Olešnický proces s „kulaky“. Tresty smrti padly v sokolovně

Olešnice - Dva rozsudky smrti, jedno doživotí a mnohaleté tresty vězení. Tak před 60 lety skončil vykonstruovaný proces s lidmi z obcí na Olešnicku. Jejich jediným proviněním bylo, že se postavili proti kolektivizaci zemědělství. Z dávné tragédie se obce dodnes nevzpamatovaly.

V budově bývalé sokolovny v Olešnici na Blanensku nyní sídlí základní umělecká škola, občas se zde konají koncerty nebo divadelní představení. Před 60 lety se ale v těchto prostorech konalo zcela jiné divadlo – tentokrát pořádané komunistickou Státní bezpečností. Nechybělo přitom nic, co k pořádné inscenaci patří: předem připravený scénář a repliky, herci, rozdávání vstupenek. Kdo se do sokolovny nedostal, mohl událost poslouchat v přímém přenosu Českého rozhlasu.

Hlavním smyslem olešnického procesu, jehož hlavní líčení probíhalo od 17. do 19. dubna 1953, bylo zlomit odpor místních obyvatel k pokračující zemědělské kolektivizaci. Celá oblast nebyla komunistické ideologii příliš nakloněna, velký vliv si zde už od Bílé hory udržovala katolická víra. „V Brněnském kraji, zvláště v okrese boskovickém a bystřickém, obzvláště kolem prostoru Olešnice, kde nikdy nebyl průmysl, proletariát ovlivňovali reakčně římskokatoličtí duchovní a reakčně zaměření funkcionáři strany lidové, rekrutující se z řad kulaků,“ konstatovala v 50. letech zpráva brněnské StB.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Uspořádání exemplárního procesu s údajnými kulaky, kteří kolektivizaci měli bránit především, bylo pro komunistické funkcionáře nejjednodušším způsobem, jak lidi z kraje postrašit. „Bylo třeba ukázat, že třídní nepřítel žije mezi námi a může to být i váš soused,“ soudí nynější starosta Olešnice Zdeněk Peša.

Provokace západního agenta Karla

Záminkou k rozpoutání soudní mašinerie proti kulakům byl zinscenovaný útok na předsedu místní organizace KSČ Josefa Šafránka. Ten 15. června 1952 večer před hostincem v Kunicích provedl bývalý partyzán Josef Matouš, kterého jako provokatéra najala komunistická tajná služba. Dvakrát na něj vystřelil, pouze jej ale zranil na uchu.

Záběry z dokumentu "Moc má jméno šibenice"
Zdroj: ČT24

Nebyla to ale první aktivita „západního agenta Karla“ v kraji. Tou dobou už více než rok obcházel okolní vesnice, kde se pokoušel získat místní k různým protikomunistickým a protistátním akcím. U někoho si půjčil lopatu, aby mohl vykopat partyzánský bunkr, jindy chtěl ukrýt zbraně. Kdo mu pomohl, poskytl nocleh či stravu, měl smůlu. Agent Karel ho posléze udal úřadům. Zatýkání začalo v únoru 1953.

Před soudním tribunálem, kterému předsedal Jaroslav Demczak, nechvalně známý už z analogického procesu v Babicích, stanulo deset lidí. Většina obviněných pocházela z okolních obcí, z Ústupu, Křtěnova, Kunic. Ke svým proviněním – protistátní spiknutí – se přiznali všichni, i ti, kterým hrozil trest smrti.

Není se čemu divit, doznání bylo od zadržených vynucováno násilím. „V noci jsem byl po půl hodině buzen. Měl jsem neustále hlad a při výsleších mně vyhrožovali, že jestliže se nepřiznám, budu popraven. … Byl jsem úplně hotový, zlomený. Podepsal jsem a nevěděl co, protože další mučení jsem nemohl vydržet,“ vzpomínal na tvrdé „vyšetřovací“ metody František Šafařík, který od soudu odešel s odnětím svobody na 17 let.

Vzhledem k ostatním ale mohl být Šafařík ještě spokojený. V olešnické sokolovně byly vyhlášeny dva tresty smrti, z nichž jeden dostal provokatér Josef Matouš, a jedno doživotí. Společně s odsouzenými trpěly i jejich rodiny. „Tehdejší moc jim zabavila majetek, někteří dokonce měli zákaz pobytu na území okresu Boskovice a museli se vystěhovat do pohraničí,“ popsal starosta Peša.

