Horní Věstonice – Boj pajasanu žláznatému vyhlásila CHKO Pálava. Tento agresivně se šířící druh dřeviny děsí ochranáře, rozšířil se už po celé Pálavě. Ochranáři proto chtějí do systematické likvidace invazivních stromů zapojit ve velkém starosty obcí i obyvatele této části regionu. V některých obcích už s mýcením stromů začali.
Pajasan žláznatý je nepůvodní druh pocházející z jihovýchodní Asie. Do Evropy se dostal v polovině 18. století a od té doby se rozšířil směrem na východ. Na začátku 19. století byl jako okrasný strom vysazen i v lednickém zámeckém parku. Jenže co bylo dříve pro okrasu, to teď dělá starost ochráncům přírody. Pajasan je zaměnitelný s jasanem ztepilým, je ale mnohem vytrvalejší a také odolnější, a proto vytlačuje původní rostliny. Vyznačuje se tzv. alelopatií – vylučováním látek, které omezují růst jiných rostlin. Tyto látky prokazatelně vadí asi 70 druhům listnatých i jehličnatých stromů.
Pajasan žláznatý
Jeho domovským areálem je severovýchod až východ Číny a Korejský poloostrov. Odtud se postupně rozšířil do celého mírného až subtropického pásu nearktické a palearktické oblasti včetně oblasti indomalajské. A nyní se šíří i do severní Afriky, Střední a Jižní Ameriky, Austrálie, na Nový Zéland i Tichomořské ostrovy. Invazivně proniká zejména do travnatých a skalnatých oblastí, na lesní mýtiny i rumiště.
Nekompromisní boj vyhlásili pajasanu na Pálavě, CHKO se starosty místních obcí mapuje výskyt pajasanu nejen ve volné přírodě, ale i v zahradách místních obyvatel. Likvidace této dřeviny ale není jednoduchá, kromě seříznutí stromu je nutné potírat pařez herbicidy, aby se dostaly do kořenového systému. Ani to ale nepomůže hned, stromy totiž na jaře opět obrůstají a celý proces se musí několikrát opakovat. Zbytky pajasanu tak definitivně zmizí nejdříve za tři roky.
