Nálety spojenců proměnily Hodonín před 71 lety v trosky

Pouhých sedm minut stačilo bombardovacím letadlům, aby v Hodoníně proměnily klidné listopadové poledne v nejtragičtější událost, kterou město zažilo. Americké letouny tehdy shodily na hodonínské nádraží více než 450 bomb. Terčem bombardování se 20. listopadu 1944 staly i další jihomoravské obce.

„Vlakové nádraží bylo centrum náletů, protože spojenecké bombardéry měly za úkol ničit infrastrukturu a dopravní cesty Wermachtu,“ popsal důvod Spojenců zaútočit na Hodonín historik Petr Grubner. Provoz na nádraží se podařilo obnovit za tři dny, s následky náletu se ale tamní obyvatelé vyrovnávali mnohem déle.

Podle původního plánu Velení Středomořských spojeneckých leteckých sil (MAAF) měly letouny zaútočit na rafinérie Blechhammer-jih v Horním Slezsku. Velení na tuto akci vyčlenilo přes pět set bombardérů. Kvůli špatnému počasí a zhoršené viditelnosti se k cíli ale dostalo pouze zhruba 160 letadel

Byl jsem právě u oběda, když spadla na Hodonín první razie bomb, někde na západním obvodu města. Letadla jsem od domu neviděl, chviličku bylo ticho, jen hučení motorů od západu k nám doléhalo, a pak to peklo začalo. Bomby kvílely a svištěly vzduchem, hukot a rachot burácel kolem strašlivou silou. Zdálo se nám, že bubínky nám prasknou, zdálo se nám, že je to právě nad námi, že celá ulice se řítí, že jsme už zasypáni, že to strop sklepu už nevydrží, že při každé další ráně se zřítí.
Vladimír Novák
kronikář

Ostatní při zpáteční cestě dostaly rozkaz bombardovat náhradní cíle na jižní Moravě. Kolem poledne zaútočilo 158 letounů na brněnské vlakové nádraží, o půl hodiny později pak další jednotky shodily bomby na Baťovy závody ve Zlíně a břeclavské nádraží. V tu dobu vybombardovalo padesát letadel také část Hodonína.

Nálet byl pro město šokující, obdobně jako pro tamní okupanty. Nikdo nepředpokládal, že by Hodonín měl pro Spojence strategický význam. Přelétající bombardéry nad městem znamenaly pro obyvatele symbol blížící se svobody, jejich útok proto nečekali.

Po náletu byl Hodonín v troskách. Ulice byly plné rozbitého skla, silnice byly zavalené kusy domů. Ve sklepech zůstali uvěznění lidé, kteří se kvůli zborceným zdím nemohli dostat ven. Všude byli zranění. Hodonínští lékaři ošetřili celkem 214 lehce zraněných, 85 těžce zraněných pak bylo převezeno do nemocnic v nedalekém Kyjově a Uherském Hradišti.

Německá kriminální policie vedla po bombardování evidenci nezvěstných, raněných a mrtvých. V pondělí, v den náletu, bylo hlášeno 25 mrtvých. Další den už policie identifikovala 77 obětí. Týden po útoku stouplo číslo na 169. Konečný počet obětí se zastavil na čísle 180. Z nich bylo 165 civilistů a 15 příslušníků Wermachtu.

Ulice zničené během bombardování Hodonína
Zdroj: ČT24

Hlavním cílem útoku bylo hlavní nádraží, které bylo poškozené jen částečně. Přes sto tun trhavin zničilo severní část města. Z tehdejšího počtu 2565 hodonínských domů bylo 1035 poničeno. Bez střechy nad hlavou tak zůstalo přes tři tisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
před 5 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
před 17 hhodinami

Dobrovolníci pokračují v záchraně areálu lázní Kyselka

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.
10. 5. 2025

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
10. 5. 2025

Vulgarity i kopanec do krku. Policisté se zabývají šikanou na jihu Moravy

Policie se zabývá případy šikany a napadení na Znojemsku. Videa ze dvou incidentů, ke kterým došlo v Miroslavi, kolují na sociálních sítích. Jedná se o konflikty mezi dětmi a mladistvými. Strážci zákona už totožnost účastníků potyček znají.
9. 5. 2025

Partyzánům na Slovensku dělala spojku desetiletá Ernestina Švorcová

Důležitou součástí protifašistického boje v Česku i na Slovensku byl partyzánský odboj. V deseti letech se stala spojkou partyzánů na Slovensku Ernestina Švorcová. Její otec působil v odboji, tři dny před válkou ho zatklo gestapo, domů už se nikdy nevrátil. Válečná veteránka dnes žije v Bechyni.
9. 5. 2025
Načítání...