Lidé z Hrušovan rozhodují o využití tamního zámku

Hrušovany nad Jevišovkou - Prodat nebo opravit? Obyvatelé Hrušovan nad Jevišovkou mohou v on-line anketě hlasovat, jak by chtěli využít místní zámek. Ten nyní vlastní město, které ale nemá na jeho rekonstrukci dostatek peněz. Empírový zámek je už několik let prázdný a stále chátrá.

O osudu zámku v Hrušovanech nad Jevišovkou nyní rozhodují v anketě na webových stránkách města místní. Ti také mohou navrhnout budoucí využití zámku. „Navrhují vinárnu, výstavní síň i společenský sál,“ řekl starosta obce Miroslav Miloš (nez.). Podle něj by zámecké prostory byly ideální pro obřadní síň, ale nebrání se žádné variantě. „Nemáme kulturní dům, chybí tu společenské centrum a nemáme ani výstavní síň,“ vysvětlil. Obává se ale toho, že žádná z možností není příliš výdělečná. „Potřebujeme něco, co je ekonomicky výnosné a zaplatí se tak provoz,“ dodal starosta. Podle něj by na opravu zámku bylo potřeba asi 140 milionů.

Pouze třetina lidí hlasujících v anketě je zatím pro prodej budovy. Pokud by k němu došlo, hrozilo by, že se areál využije jinak, než by chtělo město. „Nevíme, jak bychom uhlídali, aby tu nebylo nic, s čím by město nesouhlasilo,“ uvedl Miloš. Anketa je pro starostu důležitá a při rozhodování o budoucnosti zámku se přikloní k názoru místních. Upozornil ale, že konečné rozhodnutí je na zastupitelích města.

Nahrávám video
O zámku v Hrušovanech mluví tamní starosta Miroslav Miloš (nez.)
Zdroj: ČT24

Na zámku pobývali šlechticové i bezdomovci

Až do posledních majitelů zámku - hrabat Khuen-Belassi, obývali zámek zámožní majitelé. Ti poslední si postavili nedaleko menší zámeček Emin, který využívali jako své hlavní sídlo a Hrušovany dokonce na asi 15 let opustili. „Po válce tu byla škola a pak armáda - pohraniční stráž,“ osvětlil historii zámku starosta. Armáda na zámku vydržela do chvíle, kdy se zhroutilo pravé křídlo budovy.

"Později to tu koupila firma Tesla Litovel, které zde chtěla zavést výrobu a začala objekt opravovat. Jenže přišel rok 89, společnost rekonstrukci zastavila a zámek prodala městu," pokračoval Miloš. To připravilo program na možné využití zámku, ale zastupitelstvo ho neschválilo.

Po tomto neúspěchu se město rozhodlo zámek prodat, což se podařilo v roce 2010. „Zámek byl před pár lety nešťastně prodán bez kupní ceny,“ řekl starosta. Objekt tenkrát koupila společnost Orguloso, která chtěla v bývalém zámku otevřít domov pro seniory. Firma ale svůj plán neuskutečnila a za zámek nezaplatila ani korunu z dohodnutých dvou a půl milionu. Obec se proto musela obrátit na soud. „Po roce a půl se nám podařilo ho získat zpět,“ dodal Miloš.

Od začátku devadesátých let je tak zámek prázdný. V jeho okolí nyní pobývají bezdomovci. „Dříve se scházeli i uvnitř. Najali jsme si proto bezpečnostní agenturu, která objekt hlídá a případné nevítané návštěvníky dostane ven,“ řekl starosta.

Prodej zámku není jednoduchý

Zámek v Miroslavi

Zastupitelé Miroslavi usilovali o prodej tamního zámku. Chátrající zámek dokonce našel kupce s utříbenými plány a hlavně potřebnými financemi na nezbytnou rekonstrukci. Kvůli zdlouhavému jednání, ze kterého měla vzejít konečná podoba kupní smlouvy, ale byla nakonec Miroslavi vypovězena dočasná nájemní smlouva. Obec si proto památku nechala a poté, co se dostala do havarijního stavu kvůli narušené statice ho začala opravovat. Rekonstrukce celé budovy by měla být hotová v dubnu letošního roku. 

