Olomoucká fakultní nemocnice vyučuje unikátní metodu operace vřetenní tepny

Olomouc – Endoskopický odběr žil a vřetenní tepny pro operace srdce učí lékaři z olomoucké fakultní nemocnice svoje kolegy z jiných nemocnic. Kardiochirurgická klinika je totiž na základě svých rozsáhlých zkušeností a výsledků školícím centrem pro ostatní pracoviště u nás. V blízké době by se mohla stát dokonce celoevropským střediskem.

Pro přemostění poškozené věnčité artérie, tedy pro tzv. by-pass, jsou vhodné pouze některé žíly a tepny v lidském těle. K jejich získání lékaři potřebují až osmdesát centimetrů dlouhý kožní řez. Výsledkem jsou časté pooperační komplikace, jako je zanícená rána a následné otoky.

Olomoučtí lékaři využívají už od poloviny roku 2005 novou metodu, která umožňuje operatérovi udělat pouze tři centimetry dlouhý řez na noze nebo předloktí. Samotný odběr žil pak odborníci provádí pomocí speciálního endoskopu. Lékař Martin Šimek z Kardiochirurgické kliniky FNO vysvětluje podrobnosti: „Pacient po tomto výkonu má podstatně nižší riziko komplikací hojení a nižší intenzitu bolesti.“ Přednosta Kardiochirurgické kliniky FNO Vladimír Lonský doplňuje: „Pro nemocné, kteří mají určité predispozice k poruchám hojení, diabetiky, nemocné vyššího věku nebo s nadváhou a poruchami prokrvení dolních končetin je tato metoda unikátní.“

Odběr žil pomocí nové metody zatím v olomoucké fakultní nemocnici podstoupilo více než 300 nemocných. Moderní technika by přitom podle vedení zdravotnického zařízení mohla přilákat další pacienty. Ředitel nemocnice Radomír Maráček prohlašuje: „Snažíme se, abychom získali pacienty z nejbližšího okolí, pro které je zajímavé nedojíždět někam jinam.“ Endoskopický odběr žil už provádí také v Praze, Ostravě, Plzni, Třinci nebo Brně; kardiochirurgové z těchto měst se školili právě v Olomouci. Odběr vřetenní tepny však realizuje olomoucká fakultní nemocnice stále jako jediná v České republice.

Fakultní nemocnice je v oblasti kardiochirurgie spádovým zařízením pro Olomoucký a Zlínský kraj. Ročně je tu by-pass proveden asi u 750 pacientů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 20 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 20 hhodinami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 21 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
8. 3. 2026
Načítání...