Památník osvobození americkou armádou nedaleko Chebu má zajímavou historii. Je to jeden ze dvou památníků v bývalém Československu, který na místě zůstal stát po celý komunistický režim. Jeho okolí teď čeká obnova.
Desetimetrový šestiboký jehlan stojí na místě zvaném Ypsilonka. Je ze žuly a jsou na něm jména 639 padlých amerických vojáků, kteří zemřeli od února do května 1945. Jeho stavbu zaplatili Američané. Místo pod ním mělo diplomatický statut. Už v roce 1945 totiž tehdejší okresní správa věnovala pozemek vládě Spojených států.
Na slavnostní odhalení 27. dubna 1947 přijel ministr Jan Masaryk i generál Ludvík Svoboda, účastnil se taky velvyslanec USA Laurence Steinhardt. O rok později už byl památník nežádoucí, zbourat ho ale nemohli.
Zdeněk Svoboda, badatel a učitel dějepisu z Chebu, upozornil, že v 50. letech, kdy se válčilo v Koreji, někteří poslanci intervenovali za to, aby byl pomník zlikvidován, ale přesto se ho podařilo zachovat.
Od roku 1873 stál na Ypsilonce triangulační bod
Rovinaté místo na Ypsilonce bylo osazeno velkým kamenným jehlanem dávno před americkým pomníkem. Jehlan sloužil jako základní bod triangulační sítě pro měření v Rakousku-Uhersku. Postaven byl v roce 1873. Někteří místní lidé věří, že rakouští zeměměřiči osadili kamenný jehlan, aby jím označili střed Evropy. Paradoxní přitom je, že nedaleko na německé straně hranic je další novější geodetický bod na Dyleni, který za střed Evropy považují místní lidé také.
Komunistická Státní bezpečnost se památník americké armády snažila zakrýt všemi možnými způsoby. Například vzrostlé túje byly dřív okolo celého památníku. Řada lidí ho ale i tak dál navštěvovala. Pravidelně sem jezdil dávat květiny i Aleš Kučera z Chebu. Ten vzpomíná, že si na místě většinou na chvíli sedl, vykouřil cigaretu a jel zase domů.
Sklad nedaleké čerpací stanice býval hlavní základnou StB. Přes malé okno si fotili každého, kdo přišel uctít památku padlých amerických vojáků. Badatel a učitel dějepisu Zdeněk Svoboda vzpomíná, že vyšli dva příslušníci StB a přímo ho konfrontovali s tím, proč tam je. Dodal, že několikrát taky StB nechala k památníků navézt velké hromady suti nebo písku, aby se na místo nedostala auta a motocykly.
Některé lidi, kteří k pomníku americké armády chodili, pak čekaly pravidelné výslechy. Aleše Kučeru příslušníci StB u něj doma občas i mlátili.
U památníku se slavil konec války 8. května, Československo ale po sovětském vzoru slavilo 9. květen
Aleš Kučera se u amerického památníku občas zastavil ještě jako kluk, když mu bylo 13 a 14 let a jezdíval okolo na kole. Tehdy si prý vždy četl jména padlých a chvíli na místě poseděl, protože k Američanům měl už tenkrát vztah. Pravidelně pak začal památník navštěvovat od roku 1967 - to už ale většinou přivážel i květiny. „Ze začátku jsem vždycky jezdil 9. května, protože jsem nevěděl, že Amerika a demokratický svět slaví konec války 8. května,“ vzpomíná Aleš Kučera. Když místo navštěvoval 9. května, vždy už tam byly věnce a květiny z americké ambasády. Pokud on sám kytici neměl koupenou, vzpomíná, že obešel okolní louky a k pomníku položil alespoň luční květiny.
To, že ho Státní bezpečnost sleduje, pan Kučera vůbec netušil. Dozvěděl se to až v roce 1984, když se v Hranicích u Aše podílel na vykopávkách sestřeleného anglického letadla Lancaster. Pak ho totiž poprvé Státní bezpečnost navštívila. „Dělal jsem hloupého, že mě zajímají jen letadla a druhá světová válka. Ale oni se vytasili s fotografiemi a tam byly hodně staré fotky,“ vzpomíná Aleš Kučera. Na fotkách byl zachycen, jak chodil na americkou ambasádu, a pak byly zdokumentované jeho návštěvy pomníku na Ypsilonce v průběhu několika let, jak tam pokládal kytky. „Řekli, ať na ně nehraju divadlo, že jsem dlouhodobě tíhl k západní imperialistické zemi,“ dodává reakci StB Aleš Kučera.
Pan Kučera tehdy dělal hlavního agronoma na ředitelství Státního statku Aš. Příslušníci StB prý za ním jezdili každou chvíli, takže mu ředitel statku dal přezdívku průšvihář. „Oni mě nemohli zavřít, nadávali mi, manželku vždycky vyhnali z bytu a se mnou tam probírali tyto moje aktivity. A pak jsem zjistil, že klesám pořád níž a níž v kariéře,“ dodal Aleš Kučera.
Druhým památníkem na území Československa byl pomník americké 4. obrněné divize ve Lnářích.
Dnes už pozemek pod památníkem patří městu Cheb. Nedávno se tu památce svých padlých krajanů poklonil i americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro. Okolí se už brzy dočká další úprav. Podle starosty Chebu Petra Navrátila (ČSSD) bude především vykácena zeleň v okolí, aby byl památník vidět i z hlavní silnice. Túje by ale na místě měly zůstat.
V 1. pěší divizi bojovali i Čechoameričani - jejich pouť Evropou začala na pláži Omaha
Američané svedli o Cheb největší bitvu na našem území. Památník na Ypsilonce je věnován 1. pěší divizi. Mezi jmény padlých jsou i Čechoameričané padlí na bojové cestě z Francie do západních Čech. Jsou to poručík Joseph Drozd, seržanti Frank Vojtisek, Emil Placek, Joseph Duda a Emil Uhlir a vojíni Thomas Lepak, Theodor Podles, Edward Sajdak.
1. pěší divize Armády Spojených států amerických (First Expeditionary Division) byla založena v květnu 1917, později byla přejmenována na 1st Infantry Division. Divize bojovala v první i druhé světové válce. Známa je především svojí účastí během operace Overlord, kdy se vylodila na pláži Omaha a svedla tvrdý boj s německými obránci.
1. pěší divize je často nazývána podle svého znaku „Velká červená jednička“ (anglicky Big Red One).
Zajímavostí je, že nad pláží Omaha ve francouzské Normandii má 1. pěší divize takřka totožný památník jako u Chebu. Jsou na něm zapsaná jména padlých příslušníků této jednotky od vylodění 6. 6. 1944 do 24. 7. 1944.
V dubnu 1945 zaznamenala 1. pěší divize americké armády poslední ztráty v bojích o Cheb, kde padlo deset jejích příslušníků. V těchto bojích padlo ještě dalších 36 amerických vojáků z 97. pěší divize, která vedla hlavní úder.
