Ostrava - Ostravský krajský soud zamítl žalobu obce Nové Heřminovy, kterou se snažila zmařit stavbu plánované přehrady. Obec u soudu napadla územní plán a namítla, že kraj při schvalování dokumentu vůbec nebral v úvahu možnost, že by se protipovodňová opatření řešila jinými způsoby. Soud ale nakonec uznal argumenty kraje, podle kterých je přehrada ve veřejném zájmu.
Podle soudu také obec Nové Heřminovy během schvalování územního plánu nevznesla žádné námitky, udělala tak až po třech letech. Nové Heřminovy namítaly, že kraj při schvalování dokumentu vůbec nebral v úvahu nulovou variantu, tedy možnost, že by se přehrada nestavěla a protipovodňová opatření by se řešila jinými způsoby. Soud však tomuto argumentu nepřisvědčil.
Advokát obce Radek Ondruš dnes avizoval, že proti rozhodnutí soudu podá kasační stížnost. Musí tak učinit do 14 dnů, případem se pak bude muset zabývat Nejvyšší správní soud. Chce také apelovat na vládu, aby plánovanou stavbu přehrady okamžitě zastavila. Podle znaleckých posudků advokáta obce, které vypracovali znalci z Itálie a Nizozemska, stačí místo přehrady zregulovat horní tok řeky Opavy.
Povodí Odry loni zbouralo první tři neobývané domy. Podle Čestmíra Vlčka, náměstka ředitele Povodí Odry, je v zátopné oblasti celkem 12 obytných domů, 21 rekreačních a 4 firemní objekty. Nádrž by ale podle argumentů zástupců Krnova a Opavy před povodněmi mohla uchránit až šest tisíc místních lidí.
V současnosti vlastní Povodí Odry 90 procent pozemků, kterých se stavba přehrady dotýká. S bývalými majiteli, kteří pozemky a nemovitosti prodali, ale nechtěli se stěhovat, uzavřelo Povodí Odry nájemní smlouvy s věcným břemenem. Do zahájení stavby tak mohou objekty využívat.
Vládou schválený harmonogram počítá s tím, že do roku 2016 by měly být vykoupeny všechny dotčené pozemky a vydáno územní rozhodnutí. Starosta obce Nové Heřminovy Radek Sijka však v září loňského roku uvedl, že obec se bude snažit stavbu co nejvíce pozdržet.
Obecní a krajský územní plán se neshodují
Územní plán obce totiž s přehradou nepočítá, zatímco krajský územní plán ano. K jejich harmonizaci musí dojít nejpozději v roce 2020, do té doby podle starosty nebude stavební úřad moci vydat stavební povolení. Čestmír Vlček, náměstek ředitele Povodí Odry, však s výkladem starosty nesouhlasí. „O tomto pohledu víme. Není to pro nás nic nového. Nevnímáme to ale tak zásadně. Bylo by sice ideální, kdyby přehrada byla v územním plánu obce. Stavět ale budeme moci,“ dodal Vlček.
Výstavba nádrže v Nových Heřminovech se řeší už několik desítek let. Aktuální se stala opět po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Ministerstvo zemědělství předpokládá náklady téměř osm miliard korun. Za to by se měla postavit přehrada a nová silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy celého koryta řeky.
