Průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně víc než třicet sedm kilogramů potravin, vyplývá z aktuálních výsledků průzkumu vědců z Mendelovy univerzity. V dotaznících přitom lidé odhadovali, že za rok odnesou do popelnic zhruba čtyři kilogramy jídla. Nejvíc plýtvají lidé na sídlištích, pak ve vilové zástavbě a nejlépe jsou na tom na vesnicích.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně měřili od loňského jara po celý rok ve vybraných městských částech Brna skutečné množství potravin vyhozených do komunálního odpadu. V každém ročním období udělali rozbor odpadu z běžných popelnic celkem z devíti set domácností v Brně. Rovnoměrně byla zastoupena třetina domácností ze sídlišť, třetina z vilové zástavby a poslední z venkova.
„Spolupracujeme se společností Sako, která provádí svozy speciálním vozem, odpad nelisuje. Firma Green Solution nám odpad přebere, všechno se to váží, odečte se nevyhnutelný odpad jako kosti, slupky a my pak zpracováváme údaje,“ popsala vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity.
Biologický odpad tvoří až polovinu
Výsledky průzkumu přinesly celou řadu zajímavých údajů a informací, například že lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky nebo balené potraviny. V létě a na podzim lidé plýtvají potravinami více než na jaře a v zimě. Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období.
Například v létě převažují balené potraviny proti potravinám bez obalu. Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat. Podle odborníků tvoří biologický odpad ročně téměř polovinu. Na venkově je plýtvání menší, což souvisí mimo jiné s tím, že je v těchto lokalitách lepší možnost kompostování, případně krmení zvířat.
Projekt by měl lidi také vychovávat
Data jsou podle Ley Kubíčkové unikátní. „Podobně rozsáhlé šetření nemá v Česku ani v zahraničí obdoby,“ řekla. Hlavním cílem projektu je najít možnosti, jak ovlivnit spotřebitele, aby množství vyplýtvaných potravin v budoucnu snížili. „V další fázi projektu budou výzkumníci provádět experiment ve vybraných lokalitách a budou se pomocí různých intervenčních módů snažit změnit chování domácností a přimět obyvatele, aby méně plýtvali,“ vysvětlila vedoucí výzkumu.
Efekty experimentu budou měřeny a srovnány se zjištěnými daty, aby mohlo být prokázáno, jestli existují nějaké způsoby, kterými je možno chování obyvatel v oblasti plýtvání potravinami změnit a jak významný vliv tyto intervence na změnu chování lidí mohou mít.
V minulosti už vědci z Mendelovy univerzity pracovali na podobném projektu. Oslovili stovku domácností, které do deníků zapisovaly, jak nakládají s potravinami. Aktuální projekt je ale mnohem rozsáhlejší, ucelenější a přesnější. „Podle deníků v domácnostech bychom se k takovým datům nedostali,“ uzavřela Lea Kubíčková.
