Lidice - Obyvatelé Lidic požadují zastavení projektu Rozeznění – Lidice 2012, který připravilo občanské sdružení Sonosféra. Rozeznění má zachytit atmosféru života v obci těsně před jejím vyhlazením 10. června 1942. Audiodrama, jež má být k dispozici návštěvníkům areálu památníku od 9. června, podle nich události zkresluje. Podle autorů jde o nedorozumění, v projektu chtějí pokračovat a pamětníkům jej představit, až bude hotový kompletně.
Poslechový zážitek, který vznikl na základě scénáře, návštěvníkovi areálu zničené vesnice pomůže se vžít do smutné historie. „Začali jsme nahrávat vzpomínky pamětníků pro občanské sdružení Post bellum. Příběhy pamětníků nás inspirovaly k tomu, že jsme se rozhodli vytvořit projekt Rozeznění – Lidice 2012,“ doplnila spoluautorka projektu Lenka Faltýnková.
Záměrem projektu tak je představit postavy v jejich běžném každodenním životě. „Vy stojíte na místě, kde není nic, a posloucháte život, který tam byl,“ podotkl spolupracovník projektu Jan Havlíček. Nicméně spíše než o dokument se jedná o umělecký projekt, který ale prázdnotu pietního místa ničím neruší.
Zkresluje historii a zlehčuje heydrichiádu, kritizují obyvatelé Lidic
Podle občanů z Lidic je problém v tom, že audiodrama zkresluje historii a zlehčuje období heydrichiády a stanného práva, jež předcházelo vypálení vesnice. Lidičtí podle starostky Veroniky Kellerové uznávají, že osud vesnice bývá předmětem uměleckého zpracování, a připouštějí uměleckou licenci. Dodávají však, že v případě projektu Rozeznění – Lidice 2012 o umělecké dílo v pravém slova smyslu nejde, a umělecká volnost tak nemůže být dána.
„Projekt má být realizován přímo na pietním území, posluchači budou zdramatizované rozhovory považovat za realitu. V takovém případě mají realitě odpovídat,“ míní starostka. Nelíbí se jí, že projekt nikdo nekonzultoval s lidmi, jichž se to dotýká.
Autoři projektu s lidickým památníkem loni uzavřeli smlouvu, podle níž prý postupují. Spoluautorka Lenka Faltýnková dnes řekla, že obyvatelům a pamětníkům z Lidic vadí například dialekt, jakým mluví někteří herci, nebo spisovnost jazyka. Autorům prý vyčítají, že je dílo idealizované. Podle ní však zatím znají jen část textu nebo hudebního zpracování a kvůli tomu „dochází k tomu, co se teď děje“. „Myslíme si, že to je veliké nedorozumění. Chtěli bychom, aby pamětníci slyšeli konečný tvar a výsledné dílo, a pak ať se vyjádří,“ uvedla. V projektu proto chtějí dál pokračovat.
Místní nedávno protestovali i kvůli tomu, že autoři projektu přijali na tvorbu díla dar 8 000 korun od Sudetoněmecké kanceláře v Praze. Představitelům Lidic a památníku vadilo, že se sudetští Němci za vyhlazení obce nikdy oficiálně neomluvili, a chtěli proto, aby peníze vrátili. Jinak hrozil konec projektu. „Dar vracíme. V tuto chvíli řešíme právní náležitosti vrácení daru,“ uvedla Faltýnková.
