Praha - Přinést život na rozkouskované břehy Vltavy anebo vytvořit z frekventované Radlické ulice příjemnou městskou třídu. Takové plány mají tvůrci Metropolitního územního plánu. Plánují například vznik parků a rekreačních zón v zatím nevyužívaných oblastech na levém břehu Vltavy v Praze 7.
Vltavské nábřeží v Holešovicích v oblasti bývalé betonárky Prefa, tedy za Nádražím Holešovice, je dnes uzavřeným územím, kde nocují bezdomovci. Přitom na druhém břehu řeky funguje velmi frekventovaná cyklostezka a řada lidí tam chodí i na procházky. Přitom i na levém břehu Vltavy by teoreticky mohlo být příjemné území vhodné pro odpočinek a sport. Praha 7 tam chce k vodě vrátit život. Nejdřív je ale potřeba tuto část nábřeží vůbec zpřístupnit.
Průchod kolem řeky je totiž na mnoha místech zablokovaný. Například pozemek mezi mostem Barikádníků a Trojským mostem vlastní soukromá firma. Radnice s ní už proto jedná, aby území kolem řeky otevřela a učinila průchodným. Cílem Prahy 7 je, aby území fungovalo jako celek, aby bylo možné se po břehu řeky dostat od Štvanice, respektive od Negrelliho viaduktu až k zoo, s přechodem přes Císařský ostrov, kde vzniká nová vodní linka.
„Máme tam i další projekty, pokoušíme se přivést do této oblasti spojení MHD a posílit spodní vstup do Stromovky, protože ta je naopak přetížená shora,“ konstatovala radní Prahy 7 Lenka Burgerová (Praha 7 sobě). Dodala, že cílem je zprůchodnit zelené území podle celého oblouku řeky.
Stejný problém jako v místě bývalé betonárky je ale i jinde kolem Vltavy. Jen v Praze 7 je z míst, která by se potenciálně mohla stát náplavkou, pouze asi polovina v majetku městské části nebo magistrátu. Radnice se pak musí snažit domlouvat se soukromými vlastníky, za jakých okolností jsou ochotni prostor otevřít.
Přitom, jak Lenka Burgerová připomněla, hned na druhém břehu Vltavy, na trojské straně, už náplavka funguje výborně. „Dokonce se dá říct, že je přetížená. Naším zájmem je, aby kolem celé Prahy 7 fungovala průchozí trasa především pro pěší a cyklisty,“ uvedla Lenka Burgerová.
Pomůže snahám Prahy 7 Metropolitní plán?
Využití nábřeží jako parku je součástí připravovaného Metropolitního územního plánu. Ten jednání se soukromými vlastníky zjednoduší. Díky němu bude totiž jasné, jaký má mít celé nábřeží charakter. Radní Prahy 7 Lenka Burgerová připomněla, že podle Metropolitního plánu by se právě nábřeží měla stát veřejným prostorem. „Na některých místech mají být nábřeží zelená, na jiných částech Metropolitní plán předpokládá, že to budou spíš nábřeží typu náplavka v centru,“ řekla Lenka Burgerová. Doplnila, že v případě Prahy 7 by šlo o oblast Vltavské, protože ta je v tuto chvíli v podstatě neprostupná.
Zpřístupnění těchto míst kolem řeky by podle Lenky Burgerové mělo i další pozitivní efekt - zvýšení bezpečnosti. Velký pohyb lidí by totiž znamenal i to, čemu se dá nadneseně říct veřejná kontrola. Velký pohyb lidí navíc podle ní generuje i možnost umístit na náplavku či nábřeží drobné služby - a město se pak s řekou znovu spojí. „Teoretik architektury Adam Gebrian už v roce 2002 řekl, že Praha je sice město na řece, ale chová se jako město u řeky,“ připomněla radní Lenka Burgerová.
Architekt Institutu plánování a rozvoje Prahy Michal Leňo vysvětlil, že problém zmíněného nábřeží v Praze 7 je ten, že je na poměrně dlouhém úseku stejné. „Je potřeba ho zlepšit, zatraktivnit a poskytnout různorodost, aby dokázalo obsloužit poměrně bohatý počet lidí, kteří v Holešovicích a Libni jsou, případně budou.“
Metropolitní plán podle něj popisuje celou lokalitu bývalých doků a přístaviště jako významný veřejný prostor, lokalitu s významným rekreačním potenciálem, která by měla být doplněna parky nejen na ostrovech, ale i na nábřežích. „Metropolitní plán přímo v tomto spatřuje prioritu – z celé lokality podél Vltavy podél ohnutí řeky by měl vzniknout nový metropolitní park,“ uvedl architekt Michal Leňo.
Přestože pro laika můžou ideje zakotvené do Metropolitního plánu vypadat trochu abstraktně, jeho přínos může být velmi konkrétní. Bude totiž mnohem víc zohledňovat město tak, jak ho vnímá běžný obyvatel, tedy jak vypadají skutečné budovy. „Předchozí plán v podstatě popisoval jen funkci území. Struktura města, to, jak to doopravdy vypadá, se tam nepopisovaly,“ konstatoval Jakub Filip Novák, tajemník Sekce plánování města z Institutu plánování a rozvoje Praha.
Dosavadní územní plán například u určité plochy jen stanovil, kolik lidí tam může bydlet. Pokud architekt kladl důraz třeba na množství prodaných bytů, mohl například mezi rodinnými domy vyprojektovat i bytovku, která byla vyšší než okolní zástavba a neodpovídala charakteru daného území. Což pak samozřejmě vyvolávalo „bouře“ starousedlíků a konflikty v daném území. Nový Metropolitní plán by naopak měl pojmenovat i strukturu zástavby, tedy charakter domů. A nová stavba v určitém území by se pak musela přizpůsobit dosavadnímu charakteru.
Metropolitní plán může změnit i Radlickou ulici
Radlická ulice v Praze 5 je dalším místem, které by se díky novému pojetí Metropolitního plánu mohlo změnit. Teď připomíná spíš rušnou dálnici - v budoucnu by to mohl být příjemný městský bulvár. Nad charakterem klasické ulice tam totiž zvítězila dopravní funkce - a proto v Radlické například vznikly protihlukové stěny. Přitom architekt Michal Leňo konstatoval, že v tomto typu ulice by protihlukové stěny vůbec být neměly.
„Městské třídy by se měly stát koncentrací městskosti, měly by být obestavěny, měly by mít bohatý parter, který láká k nákupu a k posezení na ulici,“ uvedl Michal Leňo. Než k tomu ale dojde, bude nejdřív nutné dostavět radlickou radiálu, kam půjde dopravu převést.
Metropolitní plán by po letech příprav mohl být připravený ke schválení už na konci tohoto roku.
