Olešnický proces s „kulaky“. Tresty smrti padly v sokolovně

Olešnice - Dva rozsudky smrti, jedno doživotí a mnohaleté tresty vězení. Tak před 60 lety skončil vykonstruovaný proces s lidmi z obcí na Olešnicku. Jejich jediným proviněním bylo, že se postavili proti kolektivizaci zemědělství. Z dávné tragédie se obce dodnes nevzpamatovaly.

V budově bývalé sokolovny v Olešnici na Blanensku nyní sídlí základní umělecká škola, občas se zde konají koncerty nebo divadelní představení. Před 60 lety se ale v těchto prostorech konalo zcela jiné divadlo – tentokrát pořádané komunistickou Státní bezpečností. Nechybělo přitom nic, co k pořádné inscenaci patří: předem připravený scénář a repliky, herci, rozdávání vstupenek. Kdo se do sokolovny nedostal, mohl událost poslouchat v přímém přenosu Českého rozhlasu.

Hlavním smyslem olešnického procesu, jehož hlavní líčení probíhalo od 17. do 19. dubna 1953, bylo zlomit odpor místních obyvatel k pokračující zemědělské kolektivizaci. Celá oblast nebyla komunistické ideologii příliš nakloněna, velký vliv si zde už od Bílé hory udržovala katolická víra. „V Brněnském kraji, zvláště v okrese boskovickém a bystřickém, obzvláště kolem prostoru Olešnice, kde nikdy nebyl průmysl, proletariát ovlivňovali reakčně římskokatoličtí duchovní a reakčně zaměření funkcionáři strany lidové, rekrutující se z řad kulaků,“ konstatovala v 50. letech zpráva brněnské StB.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Uspořádání exemplárního procesu s údajnými kulaky, kteří kolektivizaci měli bránit především, bylo pro komunistické funkcionáře nejjednodušším způsobem, jak lidi z kraje postrašit. „Bylo třeba ukázat, že třídní nepřítel žije mezi námi a může to být i váš soused,“ soudí nynější starosta Olešnice Zdeněk Peša.

Provokace západního agenta Karla

Záminkou k rozpoutání soudní mašinerie proti kulakům byl zinscenovaný útok na předsedu místní organizace KSČ Josefa Šafránka. Ten 15. června 1952 večer před hostincem v Kunicích provedl bývalý partyzán Josef Matouš, kterého jako provokatéra najala komunistická tajná služba. Dvakrát na něj vystřelil, pouze jej ale zranil na uchu.

Záběry z dokumentu "Moc má jméno šibenice"
Zdroj: ČT24

Nebyla to ale první aktivita „západního agenta Karla“ v kraji. Tou dobou už více než rok obcházel okolní vesnice, kde se pokoušel získat místní k různým protikomunistickým a protistátním akcím. U někoho si půjčil lopatu, aby mohl vykopat partyzánský bunkr, jindy chtěl ukrýt zbraně. Kdo mu pomohl, poskytl nocleh či stravu, měl smůlu. Agent Karel ho posléze udal úřadům. Zatýkání začalo v únoru 1953.

Před soudním tribunálem, kterému předsedal Jaroslav Demczak, nechvalně známý už z analogického procesu v Babicích, stanulo deset lidí. Většina obviněných pocházela z okolních obcí, z Ústupu, Křtěnova, Kunic. Ke svým proviněním – protistátní spiknutí – se přiznali všichni, i ti, kterým hrozil trest smrti.

Není se čemu divit, doznání bylo od zadržených vynucováno násilím. „V noci jsem byl po půl hodině buzen. Měl jsem neustále hlad a při výsleších mně vyhrožovali, že jestliže se nepřiznám, budu popraven. … Byl jsem úplně hotový, zlomený. Podepsal jsem a nevěděl co, protože další mučení jsem nemohl vydržet,“ vzpomínal na tvrdé „vyšetřovací“ metody František Šafařík, který od soudu odešel s odnětím svobody na 17 let.

Vzhledem k ostatním ale mohl být Šafařík ještě spokojený. V olešnické sokolovně byly vyhlášeny dva tresty smrti, z nichž jeden dostal provokatér Josef Matouš, a jedno doživotí. Společně s odsouzenými trpěly i jejich rodiny. „Tehdejší moc jim zabavila majetek, někteří dokonce měli zákaz pobytu na území okresu Boskovice a museli se vystěhovat do pohraničí,“ popsal starosta Peša.

Rehabilitace se postižení dočkali až v polovině 90. let, až na jednoho se jí dožil ovšem jediný z odsouzených. „Ostatní umírali s tím, že se na ně pohlíželo jako na kriminálníky,“ poznamenal Peša.

Tématu politických procesů s odpůrci kolektivizace, které byly vyvolány provokacemi ze strany Státní bezpečnosti, věnovala ČT dokument „Moc má jméno šibenice“. Právě jejím promítáním si obyvatelé Olešnicka minulý víkend připoměli 60 let staré události. Kromě událostí z Olešnicka se dokument zabývá také případy z Babic a Hodonínska.

Dokument vysílala ČT2 letos 24. února, zhlédnout ho můžete na internetu v iVysílání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 2 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 8 hhodinami

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
před 18 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
včera v 18:05

Dobrovolníci pokračují v záchraně areálu lázní Kyselka

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.
10. 5. 2025

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
10. 5. 2025
Načítání...