Písecká brána, součást barokního opevnění Prahy, prošla rekonstrukcí

• ČT24

30. 11. 201430. 11. 2014‌‌|Zdroj: ČT24

Písecká brána

Zdroj: ČT24

Praha – Písecká brána je jediná dochovaná součást barokního fortifikačního systému staré Prahy na levém břehu Vltavy, známého jako Mariánské hradby. Památka teď prošla několikaměsíční rekonstrukcí, při které archeologové mimo jiné objevili tajnou chodbu.

Písecká brána stojí v Praze 6, na adrese K Brusce 208. Podle Veroniky Koberové z Národního památkového ústavu v Praze ji začali stavět v roce 1719. Slavnostně otevřena byla 9. května 1721. Zajímavostí je, že stavitelem brány byl Kryštof Dientzenhofer, který ale sám bránu nenavrhl. Projektoval ji císařský stavitel Giovanni Battista Alliprandi. 

Giovanni Battista Alliprandi

Vedle Giovanniho Santiniho a Kryštofa Dientzenhofera je Alliprandi nejvýznamnějším českým vrcholně barokním architektem. Významně byl ovlivněn vídeňskou architekturou své doby. Specializoval se především na projektování zámecké architektury a pražských šlechtických paláců, v menší míře je ale i autorem sakrálních staveb. Působil především v Praze, středních a východních Čechách. Výběr z jeho děl:

• Opočno, zámek Opočno – rozsáhlá přestavba v barokně-gotickém stylu (po roce 1690)
• Praha, Hradčany, Šternberský palác (1700–1701)
• Praha, Staré Město, Hrzánský palác v Celetné ulici (kol. r. 1702)
• Praha, Malá Strana, Lobkovický palác – původně palác Přehořovských z Kvasejovic (asi 1703–1707, později pozměněn)
• Kuks, kompletní urbanistické řešení lázní a projekt kostela Nejsvětější Trojice tamtéž (1707)
• Praha, Malostranské náměstí, Kaiserštejnský palác (asi po r. 1707)
• Praha, Malostranské náměstí, sloup Nejsvětější Trojice (1713)
• Praha, Malá Strana, Ledeburský palác (kol. r. 1716)
• Veltrusy, zámek Veltrusy (kolem roku 1711, později výrazně rozšířen)
• Praha, Malá Strana, Schönbornský palác (1715–1719)
• Litomyšl, kostel Nalezení svatého Kříže pří koleji piaristů (od r. 1715)

Zdroj: Wikipedie

Písecké bráně, stejně jako Mariánským hradbám, hrozil v 19. století zánik. Naštěstí nemusela ustoupit rozvoji Prahy. I když na počátku 20. století měla také namále. Ve dvacátých letech 20. století se zdejší památkový konzervátor zasloužil o to, že zůstala stát. V posledních letech nebyla v dobrém stavu. 

Jak uvedl Adam Halmoši, mluvčí Městské části Praha 6, rekonstrukce proběhla naposledy zhruba před deseti lety, od té doby začalo do Písecké brány zatékat, takže bylo nutné udělat novou hydroizolaci. „Za opravu Praha 6 zaplatí zhruba šestnáct a půl milionu korun,“ uvedl mluvčí Prahy 6 Adam Halmoši.

Praha 6 se po domluvě s památkáři pustila do několikaměsíční komplikované opravy brány. Při ní čekalo na odborníky mnoho záludností, práce zdrželo i deštivé počasí. Projektant Pavel Páral k tomu uvedl: „Je tady spousta neznámých věcí, nevíte, jak ta konstrukce bude vypadat z rubu, nevíte jakou má statickou kvalitu, nevíte, jak se třeba bude chovat po odtěžení toho zemního tělesa.“

Stavbaři museli na začátku odtěžit čtyři tisíce kubíků zeminy, které teď vracejí na místo. Rekonstrukce se týkala i nejmenších detailů. Po hrubých pracích se dovnitř brány například vracejí původní dřevěné kostky.

A ani při rekonstrukci této památky nechyběli archeologové. Jejich objevy popsala Veronika Koberová z pražského Národního památkového ústavu: „Průzkumem byla v pravé části nalezena výpadová chodba, která původně asi vedla na hradby, o které nikdo neměl tušení. Ona není asi součástí toho barokního řešení, a zřejmě byla vybudována až během devatenáctého století.“

Tajná chodba vysoká 120 cm prý sloužila obráncům k nepozorovanému úniku z obleženého objektu. Ústí této chodby bylo zamaskováno křovinami. Další její funkce - sloužila i k nečekanému napadení nepřítele z boku a rychlému návratu do brány. Úzký tunel se dal v případě útoku snadno bránit nebo zatarasit. Po prozkoumání nechali památkáři chodbu znovu zazdít a zasypat.

Po pětiměsíční přestávce poprvé tento týden přivítala Písecká brána v novém kabátě první návštěvníky. Na Železnou neděli zde začínají už tradiční adventní oslavy. 

Fakta o Písecké bráně

Písecká brána (též Bruská brána podle potoka Brusky) je bývalá součást barokního fortifikačního systému Prahy. Stojí nedaleko Bílkovy vily, blízko stanice metra Hradčanská.

Název stavby nemá nic společného s jihočeským městem Písek, ale vznikl přenesením jména někdejší brány, která stávala o několik set kroků dále na malostranském předměstí Písek (v místech dnešní Valdštejnské ulice).

Písecká brána je vklíněna mezi bašty sv. Jiří a sv. Ludmily. V roce 1741 se za válek o rakouské dědictví dostal do Prahy touto branou český vzdorokrál Karel Albrecht Bavorský, protože její obranu zajišťovala slabá posádka a nevycvičení měšťané a studenti.

Když začaly později Mariánské hradby překážet rozvoji Prahy, došlo v roce 1860 k rozhodnutí je zrušit. Postupně začaly mizet a do dnešních dnů se dochovaly jen v několika torzech. Píseckou bránu uchránila před demolicí její poloha, která nepřekážela stavebnímu a dopravnímu ruchu. Opevnění na západ od brány však bylo roku 1898 zbouráno, aby uvolnilo prostor pro stavbu nové kadetní školy (dnes ministerstvo obrany), vystavěné roku 1900. Rovněž hradby na východ od brány byly zbourány a rozváženy (od roku 1901) do příkopů, čímž se otevřela cesta na Letnou. V letech 2000 až 2002 prošla brána rekonstrukcí a od jejího ukončení funguje jako galerie a kavárna; také se zde konají svatební obřady.

Dnes je Písecká brána jednou ze čtyř dochovaných bran novověkého opevnění Prahy. Zbylé tři – brány Táborská, Leopoldova a Chotkova (Cihelná) – se nacházejí v areálu Vyšehradu.

Zdroj: Wikipedie

3 minuty

Písecká brána

Zdroj: ČT24