Pravoslavná církev v Karlových Varech po dvou letech dokončila opravu chrámu sv. Petra a Pavla. Jde o největší pravoslavný kostel na západ od postsovětských zemí. Památka stará 117 let měla nejvíc poškozené dřevěné konstrukce. Na první pohled je viditelná i obnova typických zlacených věží.
Největší pravoslavný chrám v Česku opět září nad Karlovými Vary
Oprava kostela začala v roce 2013 a trvala stejně dlouho jako původní stavba. Chrám se začal stavět v roce 1893 a byl hotový za dva roky. Před rekonstrukcí bylo poškozeno až 80 procent dřevěných konstrukcí, které dělníci museli celé vyměnit.
Na věže padlo 60 tisíc plátků zlata
Na první pohled je viditelná především obnova zlacení chrámových věží. Padlo na ně 60 tisíc plátků zlata. „Musel se připravit měděný podklad a pak speciální hmotou tenké plátky nalepit. Připomíná to spíš lepení samolepky,“ řekl Vít Kudrlička, jehož firma zlacení prováděla.
Podobně náročná byla obnova barevné fasády. Podle Dalibora Brabce z firmy OPS bylo třeba odstranit vrstvy až na tu původní a teprve pak použít vhodný nátěr. Ten má na rozdíl od nátěru ze 70. let umožnit zdivu dýchat a bránit tak hromadění vlhkosti.
Příprava rekonstrukce začala už v roce 2007. Hlavní bylo zajištění prostředků na rekonstrukci. „To se nakonec podařilo díky úsilí opatrovnické rady chrámu a zejména pak díky podnikatelům Georgii a Leonidu Krasňanským,“ uvedl administrátor chrámu Alexandr Vagin.
Rekonstrukce za 81 milionů
Náklady na rekonstrukci a restaurování se vyšplhaly na tři miliony eur (asi 81,3 milionu korun). Třetinou se na nich podílel i příspěvek vlády Ruské federace na zachování ruského kulturního dědictví v zahraničí. Vše završilo slavnostní znovuvysvěcení chrámu, kterého se zúčastnili přední představitelé pravoslavné církve z celé Evropy.
Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla byl vystavěn podle plánů architekta Gustava Widemanna z Františkových Lázní v tehdy vznikající výstavní vilové čtvrti Westend na západním okraji města. Vzorem byl byzantsko-staroruský chrám v Ostankinu nedaleko Moskvy. Potřebné finance na stavbu byly získány díky sbírce mezi zámožnou srbskou a ruskou lázeňskou klientelou a šlechtou.
Kostel ve tvaru řeckého kříže je dlouhý 41 metrů a široký 14. V nejvyšším bodě dosahuje výšky 40 metrů. Bohatě zdobené stěny jsou plné soch, obrazů a reliéfů. Některé připomínají například návštěvu cara Petra I. v Karlových Varech. Mezi nejcennější vybavení interiéru patří dřevěný ikonostas s olejovými malbami světců od malíře Tjurina, který byl původně vyrobený v Kuzněcovu pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900.