Ostrava - Pokud dojde k útlumu těžby uhlí v Dole Paskov v roce 2017, přípravy na uzavření dolu musí začít v podstatě okamžitě. I poté ale bude podle Vladimíra Slivky z Hornicko-geologické faktulty ostravské VŠB možné - v případě ekonomické výhodnosti - těžbu znovu obnovit. Vládní koalice se dohaduje o tom, kdy a jak by měla těžba na Dole Paskov na Frýdecko-Místecku skončit. Jasno o dolu, který dává práci tisícovkám lidí, by mělo být do konce dubna.
„Pokud majitel rozhodne o útlumu ke konci roku 2017, začnou se nejdříve utlumovat tzv. přípravné práce, tvrdí hornický expert Vladimír Slivka. Během těchto prací se razí chodby, do porubů, ve kterých těžba probíhá. Vytěžené uhlí se zároveň těmito chodbami dostává na povrch. “Tyto práce budou utlumovány tak, jak se bude z hlediska těžby a prodeje koksovatelného uhlí Důl Paskov vyvíjet," dodal Slivka.
Podle něj bylo správným krokem, že byl definitvní útlum těžby posunut až do roku 2017. V závislosti na vývoji cen uhlí je tak stále prostor pro případné obnovení těžebních prací i po zahájení přípravných prací na útlum.
„Paskov je dobře rozfárán. Pokud by ceny v následujících třech letech měly narůstat, bylo by dobré vytvořit scénář konzervace dolu tak, abychom se za příznivých cenových relací mohli k tomuto uhlí navrátit,“ konstatoval. Konzervace dolu by přitom vyšla zhruba na 200 milionů korun a následně 100 až 150 milionů by stála roční údržba konzervovaného dolu.
Vladimír Slivka, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TU
„Výhoda Dolu Paskov je v tom, že se zde těží koksovatelné uhlí, které je pupeční šňůrou navázáno na výrobu koksu na metalurgický průmysl. Muselo by dojít k dramatickým změnám, aby ceny koksovatelného uhlí na světových burzách ještě klesaly.“
V uzavřeném Paskovu výbuchy metanu nehrozí
V případě rozhodnutí o definitivním uvaření Paskova se ovšem důlní díla na Frýdecko-Místecku zavezou a nechají zaplavit. „Systém sanace dolu po těžbě probíhá v Česku podle platné legislativy. Ta říká, že důlní díla musí být zasypána buď nezpevněnou, nebo zpevněnou hydraulickou zakládkou. Zbytek dolu je zaplaven stoupajícími důlními vodami, které přestanou být čerpány,“ popsal průběh uzavírání dolu Vladimír Slivka ve Studiu 6.
Následně budou těžaři pouze kontrolovat, jak důlní vody stoupají a tlačí před sebou důlní plyn metan. „Od počátku těžby na Paskovu vznikal sofistikovaný systém degazace. Na rozdíl od ostatních částí ostravských dolů zde proto nebudou hrozit nekontrolované úniky metanu ani výbuchy,“ ujistil Slivka.
Po ukončení dobývání uhlí v Paskovu budou těžební věže na povrchu už nepotřebné. Půjdou proto na prodej jako šrotový kov. „Majitel může nabídnout další budovy okolním podnikatelům k podnikání. Pokud zájem nebude, dojde ke zbourání budov a následné rekultivaci,“ upřesnil Slivka. „Dnes se vehementně prosazuje lesnická rekultivace, takže můžeme předpokládat, že na místě Dolu Paskov bude vysazen nový les,“ doplnil expert z Hornicko-geologické faktulty ostravské univerzity.
Společnost OKD, která čelí velkým ekonomickým potížím, loni v září oznámila, že Důl Paskov zavře. Zástupci firmy tehdy uvedli, že ponese-li náklady útlumu jen OKD, zavře důl k 31. prosinci 2014. Ministr financí Andrej Babiš se ale tento týden domluvil s vlastníkem dolu, firmou NWR, že Paskov bude fungovat až do konce roku 2017.
Vláda přitom poskytne peníze na sociální programy horníků za 600 milionů korun. Ministerstvo průmyslu vedené sociální demokratem Janem Mládkem původně navrhovalo, že stát vydá na útlulm těžby až 1,1 miliardy korun. V Dole Paskov pracuje 2 500 lidí, v návazných provozech pak dalších 6 000. Vše ještě musí odsouhlasit vláda.
