Masarykova univerzita chystá radikální změny. Zvažuje čtyřleté bakalářské studium

Masarykova univerzita jako jedna z prvních vysokých škol v České republice připravuje nová pravidla pro tvorbu studijních programů. Jednou ze zvažovaných možností je například čtyřleté bakalářské studium. Škola chce snížit studijní neúspěšnost a zvýšit uplatnění studentů na trhu.

Změny pocítí studenti od podzimu 2019 a vycházejí z novely vysokoškolského zákona, která se zabývá novým systémem akreditací.

Jedním z důvodů, proč se Masarykova univerzita pouští do tak velkých změn, je boj se studijní neúspěšností. Ta se teď pohybuje okolo čtyřiceti procent. Z velké části proto, že studenti nejprve přecházejí mezi obory, než zjistí, co jim vlastně vyhovuje.

22 minut
Změny ve studijních programech vysokých škol
Zdroj: ČT24

„Většina nových programů by měla skutečně začít fungovat od podzimu devatenáct. A já musím říci, že vedeme přátelskou diskuzi s ostatními univerzitami. Na řadě českých univerzit se uvažuje nebo připravuje velmi podobný model studia. My bychom rádi zajistili, aby také bylo možné to, že bez problému budou moci studenti například z Olomouce pokračovat v Brně nebo studenti z Brna pokračovat v magisterském studiu v Českých Budějovicích,“ řekl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Ve hře jsou tři varianty. Klasické pětileté jednooborové studium zůstane beze změny. Druhou možností by mohlo být studium se specializací ve vyšších ročnících. Největší novinkou je sdružené studium s hlavním a vedlejším plánem podle vzoru západních zemí. „Jednou z variant je možnost čtyřletého bakaláře, ta je ale teprve ve stádiu určitých úvah,“ řekla mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Nejdál je zatím Fakulta sociálních studií, s přípravou začali s předstihem. „Když studujete žurnalistiku a budete se chtít celý život pohybovat v médiích, budete studovat jednooborové studium žurnalistky,“ řekl Roman Chytilek, proděkan pro studium. To nyní možné není.

22 minut
Bek: Navýšení o tři miliardy je minimem
Zdroj: ČT24
29 minut
Interview ČT24: Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity
Zdroj: ČT24

Do konce roku chce Masarykova univerzita požádat o institucionální akreditaci. Nové obory musí vypsat na podzim 2018, aby do nich mohla přijímat uchazeče od roku 2019. S tím se nejspíš změní i podoba přijímacího řízení.

Napilno bude mít i Národní akreditační úřad. Do konce roku by měl dostat první žádosti o akreditaci. Pak má 150 dní na posouzení. Změny nebude dělat ale jen Masarykova univerzita. V roce 2019 vyprší akreditace asi dvěma tisícům oborů, nové studijní programy se tak dají očekávat i na jiných vysokých školách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Bohumín dokončuje opravy po povodních. Na peníze z programu Živel 1 stále čeká

Bohumín na Karvinsku finišuje s opravami městského majetku po loňských povodních. Zbývá dokončit rekonstrukci dvou školních družin, které poškodila velká voda v září 2024. Město zatím všechny výdaje hradilo z vlastních rezerv a stále čeká na peníze z programu Živel 1, zřízený loni vládou a určený na odstranění škod. Komplikací je složitá administrativa. Vláda v demisi v týdnu schválila akční plán, který má v budoucnu zajistit rychlejší a účinnější pomoc.
před 2 hhodinami

Na konci září žilo v Česku legálně 1,1 milionu cizinců, jejich počet vzrostl

Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.
před 3 hhodinami

Vědci vyzvedli ostatky Arnošta z Pardubic. Výzkum může přinést nové informace

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.
před 13 hhodinami

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 18 hhodinami

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
před 18 hhodinami

Oslavy 17. listopadu: města zaplní piety i kulturní akce

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.
před 23 hhodinami

Stanovit pravidla je podle adiktologů nejdůležitější v prevenci digitální závislosti dětí

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.
před 23 hhodinami

„Chceme kyslík!“ Sametová revoluce začala ekologickým protestem v Teplicích

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protesty v Teplicích. Na jejich počátku stál vcelku nepolitický impulz – smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu 1989, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se konaly mimo hlavní struktury disentu.
13. 11. 2024Aktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...