Šumavská Železná Ruda čelí odlivu stálých obyvatel. Ceny tamních nemovitostí už se vyšplhaly tak vysoko, že na ně většina lidí nedosáhne. Místní už dokonce začali prodávat své byty, protože v sousedních obcích postaví levněji rodinný dům. Radnice proto chystá výstavbu nájemních bytů a věří, že nové obyvatele do Železné Rudy znovu přiláká.
Obyvatelé Železné Rudy utíkají do sousedních obcí. Za cenu bytu tam koupí dům
Železná Ruda řeší bytovou krizi (zdroj: ČT24)
Reálná cena bydlení v Železné Rudě je sto tisíc korun za metr čtvereční. „U nás ceny nemovitostí neskutečně vzrostly. Mladá rodina nemá šanci si u nás postavit dům ale ani koupit starší panelákový byt,“ popsal situaci starosta Železné Rudy Filip Smola (ČSSD).
Ten vyjde i na pět milionů. Kvůli vysokým cenám je teď řada obyvatel Železné Rudy prodává. Jen o pár kilometrů dál totiž postaví levněji rodinný dům. Byty ale pak slouží jako víkendové apartmány. Odliv lidí už je tak velký, že stálých obyvatel je tu kolem šestnácti set. O víkendech v sezoně tu přitom bydlí přes čtyřicet tisíc lidí.
Radnice bude stavět nájemní byty
Řešení vidí radnice v budování nájemních bytů. „V letošním roce plánujeme postavit celkem osm bytů nad naší nově postavenou hasičskou stanicí a hasičskou zbrojnicí,“ řekl starosta.
Radnice má v plánu postavit ještě další dům s patnácti až dvaceti byty na zelené louce. Přesto na trhu s realitami vzrostly i nájmy. Byt pro čtyřčlennou rodinu podražil na západě Čech o i o dvě třetiny. „Nebyl problém sehnat takové bydlení i s energiemi kolem deseti tisíc korun. V dnešní době za bydlení v bytě 4+1 zaplatíte šestnáct tisíc korun,“ řekla realitní makléřka Jitka Dundová.
Z bytů apartmány vznikají i ve Kvildě
Problémy s domy, které pak začaly sloužit jako apartmány, řeší dlouhodobě i šumavská Kvilda. Ta teď u větších staveb vyžaduje regulační plán. „Několikrát se nám stalo, že my jsme se nějakým způsobem dohodli s tím vlastníkem, jak ta budova bude vypadat, kde bude umístěna, ale nakonec se všechno změnilo,“ popsal starosta Kvildy Václav Vostradovský (STAN).
Naopak na Horské Kvildě chtěli už v devadesátých letech zachovat typickou roztroušenou zástavbu. Kvůli tomu se tam smí stavět jen na původních základech.