Bankovky, korále i 130 let starý dopis – to vše obsahovala schránka v jednom z křížů v obci Velká Bystřice. O objev se přitom kameník, který boží muka opravoval, zasloužil jen náhodou.
Pouzdro s cenným obsahem se totiž skrývalo za deskou, kterou řemeslník původně nechtěl opravovat. Podle historiků, které oslovila Česká televize, jde o významný nález. Ne tak ani jeho cenou, jako spíše tím, že je podle odborníků neobvyklé umisťovat podobné schránky do nepříliš významných památek.
„Do kříže předměty vložili zástupci zdejšího čtenářského spolku Lidumil, který v obci působil,“ zjistila redaktorka České televize Monika Fleischmannová. Vzkaz dalším generacím byl napsán latinkou, historikům tak nedělalo žádné problémy ho přečíst. Dopis popisoval například to, komu je pomník určen.
„Ve schránce byly i vzkazy z pozdějších let, například z roku 1938 a 1963, tedy pokaždé, když se opravoval,“ doplnila Monika Fleischmannová. I po současné v pořadí už čtvrté opravě do schránky zástupci obce vložili vzkaz. Původní předměty však už v kříži nebudou, zůstanou uloženy v olomouckém muzeu. Nahradí je jejich kopie.
Historické schránky jsou hlavně v památkách
Loni v září se historikům podařilo zaznamenat podobný objev přímo v srdci Olomouce. Tubus s historickými listinami se nacházel ve věžičce olomouckého orloje. Nálezt se jej podařilo při rekonstrukčních pracích.
Vzácné spisy, z nichž nejstarší se datují rokem 1704 a nejmladší pocházejí z 60. let minulého století, obsahovala mosazná schránka vložená do pozlacené makovice pod korouhvičkou. Její obsah zkoumali odborníci ze Státního okresního archivu v Olomouci.
Také při rekonstrukci katedrály Božského Spasitele v Ostravě, která proběhla před třemi lety, se našly vzácné dokumenty. Pocházely z roku 1888, tedy z období, ve kterém se dokončovala výstavba kostela. Kovový tubus s dokumenty byl objeven v měděné báni jižní věže katedrály.
„Když se sundával kříž, otevřela se báň a v ní byl nalezen kovový tubus. Přestože schránka byla z větší části poškozená, dokumenty byl v poměrně zachovalém stavu,“ uvedl mluvčí ostravsko-opavského biskupství Pavel Siuda.
Česky psané listiny popisují například důvody výstavby kostela, hovoří i o cenách základních potravin, jako byla mouka či hrách, nebo skladbě obyvatel. Vyplývá z nich i to, že na sklonku 19. století v Moravské Ostravě žilo zhruba 16 000 obyvatel.
