České Budějovice – Čtvrtá plavební sezona na Vltavě je ve své polovině, výletních lodí mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou ale ubylo. Podle provozovatelů za to mohou opravy i omezování provozu. Na Labi zase už třetí týden lodě nemohou kvůli suchu plout na dolním toku Labe před hranicemi s Německem. V této části řeky je to však během léta běžný stav. Pomoci by mohl jez za čtyři miliardy, o jehož stavbě se ale už deset let vedou spory.
Výletní lodě vyplouvají z českobudějovické Lannovy loděnice do Hluboké nad Vltavou a zase zpět dvakrát denně. Ovšem jen v úterý, v pátek a o víkendu. Provozovatelé lodní dopravy jsou podle svých slov omezeni provozní dobou plavebních komor, kterou stanovilo Povodí Vltavy.
Podle Povodí Vltavy je však provoz za určitých podmínek možný i v ostatních dnech. „Mohou jezdit i středa čtvrtek mimo plavební dny, ale je potřeba, aby nám to včas oznámili,“ říká Jan Flíček z Povodí Vltavy.
Až nyní, v polovině sezony, začíná proto fungovat i mimořádná okružní plavba. Lodě plují ale i z Hluboké, a to až na Hněvkovickou přehradu, kde je provoz každodenní. Během sezony využije plavbu na Vltavě kolem 30 tisíc lidí.
Politici se ohledně splavnění stále neshodnou
Každá loď i její posádka se pečlivě evidují. Nejsilnějším rokem byl jednoznačně ten první – 2011, kdy českobudějovickou plavební komorou proplulo téměř 1 300 lodí. V loňském roce vše zastavily povodně. Letos už zájem sice znovu stoupá, jediné kotviště lodí s kapacitou pro 30 lodí je ale podle povodí v současnosti využíváno jen zhruba z poloviny.
„Problém toho současného stavu je, že to je stavba v půlce. Jakmile budeme na Orlíku, tak už těch tisíc lodí ročně, které přijedou na Orlík pojedou dál až do Hluboké a do Český Budějovic,“ říká starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS).
Naopak podle hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly (ČSSD) jde o „cestu odnikud nikam s výhledem na nic“. „Byly to vyhozené peníze, které mohly dobře posloužit na protipovodňová opatření,“ dodává Zimola.
Nedostatek vody na Labi by mohl vyřešit nový jez
Naopak řeka Labe v současnosti klesá až ke 160 centimetrům. Lodě tam mohou vyplout pouze v případě, že vodohospodáři našetří nad zdymadly vodu a udělají umělou vlnu. Vyšší hladina pak vydrží pár hodin. Na Labi teď zůstává jen minimum nákladních lodí, většinu totiž rejdaři na začátku suchého období přesunuli do zahraničí.
Hladinu by měl dlouhodobě udržet nový jez v Labském kaňonu za čtyři miliardy korun. Jeho součástí bude i vodní elektrárna. Návratnost investice je podle Jiřího Astera z lodní sekce Svazu dopravy zajištěna už jen samotnou výrobou elektřiny.
Za deset let dohadů o jeho stavbě ovšem zatím klesl počet přepraveného materiálu po Labi šedesátkrát a loďaři už rozprodali i většinu flotily. „Když se obnoví lodní doprava, tak to přinese práci mnoha lidem,“ míní primátor Děčína František Pelant (ČSSD).
Podle ekologů je ale stavba jezu nesmyslná. Vyšší hladinu prý neudrží, a navíc je to migrační překážka pro všechny vodní živočichy. „Jez je další překážka v korytě a mohl by zhoršovat povodňovou vlnu v Děčíně,“ dodává Jana Vitnerová ze sdružení Arnika. Ochránci přírody proto navrhují koryto řeky spíše prohrabat.
