V Česku stále přibývá minipivovarů. Pro ty moravské a východočeské pivovary teď mají v Litovli dobré zprávy – ze zdejšího odborného školství totiž vzešlo v červnu deset nových absolventů oboru pivovarník – sladovník. Stalo se tak po více než 40 letech, kdy bylo učení ve městě opět otevřeno. Poslední absolventi pivovarnictví a sladovnictví se zde vyučili v roce 1974.
V příštích letech by se k nim mělo přidat 15 dalších odborníků, které vyprodukuje zdejší školství. Přestože má výroba piva ve městě staletou tradici, zájemci o studium pivovarnictví museli ve druhé polovině dvacátého století dříve jezdit až do Plzně.
„Absolventi oboru pivovarník–sladovník zde nebyli 30 až 40 let,“ potvrdil emeritní sládek Miroslav Koutek. Byl přitom jedním z posledních, kdo před desítkami let v Litovli pivovarnické řemeslo vystudoval. „Pamatuji si dřevěné transportní sudy a dřevěné kádě. Od té doby ale došlo ke změnám. Změnily se částečně kádě, které nahradily nerezové sudy,“ dodal s tím, že se litovelský pivovar stále snaží dodržovat tradiční receptury i zachovávat stejnou chuť piva.
Jedním z absolventů litovelského potravinářského oboru je také Veronika Zapletalová. Zatím pracuje na sladovně jako brigádník. „Šéf pivovaru mi od září slíbil stálé místo,“ sdělila. „Teď přijímám slad, v plánu mám také udělat si degustační zkoušky a kurzy,“ doplnila.
Češi jsou milovníci pěnivého moku. Ročně vypijí v průměru 145 litrů na osobu včetně kojenců.
I díky tomu stále roste produkce nejmenších českých pivovarů. Přestože je jich asi šestkrát více než velkých pivovarů, jejich podíl na výrobě piva v Česku je odhadován zhruba na 1,5 procenta. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně je těžké odhadovat, na jakém čísle se počet minipivovarů zastaví.
V České republice by se podle něj uživila i tisícovka minipivovarů, nyní jich je zhruba 305. Šuráň podotkl, že by se mohlo jednat i o takzvané restaurační pivovary, které vaří pouze pro spotřebu například v přidružené restauraci. „Doopravdy si nekonkurují a můžou být třeba tři v jedné ulici,“ uvedl.
Ročně otevře 50 nových minipivovarů
Počet minipivovarů v Česku stále roste, každoročně se jich v posledních letech otevře kolem 50. Některé ale následně zavřou, či se v lepším případě zvětší jejich produkce a zmizí z kategorie minipivovarů. To se například stalo Únětickému pivovaru, který nyní vaří kolem 11 000 hektolitrů ročně.
Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do 10 000 hektolitrů. K otevření minipivovaru stačí základní investice okolo pěti milionů korun, řekl dále Šuráň.
Obnova a otevírání pivovarů podle šéfredaktora časopisu Pivo, Bier & Ale Pavla Borowiece zvyšuje zaměstnanost v regionech. Pivovary podle něj nabízí i možnost kulturního vyžití, jako je pořádání bálů či plesů. Mají také pozitivní přínos pro cestovní ruch, dodal.
