V Česku se plýtvá jídlem. Zvláště v období Vánoc, kdy lidé nakupují do zásoby a nakonec nezvládnou všechno zpracovat. Platí to ovšem i pro restaurace. Jejich majitelé se hájí tím, že počet porcí se jen těžko odhaduje.
I v Česku se plýtvá jídlem. Ale zároveň přibývá způsobů, jak ho lépe využít
Události: Jak využít nespotřebované jídlo? (zdroj: ČT24)
Některé restaurace zavádějí slevy, které nasazují před ukončením otevírací doby. Pokud mají vlastníci provozoven přesto přebytky, rádi by jídlo darovali. Většinou ale nevědí jak. Navíc je svazuje hygienická vyhláška. Začínají se však objevovat organizace, které se nespotřebované jídlo snaží rozdat mezi samoživitele nebo bezdomovce.
Redaktorka ČT sledovala dění v Bistru Monk v centru Prahy. Ještě v poledne nic nenasvědčovalo tomu, že by jídlo zbylo. Provozovna byla plná, kuchaři se nezastavili. Jiný obrázek ovšem nabídla jedenáctá hodina večerní.
Podle manažerky podniku sehrálo roli sychravé počasí. Do tří hodin odpoledne tam měli plno, pak už ale chodilo méně lidí. „Zbyl nám quiche, skořicové šneky a croissanty. Buď si to vezmu domů, nebo tím podělím personál,“ uvedla manažerka Maja Vavřačová. Zbylé jídlo by ráda darovala, jenže neví komu. Navíc by musela najmout někoho, kdo by ho odvezl. „Nemyslím si, že je to v našich silách jak časově, tak finančně,“ dodala.
Plýtvání potravinami
Výkonný ředitel gastro start-upu vyvíjecího pokladní systémy Storyous Igor Třeslín tvrdí, že v roce 2017 bylo vyhozeno 100 tisíc tun potravin. „My jsme to počítali z našich interních systémů, máme těch restaurací tisíce,“ uvedl.
Převážet někam zbylé uvařené jídlo se sice dá, ale musí se dodržet přísné hygienické normy. Třeba udržovat jeho teplotu. Nesmí se dlouho skladovat ani opakovaně ohřívat. „Je to náročné pro sběrné banky. Nemají potřebné zařízení, které je drahé, aby mohli uchovávat tyto čerstvé potraviny. Nemají ani auta, jak je převést,“ řekl Třeslín.
Ilustrační foto
V Evropě už existuje mobilní aplikace, kam je možné přebytky v gastronomii nahlásit. Každý si díky ní snadno vyhledá, kdo a kde nabízí potraviny se slevou, nebo zdarma. V Česku podobná aplikace teprve vzniká. Už teď je ale možné přebytky darovat, hlavně ze studené kuchyně.
Jeden z příkladů ukazuje křesťanská komunita Sant'Egidio. „Jednou se nám podařilo, že nám z konference darovali pár krabic jídla. Nevěděli, kam to dát, a znali někoho od nás,“ vzpomíná na začátky členka organizace Monika Hanych. Nespotřebované jídlo získávají z večírků, konferencí nebo marketingových akcí. Nabídnout je může kdokoliv. V Praze ho rozdávají v pondělí a v úterý. Bývají to chlebíčky, obložené bagety i nějaké sladkosti.
Organizace podobně pomáhá potřebným také v Brně a Olomouci.
Plýtvání potravinami
Jídlo se daří zachraňovat rovněž díky potravinovým bankám. Od letoška platí zákon, který nařizuje, aby supermarkety darovaly to, co neprodají, charitě. Zapojilo se přes 800 obchodů, dalších 500 čeká na navázání spolupráce. Má to ale háček: bankám chybí dost peněz, aby pro jídlo mohly jezdit, skladovat ho a posílat dál.
„Dostáváme od ledna díky zákonu každý den čerstvé potraviny, které se nejrychleji kazí. To je ovoce, zelenina, pečivo, uzeniny, maso, mléčné výrobky, jogurty. Velmi málo dostáváme trvanlivé potraviny. Konzervy už vůbec ne,“ uvedla předsedkyně Potravinové banky Praha Věra Doušová.
Plýtvání potravinami je celosvětový problém. Podle OSN se každý rok na světě vyhodí třetina celé potravinové produkce. Je to celkem 1,3 miliardy tun jídla. Na světě přitom hladem a podvýživou trpí miliarda lidí.
V popelnicích končí podle tohoto zdroje skoro polovina vypěstovaného ovoce a zeleniny, víc než třetina ryb a mořských plodů, zhruba třetina obilovin a pětina mléčných výrobků a masa.
Nejlépe si vede Francie
Žebříček zemí, které se mohou pochlubit nejlepší potravinovou udržitelností, vede Francie. Dopomohla jí k tomu opatření proti plýtvání potravinami a podpora ekologického zemědělství. Česká republika obsadila mezi 67 měřenými zeměmi sedmé místo. Vyplývá to z údajů společnosti Economist Intelligence Unit a nadace Barilla Center for Food & Nutrition, které byly zveřejněny v listopadu, uvedla agentura ČTK.
V první sedmičce se za Francií a před Českou republikou umístilo Nizozemsko, Kanada, Finsko, Japonsko a Dánsko. Česko za sebou v měření plýtvání potravinami, udržitelného zemědělství, zdraví a výživy nechala třeba Švédsko, Rakousko nebo Austrálii. Z rozvojových zemí se nejvýše - na 12. místo - probojovala Rwanda. Čína, Spojené státy ani Británie se nedostaly ani do první dvacítky.