Na dvanácti polních mokřadech na jižní Moravě zaznamenali ornitologové zahnízdění kriticky ohroženého vodouše rudonohého. V České republice hnízdí podle odhadů jen maximálně čtyřicet párů.
Ohrožené vodouše zachraňují jihomoravské mokřady. Na dvanácti zahnízdili
Vodouš rudonohý je středně velký druh bahňáka, ideální místo pro hnízdění pro něj představují periodicky zaplavované tůně na polích.
„Letos jsme na jaře zaznamenali výskyt vodoušů na sedmnácti lokalitách polních mokřadů. I přes pokračující silné sucho je ještě v průběhu května obsazených dvanáct z nich, přičemž šest z nich jsou vysychavé mokřiny a šest nevysychající polní mokřady,“ spočítal předseda jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra.
Mokřady ohrožuje odvodňování
V České republice hnízdí podle odhadů ornitologů až čtyřicet párů vodoušů rudonohých. Už tak malé číslo může podle ornitologů ještě klesnout. „Mokřady v zemědělské krajině, kterých už je i tak málo, jsou stále pod velkým tlakem člověka,“ posteskl si Jan Sychra.
„Jsou ohroženy zavážením zeminou, rušením, a především cíleným odvodňováním. Nedávným příkladem je zánik mokřadu u Uherčic, kde zprovozněním starého melioračního systému došlo k odtoku a vysušení vody z území sedmi hektarů. I na tomto místě hnízdil vodouš rudonohý,“ dodal.
Třetina ptáků ze zemědělské krajiny zmizela
Česká společnost ornitologická sleduje stavy ptactva od roku 1982. Od té doby z českého území podle Jana Sychry zmizela třetina ptáků žijících v zemědělské krajině.
„Na vině je člověk hospodařící příliš intenzivně, tedy na velkých polích bez remízků a dalších krajinných prvků. A také používání zemědělské chemie a záměrné odvodňování krajiny a vysušování mokřadů a pramenišť. V období, kdy čelíme velkému dlouhodobému suchu, bychom se měli snažit vracet vodu do krajiny tam, kde dříve přirozeně byla a snažit se ji zadržovat,“ řekl ornitolog.