Na zámku Vimperk začaly opravy míst v havarijním stavu, budou stát sto milionů

Památkáři zahájili další část obnovy zámku ve Vimperku na Prachaticku. Rekonstrukce se týká především oprav havarijního stavu některých částí objektu. Obnova potrvá do příštího roku a předpokládané náklady jsou sto milionů korun, které zajistí vládní program Péče o národní kulturní dědictví I.

Vimperský zámek má za sebou první etapu obnovy. Trvala čtyři roky, skončila loni a stála sto třicet sedm milionů korun. „Zatímco první etapa obnovy se hodně soustředila na vytvoření lákavé nabídky pro návštěvníky, což znamená nové prohlídkové trasy, nové expozice muzea či důstojného návštěvnického zázemí, druhá etapa obnovy se zaměřuje především na odstranění stavebních havárií. V první řadě dojde k odvodnění severní strany Dolního zámku. Opravy se dočkají střechy Černé brány a Horního zámku, všechny jsou ve velmi tristním stavu,“ uvedl ředitel jihočeských památkářů Petr Pavelec.

Práce na druhé etapě začaly před týdnem. Součástí projektu je mimo jiné i obnova fasád Horního zámku. „Dojde také k přestěhování a modernizaci konzervátorské dílny a obnově budovy takzvané míčovny,“ řekl Pavelec.

V plánu je ještě oprava mostu a interiérů

Památkáři plánují ještě další etapu rekonstrukce zámku. Měla by se uskutečnit v letech 2025 až 2026, kdy řemeslníci například opraví vstupní most nebo povrch nádvoří.

„Připraveni jsme však i na etapy následující. V minulých letech se podařilo dokončit osm rozsáhlých projektových dokumentací, v rozsahu přibližně tři sta padesát milionů korun. V případě alokování dalších finančních prostředků jsme tak připraveni okamžitě spustit další stavební práce. Trápí nás zejména interiér severního křídla Dolního zámku, který je těžce napadený dřevomorkou, nebo střechy Dolního zámku, které jsou v podobně špatném stavu jako ty na zámku Horním,“ popsal kastelán vimperského zámku Vojtěch Brož.

Cílem je zvýšení návštěvnosti

Ročně zámek navštíví kolem dvaceti tisíc lidí. Podle Brože by postupná obnova měla zajistit vyšší zájem veřejnosti. „Samozřejmě se nemůžeme srovnávat s památkami typu (zámek) Český Krumlov, nejsme na seznamu UNESCO. Ale každopádně míříme na vyšší návštěvnost, než je ta současná,“ řekl Brož.

Na místě dnešního vimperského zámku stával královský hrad, vznikl kolem roku 1260. Chránil jednu z odboček Zlaté stezky, kudy se z Bavorska vozila sůl. Hrad získali v 16. století Rožmberkové, kteří ho začali přestavovat na renesanční zámek. Stát jej vlastnil od roku 1947, sídlily v něm Jihočeské státní lesy. Zámek koupila v roce 1991 od města správa Národního parku Šumava. V roce 2015 ho převzali památkáři. Od roku 2010 je zámek národní kulturní památkou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 16 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
před 20 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
9. 4. 2026
Načítání...