Zámek Kupařovice

Barokní zámeček v Kupařovicích na Brněnsku několik let marně hledal kupce. Když ho po několika neúspěšných dražbách před čtyřmi lety nakonec koupil Tomáš Novotný, mohlo se zdát, že památka bude zachráněna. Nový majitel se hned od počátku netajil tím, že chce zámek opravit, přebudovat a dál prodat. To se mu ale nedaří. Důvodem je spor, který vede s bývalým majitelem. Teď je kauza u Nejvyššího soudu a letos by měl být spor ukončen.

Jaroslavický zámek

Krásný zámek v malé obci Jaroslavice na Znojemsku se nachází v obtížné situaci. Vedení obce ho prodalo soukromníkovi. Dcera původních majitelů Felicitas Spee se ho ale dlouhých osm let snažila získat zpět. Později zemřela a nikdo neví, zda se spory potáhnou dál. Kvůli nim se nový majitel obává větších investic. Přesto ale už opravil místní kapli a plánuje zbudovat velkou knihovnu. Doufá, že by se na zámku mohly pořádat kulturní nebo hudební akce.

Zámek Lechovice

V zámku Lechovice byla pět let léčebna pro drogově závislé, majitelé už ale nezvládli nevýdělečný podnik financovat. Objekt tak před necelým rokem koupil zahradní architekt. S manželkou plánuje na zámku pořádat kulturní akce nebo vybudovat kongresové centrum. V okolí budovy chtějí vytvořit vzorový zámecký park.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
12:37Aktualizovánopřed 23 mminutami

Města investují do obecních bytů, stále jich ale chybí až statisíce

Města a obce zpravidla v posledních letech staví nájemní byty. Někde tak samosprávy lákají určité profese, jinde má výstavba či rekonstrukce řešit bytovou nouzi či pomoci mladým rodinám nebo seniorům. Podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení stále chybí statisíce obecních bytů. Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.
před 2 hhodinami

Studenti vyvinuli aplikaci na vyhledávání brigád

Gymnazisté z Humpolce spouští novou aplikaci na brigády – studenti si mohou snáz najít přivýdělek a firmy zase potřebné síly. Prototyp je hotový a na Vysočině právě začíná testování mezi středoškoláky.
před 9 hhodinami

Thonetům vrátí čestné občanství, jejich židle se v Bystřici vyrábějí dodnes

Obec Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku napraví historickou křivdu a po 78 letech vrátí čestné občanství vynálezcům ohýbaného nábytku Augustovi a Jakobovi Thonetovým, které jim komunisté vzali v roce 1948. Jejich patent na ohýbání bukového dřeva dnes v Česku využívá jako jediná firma sídlící v Bystřici. O židle vyvinuté v polovině 19. století mají pořád zájem zákazníci z celého světa.
před 20 hhodinami

ŘSD varuje před stopkou i pro rozestavěné projekty, dle vlády se výhled bude měnit

Vládou navržený střednědobý výhled rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v současné podobě ohrožuje plynulou výstavbu a může vést i k pozastavení rozestavěných projektů. Dokument počítá v letech 2027 a 2028 s výrazným poklesem peněz oproti letošku. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (nestr. za SPD) bude vláda výhled ještě měnit.
před 20 hhodinami

Od večera se bude hlavně na severovýchodě Česka tvořit náledí

Během nedělního večera a v noci na pondělí se bude především na severu Moravy a ve Slezsku místy tvořit náledí či zmrazky. Na ostatním území republiky budou komunikace namrzat především ve vyšších polohách a na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včera v 12:24

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 11:13

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
včera v 08:30
Načítání...