Židovská čtvrť v Třebíči, zapsaná na seznamu památek UNESCO, bude mít od prosince nové náměstí. Ponese jméno posledního tamního rabína Mojžíše Ingbera, který přišel o život v plynové komoře koncentračního tábora v Osvětimi.
Náměstí pro posledního rabína. Třebíč pozmění mapu své židovské čtvrti
Třebíč pojmenuje náměstí po rabínu Ingberovi (zdroj: ČT24)
Jméno posledního třebíčského rabína Mojžíše Ingbera připomíná dosud ve městě jen Stolperstein před domem, kde žil. „Vím, že byl výtečný učitel, tak jako je povinnost každého rabína, a že ho lidi měli rádi,“ vzpomínal Pavel Fried, poslední žijící člen tehdejší třebíčské židovské komunity. Právě on navrhl pojmenovat po rabínu Ingberovi místo v Třebíči.
Volba padla na prostor, kde se sbíhají tři ulice, Blahoslavova, Leopolda Pokorného a Subakova. Malé náměstí před zadní synagogou v židovské čtvrti bylo zatím bezejmenné.
Mapa nově pojmenovaného náměstí v třebíčské židovské čtvrti
O rabínu Ingberovi se ví jen málo. Jedním z mála dochovaných archivních materiálů je osobní složka Okresního úřadu v Třebíči, z níž je patrné, že se narodil v ukrajinském Tačevě, odkud za první světové války uprchl.
„Jsou zde třeba doklady o tom, že vystudoval gymnázium v Brně,“ doplnila archivářka Jitka Padrnosová a upozornila i na dokument, ve kterém Ingber podpisem stvrzuje žádost o rabínskou definitivu. Ta ale za druhé světové války jeho situaci paradoxně ještě zhoršila, protože se musel z pozice svého úřadu zabývat soupisem Židů, kteří potom odešli do transportu. V roce 1943 spolu se svou třebíčskou manželkou Annou zemřel v osvětimské plynové komoře i on.
S novým označením na domech ožije aspoň jeho jméno. Zajímavostí přitom je, že kvůli novému náměstí nikdo nebude muset měnit adresu. Všechny zdejší domy totiž ústí do okolních ulic.
- narodil se 20. prosince 1901 na Podkarpatské Rusi
- 1935 přišel do Třebíče, aby zde převzal místo na rabinátu
- v Třebíči se oženil s Annou Taussigovou
- 18. února 1943 byl transportován do Terezína a poté do Osvětimi
- 1943 zahynul v Osvětimi v jedné z plynových komor
V třebíčské čtvrti Zámostí žila židovská komunita po staletí v poměrně klidném sousedství s okolní katolickou většinou. Existenci zdejší židovské náboženské obce definitivně ukončily teprve události druhé světové války.
Za minulého režimu mělo být Zámostí srovnáno se zemí, dnes ale láká do města desetitisíce turistů z celého světa. Židovská čtvrť se hřbitovem byla totiž společně s bazilikou sv. Prokopa roku 2003 zapsána na světový seznam památek UNESCO. Je unikátním souborem 123 dochovaných domů, mezi které patří i dvě synagogy, budova židovské radnice nebo rabínův dům. Ve městě se každoročně pořádají oslavy a festivaly spojené s židovskou kulturou.