Čtrnáctidenní zemětřesný roj na západě Čech pokračuje a lidé na Chebsku v noci na úterý znovu zažili otřesy země. Ty nejsilnější přišly před půlnocí, podle prvních měření přesáhly čtvrtý stupeň Richterovy škály, propočty akademiků hovoří o 3,8 stupně. Dosud poslední zemětřesení zaznamenal region minulý týden, tehdy šlo o sílu 3,7 stupně.
Zřejmě nejsilnější otřes pocítili lidé po pondělních 23:00, jeho epicentrum bylo nedaleko Lubů na česko-saském pomezí. Podle automatické lokalizace Evropsko-středozemního seismologického centra (EMSC) dosáhl otřes magnituda 4,1.
Automatická lokalizace České regionální seismické sítě uvádí hodnotu ještě o něco vyšší, a to 4,4. Skutečnou sílu odborníci ale následně korigují a bývá většinou nižší. To platí i v aktuálním případě.
Jak uvedla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, po přepočtení seismologové definovali sílu nejsilnějšího otřesu na 3,8 stupně. „Cítit bylo více, protože epicentrum bylo v nižší hloubce, asi 6,7 kilometru. Ten poslední silnější otřes, který měl sílu 3,4 stupně, byl v hloubce devíti kilometrů.“
Na webových stránkách EMSC jsou i popisy od lidí z okolí epicentra. „Několik otřesů v Lubech. Knihy padaly z police,“ popsal otřes svědek z Lubů. „Dunění, rychlá silná rána, dunění. Strop mám z dřevěných desek, bylo slyšet silné zapraskání i ze stropu,“ uvedl další člověk z nedaleké obce Křižovatka. „Opět výborné cestování s postelí,“ sdělil svědek z Habartova, který je osm kilometrů od epicentra. Vážné škody nicméně podle krajského zpravodaje ČT Antonína Bruštíka hlášeny nejsou.
Nejzřetelněji otřesy pocítili lidé v okolí Lubů, Aše nebo Sokolova, zemětřesení doprovázelo i nepříjemné dunění. Chvění země pocítili i lidé daleko od epicentra, a to ve víc než 150 kilometrů vzdálené Praze, zejména v severní části metropole v oblastu Bohnic, Kobylis a Proseku. Záznam otřesu se zobrazil i na seismografu v Kašperských horách.
„Seismické vlny se podobně jako zvukové šíří všemi směry a účinky pak závisejí na síle zemětřesení v ohnisku a vzdálenosti,“ vysvětlil Tomáš Fischer z Ústavu hydrogeologie Přírodovědecké fakulty UK. V hlavním městě se ale otřesy projevují nanejvýš cinkáním skleniček. „U takového zemětřesení jsou zcela neškodné,“ podotkl Fischer.
Poslední silné otřesy zažil region před čtyřmi lety
Chebsko paří mezi seismicky nejaktivnější oblasti v republice. Příčinou zdejší zemětřesné činnosti je patrně zeslabení zemské kůry pod touto oblastí a doznívající vulkanická činnost. „Na území západních Čech jsou naše nejmladší sopky Komorní hůrka a Železná hůrka,“ uvedla Doubravová.
Nahromaděná energie se zde naštěstí neuvolňuje ve formě jednorázových ničivých otřesů, ale formou zemětřesných rojů, kdy nastávají až tisíce slabších otřesů během několika dní až měsíců. Díky tomu se energie uvolní postupně a bez významnějších následků.
Většina otřesů se odehrává ve zlomové oblasti poblíž Nového Kostela dlouhé asi deset kilometrů a v hloubkách mezi šesti a jedenácti kilometry, uvádí web Geofyzikálního ústavu Akademie věd.
Nejsilnější otřesy se v regionu vyskytly na přelomu let 1985 a 1986. Tehdy nejsilnější otřesy dosáhly síly 4,6 stupně a už vznikaly trhliny ve zdech nebo se zhroutily komíny na domech. „Rok 1985 byl velkým zlomem. Bylo to největší zemětřesení, které můžeme počítat za posledních sto let,“ uvedl seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.
Rekordní byl také rok 2011, kdy se Chebsko otřáslo během dne třistačtyřicetkrát. Poslední silnější otřesy pak byly v roce 2014, kdy otřesy dosahovaly síly 4,3 stupně.
