Obec Lubná u Poličky na Svitavsku v sobotu zasáhlo tornádo, potvrdil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj bylo slabé, přesto za sebou zanechalo škody zejména na střechách několika domů. V sobotu se podle meteorologů v Česku objevilo několik silnějších bouří, hlavně na pomezí Moravy a Čech byly podle radaru rozpoznány rotující bouře, takzvané supercely, pod kterými se vyskytovaly případy výraznějších škod větrem.
Meteorologové potvrdili tornádo v Lubné
8 minut
Meteorolog Petr Münster o tornádu na Svitavsku
Tornádo potvrdil průzkumem lokality Petr Münster z ČHMÚ, k identifikaci trasy pomohly dostupné fotografie a svědectví obyvatel. „Nejsilnější projevy mělo tornádo zpočátku své dráhy, kde na jednom domě shodilo část tašek ze střechy. Je hodnoceno silou IF1-, což odpovídá rychlosti kolem 128 kilometrů v hodině,“ popsal ústav.
„Samozřejmě ta chyba, která se může vyskytnout v tomto odhadu, je značná. Může se to pohybovat plus minus 30 až 40 kilometrů za hodinu,“ uvedl Münster pro ČT24. Síla tornáda se určuje právě podle napáchaných škod.
„Nutno říct, že pokud by se tornádo stejných parametrů vytvořilo o pět set metrů dále nad obcí, nemuseli jsme o něm vůbec vědět. Nebyly totiž pozorovány v okolí žádné škody na lesním porostu a stromech,“ konstatovali meteorologové. Podobná krátkodobá tornáda se podle nich zřejmě vyskytují častěji, ale nemají žádného svědka.
Meteorologové v neděli informovali, že prověřují několik hlášení o možném sobotním výskytu tornáda v Lubné, podle svědků prý zasáhlo obec kolem jedné hodiny odpoledne. Jeden ze svědků podle nich viděl na vlastní oči chobot tornáda. V Lubné podle dřívějšího vyjádření starosty Josefa Chadimy (SNK obce Lubná) vítr poškodil střechy asi dvou domů, hasiči podle mluvčího Miroslava Poláka kvůli silnému větru žádné výjezdy neměli. Osobně tornádo starosta prý neviděl, ale místní lidé ano.
V Nejepíně na Havlíčkobrodsku shodil v sobotu silný vítr plechovou krytinu ze střechy zemědělské budovy Statku Doubravka a blízko ní vyvrátil dvě staleté lípy a břízu. „Šlo to nějakým pruhem a co se postavilo do cesty, mělo smůlu,“ řekl ředitel statku Petr Kubát. Některé plechy ze střechy podle něj byly i dvě stě metrů dál v poli. V koruně dalšího stromu skončila trampolína. Podle starosty obce Josefa Michalíčka (nestr.) bylo štěstí, že byl zasažený jen okraj vsi, lidé si většinu škod spravují sami. „Bydlíme na druhém konci obce, my jsme takřka o ničem nevěděli,“ řekl.
Případné tornádo na Havlíčkobrodsku se podle Münstera stále prověřuje. „Tam budou kolegové z Lovců bouří na průzkumu ještě zítra (ve středu). Zatím z těch doložených fotografií to nebylo úplně jasné. Nicméně v tu stejnou chvíli, kolem 14:00, se vyskytlo tornádo i téměř na Znojemsku – šest kilometrů od hranic v Rakousku,“ řekl meteorolog.
Ročně se v Česku vyskytne několik slabých tornád
Tornáda jsou součástí takzvaných supercel, což jsou silné bouře rotující kolem své osy. Meteorologové ale upozorňují, že samotné supercely nemusejí být provázeny extrémními jevy, tedy ani tornády. Na území Česka se ročně vyskytnou maximálně jednotky tornád, v naprosté většině slabých, některý rok se neobjeví tornádo žádné. Každý rok se ale vyskytnou desítky supercel.
Letos se již na začátku dubna objevilo tornádo poblíž Letovic na Blanensku. Prošlo územím o délce asi čtyři kilometry a způsobilo zejména lokální vývraty v lesích. Bylo na stupni nula, tedy nejslabším. Síla tornáda se určuje pomocí Fujitovy stupnice od nejslabšího F0 až po nejsilnější F5.
Lidé si těchto jevů všímají intenzivněji především po ničivém červnovém tornádu z roku 2021, které se prohnalo částí Břeclavska a Hodonínska. Tornádo o rychlosti přes tři sta kilometrů za hodinu za sebou tehdy nechalo devastující škody na majetku a šest obětí na životech. V některých obcích dosáhlo až čtvrtého stupně, silnější předtím v Česku nikdy nebylo.
