Libeňský most zrekonstruovat a nebourat, říká Institut plánování a rozvoje

Pražský Libeňský most architekta Pavla Janáka by měl být podle Institutu plánování a rozvoje (IPR) citlivě zrekonstruován, řekl jeho ředitel Petr Hlaváček. Institut také zpochybnil závěry studie ČVUT, podle níž by stavba nového mostu byla pro město levnější. Navíc by prý nová stavba vydržela déle. Vedení Prahy nyní řeší, zda most, který je v havarijním stavu, opravit, nebo zbourat a na jeho pilířích vystavět nový. Na mostě je kvůli jeho stavu omezena doprava.

„Stavíme se za variantu citlivé rekonstrukce a obnovení původního architektonického tvarosloví, i kdyby se tato varianta doopravdy ukázala jako nákladnější. Janákův most tvoří neprávem opomíjenou architektonickou hodnotu, jejíž zachování za vyšší náklady a delší čas rozhodně stojí. Důležitý je výsledek,“ řekl Hlaváček.

Praha zveřejnila závěry studie Kloknerova ústavu ČVUT, kdy odborníci hodnotili obě varianty, demolici i rekonstrukci. Jako výhodnější vybrali postavit na pilířích současného nový rozšířený most. Má být levnější a vydržet bez oprav déle.

Náměstek pražské primátorky Petr Dolínek (ČSSD) minulý pátek uvedl, že pustit se do rekonstrukce mostu by bylo jako jít do šera. „Nevíte, co na konci toho šera můžete nalézt, jak finančně, tak technologicky. Na druhé straně nový most je vyprojektován, je jasně dáno, co to bude znamenat v praxi a kolik by to mělo stát,“ vysvětlil stanovisko magistrátu Dolínek.

IPR: Kloknerův ústav se varianou rekonstrukce skoro nezabýval

IPR Praha ale s výsledky studie nesouhlasí. „Jsme rádi, že náměstek primátorky Dolínek debatu o budoucnosti mostu otevřel. Výsledky studie však považujeme za nešťastné. Jak lze vyčíst z expertní zprávy, Kloknerův ústav se variantou rekonstrukce prakticky nezabýval,“ uvedl ředitel IPR.

  • Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) je hlavním koncepčním pracovištěm hlavního města Prahy v oblasti architektury, urbanismu, rozvoje, tvorby a správy města. Zpracovává strategické, urbanistické a územně rozvojové dokumenty.

Podle IPR neplatí ani argument, že je nutné kvůli havarijnímu stavu rychle vybrat jednu z variant a začít stavět. „Most lze na nějaký čas uzavřít, než se najde ideální řešení. Tramvajovou dopravu by do té doby šlo vést po provizorní konstrukci. Je to lepší než bez řádného rozmyslu most nenávratně zničit,“ řekl Hlaváček.

V případě stavby nového mostu je IPR pro vyhlášení mezinárodní architektonické soutěže

Ředitel IPR argumentuje i tím, že oba břehy jsou rozvojovými plochami. „Na libeňské straně časem vznikne nová městská čtvrť, kde budou kromě bytových a kancelářských domů i rozsáhlé parkové plochy. Teď je most důležitý dopravně, ale časem se velmi pravděpodobně stane i důležitým pěším tahem. Jedinečnost jeho architektonického provedení tak znovu získá na významu,“ řekl.

Pokud by se nakonec přece jen ukázalo, že most je neopravitelný, je podle IPR nutné vyhlásit mezinárodní architektonickou soutěž na nový most. „Stavět repliku nebo jen využít původní pilíře nám připadá nedůstojné. Pokud se Praha rozhodne dílo Pavla Janáka zbourat, musí se pokusit nahradit ho stejně kvalitním dílem současné architektury,“ uvedl Hlaváček.

Opravu mostu chystá město řadu let. V roce 2009 vydaly úřady stavební povolení, o čtyři roky později jeho platnost prodloužily do konce letošního roku. Stavět se ale stále nezačalo. Podle předloňské zprávy TSK je Libeňský most v nejhorším stavu ze všech pražských mostů.

Kvůli velmi špatnému stavu byl v roce 2009 zakázán na most vjezd vozům těžším než 7,5 tuny. Navíc tam byla snížena rychlost tramvají na 20 kilometrů za hodinu a přímo na mostě se protijedoucí tramvaje nesmějí potkat.

Od roku 1928, kdy byl Libeňský most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Autory Libeňského mostu, který spojuje Holešovice a Libeň, jsou architekt a kubista Pavel Janák a konstruktér František Mencl.

Další návrh na prohlášení kulturní památkou

Odpůrci bourání poslali nedávno na ministerstvo kultury návrh na prohlášení mostu za nemovitou kulturní památku. I přesto, že tuto věc už jednou v minulosti stejné ministerstvo odmítlo.

„Je jedinečný, protože to je jediný kubistický most na světě,“ uvedl Adam Scheinherr z iniciativy Libeňský most nebourat, nerozšiřovat.

Rozdílný přístup mají dvě městské části, které most spojuje. Zatímco radnice Prahy 7 nový most nechce a je pro jeho opravu, Praha 8 souhlasí s názorem magistrátu a stavbu nového mostu podporuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lidé v Kladně demonstrovali za ukončení provozu útulku Bouchalka

V centru Kladna se konala demonstrace za ukončení provozu buštěhradského útulku Bouchalka. Útulek je soukromý, obce a města z Kladenska s ním mají smlouvu o odchytu toulavých psů. Krajská veterinární správa (KVS) a policie jej prověřují kvůli možnému podezření na týrání zvířat. KVS v pátek oznámila, že zatím v útulku nezjistila tak závažné problémy, kvůli kterým by bylo potřeba podat návrh na odebrání zvířat, ale prověřování dalších podnětů pokračuje.
17:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Města se kvůli propagaci obrací na influencery

Plzeň už třetím rokem využívá influencery k propagaci města. Podle organizace Visit Plzeň umožňuje takový marketingový nástroj s relativně nízkými náklady oslovit široké publikum a cílit na konkrétní skupiny návštěvníků. Spolupráce s tvůrci obsahu se přitom osvědčuje i v dalších regionech. Například Ostrov na Karlovarsku nyní hledá vlastního influencera a jihomoravská centrála cestovního ruchu s nimi pracuje dlouhodobě.
před 1 hhodinou

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 11 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 23 hhodinami

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
včera v 13:15

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Načítání...