Královéhradecko – Vědci zkoumají, proč v některých honitbách výrazně poklesl stav srnčí zvěře až o 40 procent. Pro myslivce je ovšem dobrou zprávou skutečnost, že myslivost byla zapsána na český seznam nehmotného kulturního dědictví, vedle slováckého tance verbuňk nebo sokolnictví.
Myslivost patří mezi kulturní dědictví, zvěře ale ubývá
Být myslivcem neznamená jen nosit slušivou kamizolu a nablýskanou pušku. Je to spousta práce a obětování volného času. „Ta zvěř se vám odvděčí tím, že ji potom na jaře vidíte krásnou a zdravou, jak přežila ty kruté mrazy a období strádání,“ říká myslivec z Rychnovska Miloš Pochobradský.
Jenže zvěře, především té drobné, v přírodě ubývá. Mizí i srnčí. Veterinář Pavel Forejtek je toho názoru, že velký podíl na tom může mít pytláctví, jelikož prý jde většinou o lokality, které jsou snadno dostupné dopravními prostředky. Proto se například Jaroslav Svědík v Cháborech u Dobrušky snaží umělým odchovem bažantů a divokých králíků stav zvěře v přírodě posílit.
2 minuty
Reportáž Vlastimila Weinera
Myslivosti se věnuje osm organizací. Nejvíc členů, 90 tisíc, má Českomoravská myslivecká jednota. Ostatní v řádu desítek. Vyznavačem myslivosti může být i neregistrovaný nimrod.