Nepříjemné dunění i zapraskání domů. Lidé na Chebsku znovu pocítili slabé zemětřesení

Lidé na Chebsku a Sokolovsku v noci na pátek znovu pocítili zemětřesení. Nejsilnější otřesy přišly kolem 1:30, lidé cítili nepříjemné dunění a chvění nebo i zapraskání domu. Podle automatické lokalizace Evropsko-středozemního seismologického centra (EMSC) dosáhl otřes magnitudy 3,7.

Epicentrum zemětřesení bylo podle EMSC severovýchodně od Aše v hloubce dvou kilometrů. Otřesy pocítily stovky lidí v Chebu, Lubech, Novém Kostele, Habartově, Krajkové či Sokolově. Zaznamenali je ale lidé i ve vzdálenějších lokalitách, například na Tachovsku, u Nejdku na Karlovarsku nebo u Kadaně na Chomutovsku.

Zemětřesný roj se na Chebsku naposledy objevil letos v květnu, kdy se otřesy o různé síle objevovaly opakovaně po dobu dvou týdnů. Nejsilnější zemětřesení tehdy přesáhlo magnitudu čtyři.

Podle Petry Adamové z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR bylo páteční zemětřesení zřejmě pokračováním zmíněného zemětřesného roje z května. „Podle našich měření dosáhlo zemětřesení magnituda 3,2. Škody zatím nikdo nenahlásil,“ dodala Adamová.

Na Chebsku nejsou zemětřesení výjimkou, v 80. letech se hroutily i komíny na domech

Chebsko paří mezi seismicky nejaktivnější oblasti v republice. Příčinou zdejší zemětřesné činnosti je patrně zeslabení zemské kůry pod touto oblastí a doznívající vulkanická činnost. Na území západních Čech jsou i nejmladší sopky v Česku: Komorní hůrka a Železná hůrka.

Nahromaděná energie se zde naštěstí neuvolňuje ve formě jednorázových ničivých otřesů, ale formou zemětřesných rojů, kdy nastávají až tisíce slabších otřesů během několika dní až měsíců. Díky tomu se energie uvolní postupně a bez významnějších následků.

Většina otřesů se odehrává ve zlomové oblasti poblíž Nového Kostela dlouhé asi deset kilometrů a v hloubkách mezi šesti a jedenácti kilometry, uvádí web Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

Nejsilnější otřesy se v regionu vyskytly na přelomu let 1985 a 1986. Tehdy nejsilnější otřesy dosáhly síly 4,6 stupně a už vznikaly trhliny ve zdech nebo se zhroutily komíny na domech. „Rok 1985 byl velkým zlomem. Bylo to největší zemětřesení, které můžeme počítat za posledních sto let,“ uvedl seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

Rekordní byl také rok 2011, kdy se Chebsko otřáslo během dne třistačtyřicetkrát. Poslední silnější otřesy pak byly v roce 2014, kdy otřesy dosahovaly síly 4,3 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Mráz a led komplikují pohyb chodců ve městech. Přibývá úrazů

Mrazivé počasí a ledovka na chodnících zvyšují počet úrazů napříč republikou. Rizikové jsou i přechody pro chodce. Záchranáři i nemocnice hlásí desítky pádů se zlomeninami, nejčastěji u seniorů. Například pražští záchranáři vyjeli od začátku ledna už ke třem desítkám takových případů. Traumatologové ve zlínské nemocnici ošetřili od víkendu oproti běžným dnům zhruba o 25 procent více lidí.
před 11 hhodinami

Za vraždu dvou žen v Hradci Králové soud potvrdil mladistvému devět let vězení

Za vraždu dvou žen v obchodě v Hradci Králové Vrchní soud v Praze potvrdil mladistvému pachateli devět let vězení a zabezpečovací detenci. Zamítl jeho odvolání. Obžalovaný se k činu přiznal, nesouhlasil ale s výší trestu a s uložením detence. Čtvrteční rozhodnutí odvolacího soudu je pravomocné. Poškozeným musí podle rozsudku mladistvý nahradit škodu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Smaragdově zelený led pokryl Lipno. Výjimečný fenomén prostudovali vědci

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno. Na konci roku 2025 tam velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.
před 14 hhodinami

Bezohlední řidiči čtyřkolek ničí lyžařské trasy na Šumavě

Šumava se potýká s řidiči čtyřkolek, kteří vjíždějí do upravených běžkařských stop. Například na osmikilometrovém úseku, který ústí na Churáňově, čtyřkolky poškodily stopu na čtyřech místech. Incident zachytily kamery. Okruh spojuje Churáňov s Horskou Kvildou, vedení areálu odhaduje škodu v řádu tisíců korun. Podle vedoucího Lyžařského areálu Zadov Luďka Sásky totiž práce rolby, která vytváří lyžařské stopy, stojí kolem pěti tisíci korun za motohodinu, přičemž rolba pak stráví úpravou čtyři až šest hodin. Na mnohem vyšší částku se může vyšplhat pokuta od správců národního parku, protože čtyřkolky jezdí i po turistických trasách. Mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák uvedl, že pokuta ve správním řízení může dosáhnout až do výše sto tisíc korun. Tamější obce si také stěžují na nárůst případů, kdy řidiči aut driftují na parkovištích a způsobili tak dopravní nehody.
před 18 hhodinami

Nedostatečné značení komplikuje dopravu na křížení D1 a D2, přibývá nehod

Na přestavovaném křížení dálnic D1 a D2 u Brna komplikuje řidičům orientaci nedostatečné dopravní značení. Na nový režim dopravy si zvykají třetím dnem. Policisté upozorňují, že zatímco někde provizorní informace chybí, jinde dosud nezmizely staré dopravní značky. I kvůli tomu přibývá nehod.
7. 1. 2026

Policie obvinila šéfku zlínské hygieny za ujetí od nehody, hrozí jí rok vězení

Policie obvinila ředitelku Krajské hygienické stanice Zlínského kraje Evu Sedláčkovou kvůli loňské nehodě, při které na Zlínsku údajně srazila služebním autem motorkáře a od nehody ujela. Sedláčkové hrozí za spáchání trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti trest odnětí svobody až na jeden rok nebo zákaz činnosti, sdělila zlínská policejní mluvčí Šárka Trnková. Na obvinění upozornil Český rozhlas (ČRo) i Seznam Zprávy, který loni zveřejnil, že řidičkou byla Sedláčková.
7. 1. 2026

Mrazivé počasí pokračuje. Podívejte se, kde bude ve čtvrtek ještě chladněji než ve středu

Středa přinesla o něco teplejší ráno, než bylo to pondělní a zejména úterní. Trend velmi chladného počasí ale bude pokračovat ještě přinejmenším ve čtvrtek, teprve pátek bude znamenat lehké oteplení.
7. 1. 2026

Špína a přemrštěné nájmy. Reportéři ČT zmapovali obchod s chudobou

Žijí v naprosto nevyhovujících podmínkách, ale platí za to i násobně víc, než kdyby bydleli v moderním bytě. To je podle úřadu případ desítek lidí v Chrasti na Chrudimsku. Majitel bývalé továrny je tam ubytoval v budovách, které vůbec pro bydlení nejsou určené. A to samé dělá i v jiných městech. Úřady o tom mluví jako o typickém příkladu obchodu s chudobou, ale neví si s tím zatím rady. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.
7. 1. 2026
Načítání...