Luční Bouda (Krkonoše) – Po dlouhých třech staletích se v Krkonoších sešli potomci tamní šlechty. U Luční boudy nedaleko Sněžky odhalili symbolický hraniční mezník, který připomíná ukončení hraničních sporů a naplnění smlouvy o průběhu hranic v Krkonoších mezi významnými šlechtickými rody. Šlechta měla zásadní vliv na vývoj Krkonoš, byla hlavní silou při jejich osidlování a přeměně. Díky schopnostem jejích příslušníků bylo možné i v horách zakládat města, obce, doly, hutě, sklárny, kostely, cesty, na hřebenech zemědělské usedlosti a nakonec i turistické boudy a rozhledny.
Krkonošská šlechta se sešla u Luční boudy
Vladimír Aichelburg, Erns Harrach a nebo Alexander Czernin Morzin, pokračovatel rodů Valdštejnů jsou potomky šlechtických rodů, které v minulosti ovládaly celé Krkonoše. Šlechtici spolu se zástupci měst a obcí odhalili symbolický hraniční mezník. Přesně před 300 lety totiž jejich předci podepsali dohodu o rozdělení hranic tehdejších panství. „Nápisy, nebo připomínky šlechtických rodů směřují směrem, kde byla jejich panství,“ vysvětlil organizátor setkání Pavel Klimeš a bývalý ředitel Krkonošského muzea Miloslav Bartoš doplnil: „Spory trvaly s různou intenzitou asi 200 let. Když se je v roce 1710 podařilo dokončit, byla vytyčena hranice, která se později stala hranici mezi Československem a Německem.“ Pavel Klimeš dodal: „Tady u Luční Boudy byla nejenom státní hranice, ale byla tady i hranice mezi čtyřmi panstvími.“
Šlechtické rody významně přispěly k rozvoji Krkonoš. Šlechtici vybudovali první cesty na hřebenech hor a díky nim stojí třeba vrchlabský zámek a nebo kaple sv. Vavřince na vrcholu Sněžky. „Před padesáti lety by mne nenapadlo, že se tohoto okamžiku dožiji,“ prohlásil Vladimír Aichelburg a Alexander Czernin Morzin podotkl: „Odhalení pamětního kamene vnímám s velkou hrdostí. Naši předci si alespoň takovouhle vzpomínku zaslouží.“
Zatímco Alexander Czernin Morzin nikdy o restituci krkonošského majetku nežádal, rod Harrachů restituční spory s ČR vede stále.