Královéhradecko – Vědci zkoumají, proč v některých honitbách výrazně poklesl stav srnčí zvěře až o 40 procent. Pro myslivce je ovšem dobrou zprávou skutečnost, že myslivost byla zapsána na český seznam nehmotného kulturního dědictví, vedle slováckého tance verbuňk nebo sokolnictví.
Být myslivcem neznamená jen nosit slušivou kamizolu a nablýskanou pušku. Je to spousta práce a obětování volného času. „Ta zvěř se vám odvděčí tím, že ji potom na jaře vidíte krásnou a zdravou, jak přežila ty kruté mrazy a období strádání,“ říká myslivec z Rychnovska Miloš Pochobradský.
Jenže zvěře, především té drobné, v přírodě ubývá. Mizí i srnčí. Veterinář Pavel Forejtek je toho názoru, že velký podíl na tom může mít pytláctví, jelikož prý jde většinou o lokality, které jsou snadno dostupné dopravními prostředky. Proto se například Jaroslav Svědík v Cháborech u Dobrušky snaží umělým odchovem bažantů a divokých králíků stav zvěře v přírodě posílit.
Myslivosti se věnuje osm organizací. Nejvíc členů, 90 tisíc, má Českomoravská myslivecká jednota. Ostatní v řádu desítek. Vyznavačem myslivosti může být i neregistrovaný nimrod.
