U soudu padl rozsudek v případu železničního neštěstí ve Studénce, při kterém v roce 2008 zemřelo osm lidí, zraněno jich bylo 95. Soud zprostil viny všech 10 obžalovaných. Za obecné ohrožení jim hrozily tresty od tří do šesti let vězení. Obhájci obžalovaných však vinu odmítali a žádali zproštění obžaloby.
Padl rozsudek v kauze železničního neštěstí ve Studénce. Soud zprostil viny všech 10 obžalovaných
„S obavou jsem očekávala výsledek… Je to ta nejhorší varianta, která mohla nastat. Tady bylo provinění, ale trest žádný,“ uvedla přímá účastnice nehody zdravotní sestra Naděžda Tomčíková v reakci na čtvrteční rozhodnutí soudu. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se odvolal.
Soudce během zdůvodnění osvobozujícího rozsudku řekl, že se přesně neví, proč most spadl a neprokázalo se, že by skutek spáchali právě obžalovaní. Podle něj v tom nemá jasno ani většina expertů a soudních znalců, které soud během devítiletého procesu vyslýchal. Zproštění viny požadovali obhájci obžalovaných.
Tři obžalovaní, kteří se vzdali práva na odvolání, odmítli rozsudek komentovat. Desítce obžalovaných, z nichž většina se z jednání omluvila, hrozily tresty od tří do šesti let vězení.
„Abychom obžalované mohli uznat vinnými, museli bychom vědět, proč most spadl. Můžeme se domýšlet, ale nevíme to. Co se tam stalo, není proto jasné,“ řekl Pšenica. Chyb podle něj stavaři udělali hodně. „Byla tam pochybení, která jsou i na jiných stavbách. Je ale hloupost tvrdit, že most spadl, protože byl nedostatečně zajištěn smluvní vztah mezi firmami,“ podotkl. Dodal, že v případě pochybností se musí rozhodovat ve prospěch obžalovaných.
Ve zdůvodnění soudce zmínil i to, nač advokáti upozorňovali od začátku procesu - po trati v době opravy mostu jezdil vlak. „Samotné dráhy mohly ze dne na den požádat o výluku. Nestalo by se pak to, co se stalo. I pouhé snížení rychlosti by stačilo. Toto jsou ale otázky na Moravskoslezský kraj, investora, dráhy, projektanta. Tady je potřeba řešit závažné následky, tady je odpovědnost, proč rychlík narazil v plné rychlosti do trosek mostu,“ uvedl soudce. To státní zástupce aleš Kopal odmítá. Podle něj byl projekt připraven tak, aby výluky nebyly nutné.
Soudce Pšenica odmítl argument jednoho ze znalců, podle nějž pád mostu zavinil souhrn celé řady pochybení. „Pochybení musíme pojmenovat, nemůžeme říci tak obecně,“ uvedl předseda senátu.
Nehoda se stala 8. srpna 2008. Na železniční trať ve Studénce spadl rekonstruovaný silniční most a do jeho trosek narazil mezinárodní rychlík Comenius. Na místě zahynuli čtyři ženy a dva muži, dva zranění zemřeli později. Zraněno bylo 95 cestujících, z toho devět těžce. Někteří mají doživotní následky.
Obžalováni byli tři pracovníci generálního dodavatele stavby, společnosti ODS – Dopravní stavby Ostrava (dnes Eurovia), pět zaměstnanců subdodavatele – firmy Bögl & Krýsl, pracovník Správy silnic Moravskoslezského kraje, jenž měl na stavbu dohlížet, a osoba samostatně výdělečně činná, která pro subdodavatele pracovala.
Státní zástupce Aleš Kopal požadoval všechny uznat vinnými z obecného ohrožení a uložit jim i tresty zákazu činnosti. Tresty navrhoval nepodmíněné v rozmezí od tří do šesti let.
Další soudní projednávání složitého případu se uskutečnilo letos v květnu, tedy po více než rok a půl dlouhé pauze. Čekalo se totiž na znalecký posudek, který provedli experti Univerzity Pardubice z Ústavu pro analýzu dopravních nehod. Soudce Jaromír Pšenica, který ukončil dokazování, následně hlavní líčení odročil na září.
Podle hlavního vyšetřovatele byla příčinou tragédie mnohá zanedbání a nedostatky při rekonstrukci mostu. Vyšetřovatelé mimo jiné zjistili chyby v projektu podpůrných konstrukcí, nedostatečný byl podle nich technologický předpis montáže a neřešila se ani tíha přesouvaného mostu.
Událost připomíná pomník
Ve Studénce na Novojičínsku před šesti lety odhalili památník obětem jednoho z největších železničních neštěstí v Česku v posledních letech. Na místo se tehdy k pietnímu aktu sjely více než dvě stovky příbuzných obětí, účastníků nehody nebo jejich známých, kteří uctili oběti minutou ticha.
Pietní místo je také formou poděkování zdravotníkům, hasičům a všem záchranářům za jejich nasazení při neštěstí. Bez nároku na odměnu památník vytvořil sochař Miroslav Rybička z Jistebníku. Na památníku jsou vyryta křestní jména obětí.
Motiv díla připomíná střet dvou hmot, železa a betonu, tedy vlaku s mostem. Jeho postavení stálo zhruba 200 tisíc korun. Lidé na něj sami přispívali. Sdružení usilovalo o vybudování památníku dva a půl roku.
- Přímá účastnice nehody, zdravotní sestra Naděžda Tomčíková, pomáhala 8. srpna v roce 2008 zachraňovat cestující z vlaku. „Sama jsem byla po operaci zad. Byla jsem v lázních v Karviné, odkud jsem se po měsíční léčbě vracela vlakem domů,“ zavzpomínala na událost.
- Tehdejší dění si dle svých slov pamatuje naprosto přesně. „Seděla jsem ve druhém vagonu,“ uvedla s tím, že vlak byl plně obsazený a cestovalo v něm asi čtyři sta lidí. Mezi nimi bylo mnoho mladých lidí, kteří cestovali do Prahy na koncert Iron Maiden, doplnila. V okamžik srážky vlaku s mostem cítila „nárazy, které se stupňovaly“.
- „Srazilo nás to, spadli jsme na zem. Spadla na nás zavazadla…, mysleli jsme, že umřeme,“ vzpomíná dodnes.