Trutnov – Jen ze čtyř ozdravoven si dnes mohou vybírat pro léčbu svých potomků lidé žijící v oblastech postižených smogem. Dvě z nich jsou na Trutnovsku v Krkonoších, ale není jisté, že budou i za rok. Ozdravovny nemají peníze na provoz a pojišťovny jim nechtějí přidat. Zařízení tak zřejmě nepřečkají konec roku. Kvůli znečištěnému ovzduší přitom u nás každý rok předčasně zemře až šest tisíc lidí.
Do Pece pod Sněžkou a Špindlerova Mlýna jezdí za čerstvým vzduchem například děti z Ostravy, kde bývá hlavně v zimě vzduch plný škodlivého prachu. Ty, které přijely letos, ale pobyly v krkonošských ozdravovnách zřejmě naposled. Na další provoz už nejspíš nezbudou peníze. Ozdravovny žijí hlavně z peněz od zdravotních pojišťoven a jejich příjmy klesají každý rok více než o dva miliony. „Celý objem peněz za rok 2013 dělal asi 14,5 milionu korun. Vezmete-li, že se na zdravotním pojištění vybere 230 miliard, tak je to směšná částka,“ poznamenal ředitel Sdružení ozdravoven a léčeben Jaromír Hejzlar.
Mluvčí VZP Oldřich Tichý ovšem tvrdí, že peněz, které ozdravovny dostávají, neubývá. „VZP v loňském roce poslala ozdravovnám na úhradách zhruba 8 milionů korun. V letošním roce posílá do ozdravoven stejnou částku,“ uvedl.
Ozdravovny přesto nakonec dostanou méně než loni kvůli výpadku stokorunového regulačního poplatku. A tak zatímco loni mohly za osm milionů ošetřit skoro sedm set pacientů, letos jich bude více než o stovku méně. Pro rok 2015 se Jaromír Hejzlar obává, že poslední zbylé ozdravovny už neošetří vůbec nikoho. „Pro nezájem zdravotnické veřejnosti – myslím ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny – ozdravovny skončí se svojí činností,“ varoval.
Ředitel Dětské ozdravovny Bedřichov Petr Kraus je přesvědčen, že by ozdravovny mohl ještě zachránit větší zájem o jejich služby. Pediatři podle něj rodiče dostatečně neinformují o možnostech, které jejich nemocné děti mají, ozdravovny by mohly více propagovat i samotné pojišťovny.
