V ohnisku nákazy prasečího moru na Zlínsku začnou kromě myslivců odstřelovat divoká prasata i policisté. Budou speciálně vyškoleni a do akce nasazeni zhruba do týdne. Postup odstřelů budou na místě kontrolovat veterináři a myslivci.
Na Zlínsku posílí myslivce policisté. Budou střílet divočáky kvůli moru
O nasazení policistů informoval ministr zemědělství Marián Jurečka. Podle ministra se původně uvažovalo i o nasazení armády. „Nakonec z legislativních důvodů se (to) podařilo vyjednat pouze s policií, armádu nebylo možné využít,“ řekl. Armádní veterináři v oblasti již pomáhají s testováním uhynulých a zastřelených prasat.
Nasazeno bude asi 20 policistů, řekl Jurečka novinářům. Podle ministerstva budou zaručovat bezpečný odvoz zastřelených prasat veterináři a myslivci, stejně jako dezinfekci místa odlovu. „Vzhledem k souvisejícím nákladům budou mít myslivci i v těchto případech nárok na finanční kompenzaci,“ uvedl úřad.
Ministr již dříve uvedl, že kvůli stěhování divokých prasat za potravou by chtěl odlovit celou tamní populaci do příchodu zimy.
V České republice se africký mor prasat dosud nikdy nevyskytoval, ačkoli se choroba loni objevila například v Polsku, kde se ale šíření povedlo zastavit.
UDÁLOSTI: První úlovek myslivců ve vysoce rizikové oblasti (zdroj: ČT24)
První dva uhynulí divočáci s AMP byli nalezeni 21. a 22. června na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Ministr zemědělství Marian Jurečka o výskytu nemoci informoval 27. června. Do 22. září byla nemoc potvrzena u 103 zvířat.
V červené, nejohroženější zóně povolili veterináři lov divočáků teprve 11. září, myslivci zde zatím zastřelili osm zvířat. Na tomto území se také používají odchytové klece, ve kterých zatím skončilo osm zvířat. Nákaza se u žádného z těchto divočáků nepotvrdila.
- Africký mor prasat je virové a podle odborníků vysoce nakažlivé onemocnění. Postihuje divoké i domácí vepře; léčba ani vakcína proti němu neexistují. Pro člověka nepředstavuje ohrožení.
- Nemoc pochází ze subsaharské Afriky a jeho původním nositelem je prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata, a ta nakazila další zvěř. Onemocnění se přenáší se vzájemným kontaktem nebo kontaminovaným prostředím. Virus odolává nízkým teplotám a v mraženém mase přežívá i několik let. Naopak vysoké teploty, už kolem šedesáti stupňů, ho spolehlivě ničí.
- Do Evropy se nemoc dostala už ve druhé polovině 20. století, v 60. letech se s ní potýkali ve Francii a Itálii, v 70. letech na Maltě a o dekádu později také v Nizozemsku. S výjimkou italské Sardinie se tehdy všechna ohniska podařilo díky účinným protinákazovým opatřením zlikvidovat.
- Znovu se do Evropy virus vrátil v roce 2007. Přes Gruzii se rozšířil do Ruska, Pobaltí, na Ukrajinu i do Polska, 27. června 2017 potvrdili veterináři první případy v Česku.