Ústavní soud zamítl stížnost Maroše Straňáka, který si odpykává více než dvacetiletý trest za brutální vraždu seniora ve Slopném na Zlínsku. Straňák si stěžoval na neprůkazné použití pachových stop. Podle soudu kriminalisté přísné nároky při práci s těmito důkazy dodrželi.
Nejdříve to vypadalo jako nešťastná náhoda. Pachatele pomohly kriminalistům odhalit pachové stopy ve vlasech zavražděného. Maroš Straňák a David Šimon přepadli sedmasedmdesátiletého muže před pěti lety v září v jeho domě. Seniora opakovaně surově bili, škrtili a kopali. Muž na následky zranění zemřel. Pachatelé si z domu odnesli asi tři tisíce korun a šperky za 14 tisíc.
Policie měla při objasňování vraždy ztížené podmínky. Mrtvého seniora s rozbitou hlavou našli příbuzní, kteří si mysleli, že upadl a zranil se sám. Násilnou smrt odhalila až pitva. V té době však už rodina stopy na místě činu uklidila.
Podle právního zástupce Maroše Straňáka bylo ale použití důkazu neprůkazné. Obrátil se proto na Ústavní soud. „Ústavní soud nemá, co by tomuto hodnocení důkazů vytknul,“ řekl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.
Vedle pachových stop byly i další důkazy
Pachové stopy jsou podle Ústavního soudu zpravidla nepřímým důkazem a samy o sobě neobstojí, prokazují totiž jen přítomnost na místě činu nebo kontaminaci věci související s událostí, a nikoliv spáchání skutku. Ve Straňákově kauze ovšem existovaly i další důkazy, především svědecké výpovědi.
Používání pachových stop jako důkazu je podle Ústavního soudu běžné nejen u nás, ale i v Německu nebo USA. Využít v trestním řízení se ovšem mohou jen za dodržení přísných podmínek. Pachové stopy zajišťují speciálně vycvičení psi, kteří jsou stále ještě citlivější než jakékoli přístroje.
Advokát Maroše Straňáka Jaromír Josef nález respektuje, ale vnitřně se s ním neztotožňuje. Za nevěrohodné označil i některé svědky. Důkazy podle něj neumožňovaly rozhodnutí o vině. Po poradě s klientem zváží další kroky. V úvahu teoreticky připadá stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.