Rehabilitace se postižení dočkali až v polovině 90. let, až na jednoho se jí dožil ovšem jediný z odsouzených. „Ostatní umírali s tím, že se na ně pohlíželo jako na kriminálníky,“ poznamenal Peša.

Tématu politických procesů s odpůrci kolektivizace, které byly vyvolány provokacemi ze strany Státní bezpečnosti, věnovala ČT dokument „Moc má jméno šibenice“. Právě jejím promítáním si obyvatelé Olešnicka minulý víkend připoměli 60 let staré události. Kromě událostí z Olešnicka se dokument zabývá také případy z Babic a Hodonínska.

Dokument vysílala ČT2 letos 24. února, zhlédnout ho můžete na internetu v iVysílání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lékařka v Plzni prohlásila ženu za mrtvou. Pohřební služba zjistila, že dýchá

Nezvyklá situace nastala v pátek ráno v Plzni, kde lékařka osmasedmdesátiletou ženu prohlásila za mrtvou. Pohřební služba však posléze zjistila, že seniorka dýchá, přivolala k ní proto záchranáře, kteří ji převezli do nemocnice. Koronerská společnost sdělila, že za dobu fungování provedla stovky prohlídek těl a zaznamenala vždy jen opačné případy, tedy kdy lékař u domněle zesnulého zjistil vitální funkce. Uznala pochybení a vyjádřila lítost. S lékařkou, která stav ženy špatně vyhodnotila, ukončila spolupráci.
před 2 hhodinami

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
před 17 hhodinami

Od velkého „vyhnání“ Němců z Brna uplynulo 80 let, stále vzbuzuje otázky

V noci z 30. na 31. května 1945 bylo z Brna vyhnáno téměř dvacet tisíc německých obyvatel. Jejich vysídlení včetně dalších osudů stále vzbuzuje dohady a polemiky o příčinách a průběhu události. Při pochodu směrem do Rakouska, který se někdy nazývá „brněnským pochodem smrti“, zahynulo podle tuzemských badatelů bezmála sedmnáct set lidí, podle těch sudetoněmeckých dokonce až deset tisíc.
před 18 hhodinami

Luční boudu nešikanujeme, odmítá obvinění krkonošský park

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) odmítá obvinění majiteli hřebenové Luční boudy ze šikany, řekl mluvčí správy Radek Drahný. Majitelé si stěžují, že správa neumožňuje přístup k objektu nejen jim, ale i personálu či dodavatelům. Na protest bude Luční bouda od 1. června uzavřená pro veřejnost, k dispozici bude jen pro ubytované hosty, vyplynulo z vyjádření majitelů, kterým patří také Labská bouda.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Novotný v blízké době rezignuje na funkci starosty Řeporyjí

Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (který má aktuálně pozastavené členství v ODS) se chystá nastoupit do výkonu trestu a rezignuje na funkci ve vedení městské části. Napsal to Blesk.cz a Novotný to pro ČTK potvrdil. Řekl, že rezignaci plánuje v nejbližších týdnech a už se v koalici dohodl na jménu svého nástupce, které však zatím nechtěl zveřejnit. Dodal, že tento postup plánoval od začátku, ale nejprve ho chtěl probrat s kolegy a s rodinou.
před 21 hhodinami

Karlovarská policie stíhá kvůli podvodům s řidičáky už 32 lidí

Počet stíhaných kvůli podplácení a podvodům při vydávání řidičských oprávnění v Karlovarském kraji se rozšířil o jedenáct na 32. První obvinění padla v roce 2022, od té doby policisté zjistili další případy, kdy žadatelé o řidičský průkaz upláceli autoškoly i zkušebního komisaře a padělali některé dokumenty. Zatím posledních jedenáct lidí bylo obviněno z podplácení a čtyři z nich i z padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu.
před 22 hhodinami

Meteorologové varují před silnými bouřkami i kroupami

V sobotu odpoledne a večer hrozí na většině území Česka místy silné bouřky s přívalovými dešti, kroupami a nárazy větru, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové také varují před rozvodněním menších toků, zatopením podjezdů či sklepů nebo pády větví stromů.
před 22 hhodinami

Dvě kamarádky a jeden manžel řeší v ostravské Aréně své životy

Dvě ženy a jeden muž, nevěra i pomsta. Hořká komedie Kamarádky nabízí v trpký pohled na manželství i přátelství. Hru slovenského dramatika Pavola Weisse, kterou uvádí Komorní scéna Aréna v Ostravě, inspirovaly skutečné příběhy.
před 23 hhodinami
Načítání...