Praha – Na knižní stánky se dostal už třetí díl Pražského uličníku, Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. Autor knihy Marek Lašťovka v ní řeší hlavně nová názvosloví ulic z posledních zhruba patnácti let. Je zde popsáno asi kolem 850 nových ulic, kolem 350 pak nově doplněných. Jsou zde i německé názvy ulic, které zde byly za okupace. Těch je kolem 3,5 tisíce. Ve Studiu ČT24 to popsal sám autor, který byl hostem Profilu.
Lidé se v Praze mohou orientovat podle „uličníku“
„Třetí díl pouze první dva díly doplňuje a upřesňuje. Snažil jsem se doplnit informace, které v prvních dvou dílech chyběly,“ říká autor Lašťovka. Čtenáři zde prý najdou nově schválené názvy ulic z posledních patnácti, seznam německých názvů, které v Praze byly, i množství vyobrazení daných ulic.
Lašťovka: Ulice by neměla sloužit jako pamětní deska
Podle jeho slov může být ulice pojmenována po nějaké významné osobě za předpokladu, že už je daná osoba po smrti. Pak by tato osoba měla mít k dané ulici nějaký vztah a měla by být významná. Problematika vztahu dané osobnosti k ulici je prý ale velmi složitá. „Realita je proto většinou jiná a tyto předpoklady nesplňuje. Ulice by měly být pojmenované dle osobností, které k nim měly vztah, neměly by být zaměňovány za jakési pamětní desky,“ vysvětluje Lašťovka.
Marek Lašťovka:
„Za nejstarší ulici u nás se považuje ta, která už byla uvedena v Kosmově kronice, ulice Vyšehradská. Ta spojovala Vyšehrad s tehdejší Prahou. Úřední pojmenování a úřední zásah do této problematiky nastává až v poslední čtvrtině 18. století, za Marie Terezie a Josefa II. První úřední názvy se na domech začínají objevovat asi od roku 1786.“
V prvních dvou dílech, kde bylo popsáno asi 6,5 tisíce ulic, byl celkový podíl těch, které jsou pojmenovány podle nějaké osobnosti, asi dvacetiprocentní. V těch 850 ulicích za posledních padesát let je tento podíl už třicetiprocentní. Nárůst je zde podle něj proto znatelný, je zde jakási tendence zvěčnit určité osobnosti.
Rozhovor s Markem Lašťovkou (zdroj: ČT24)