Křivoklátsko: Pomůže ministerstvo propagovat vyhlášení Národního parku?

Středočeský kraj chce, aby ministerstvo životního prostředí pomohlo propagovat plánované vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Podle hejtmana Miloše Petery (ČSSD) je třeba osvěta. O vzniku národního parku se mluví roky, podpora ale spíš klesá. Kraj i ministerstvo jsou pro - zároveň ale tvrdí, že nepůjdou proti názoru obcí.

Křivoklátsko, často nazývané kraj Oty Pavla, jsou především hluboké lesy a v nich 84 druhů původních dřevin. Také se v nich ale loví zvěř a těží dřevo. Křivoklátsko je od roku 1978 chráněnou krajinnou oblastí. Názory na to, jestli se právě toto území má stát novým národním parkem, se různí. Dokonce čím déle diskuse trvá, tím víc.

Co vlastně vyplynulo z ankety v obcích na Křivoklátsku?

Nejnovější střet je o výsledky ankety, jestli jsou obce z Křivoklátska pro nejvyšší ochranu přírody, tedy pro vyhlášení národního parku, a nebo proti. Podle hejtmanství, které názory obcí shromáždilo, jsou početnější ty obce, kde souhlasí nebo jim to nevadí. „Vyhlášení parku přinese více peněz do regionu, lepší dosažitelnost dotací a zvýší turistický ruch, což přinese podnikatelské příležitosti,“ uvedl hejtman Miloš Petera (ČSSD).

  • Pro - 5 obcí - 3600 obyvatel
  • Neutrální postoj - 6 obcí - 5000 obyvatel
  • Proti - 5 obcí - 1300 obyvatel
  • Zdroj: Středočeský kraj

Starosta Bělče Jiří Rohla (nez.), který je zároveň předsedou petičního výboru proti národnímu parku, ale s výsledky této ankety nesouhlasí. „Ty informace nejsou pravdivé. Podle mých informací se občané vyjadřují spíš proti národnímu parku,“ uvedl. Konkrétně u nich v obci proběhly už dvě ankety. V té druhé, v roce 2014, bylo 184 lidí proti vyhlášení parku a jen dva byli pro. „Občané u nás nechtějí národní park. Stávající ochrana stačí,“ řekl Rohla.

Hejtman v dopise žádá ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby vyvolal další jednání se starosty obcí. Na nich by jim pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny poskytli více informací. „Zástupci kraje se také rádi těchto jednání zúčastní," dodal hejtman.

Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko podporuje také ministerstvo životního prostředí, jeho náměstek Vladimír Dolejský už dříve řekl, že regionu může přinést ekonomický růst. Konkrétně třeba vznikem nových pracovních míst a získáním dotací. Podle náměstka ale také ministerstvo nechce národní park vyhlásit direktivně za každou cenu, pokud s tím obce nebudou souhlasit.

Neexistuje důvod, proč by národní park měl vzniknout. Příroda je tady dostatečně chráněna stávající legislativou – chráněná krajinná oblast, řada národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, a dnes i docela slušně fungující lesnický park Křivoklátsko. Neexistuje ale ani žádný důvod, proč by měl být ekonomicky prosperující krajinný celek převeden do režimu závislého na státním rozpočtu.
Miroslav Pecha
předseda České lesnické společnosti na Křivoklátě

Řada lidí z obcí na Křivoklátsku se hlavně bojí, že nebudou smět do lesa. Část lesníků a myslivců pak odmítá vznik bezzásahových území. „Co je lepší stav lesa? Když se to ponechá přirozenému vývoji, nikdo tam nehospodaří? Tak jako třeba na Šumavě? Lesy velkoplošně umřou,“ uvedl Miroslav Pecha, předseda České lesnické společnosti na Křivoklátě.

Přírodní les by ale podle hejtmana Středočeského kraje Miloše Petery (ČSSD) měl vzniknout v horizontu desetiletí. „Užitkový les by okamžitě nepřestal, ale fungoval by dál,“ uvedl s tím, že podle něj situace jako na Šumavě určitě nehrozí.

 Vzniku národního parku na Křivoklátsku nefandí ani státní Lesy České republiky. Jejich mluvčí Eva Jouklová konstatovala, že ochrana přírody je tam už v současné době dostačující a není třeba ji nijak měnit.

Že by stávající stupeň ochrany přírody na Křivoklátsku stačil, ale odmítají ochránci přírody. Přemnožená zvěř v pronajatých honitbách podle nich lesy ničí, a její stavy by se v případě vyhlášení parku výrazně redukovaly. „Bylo prokázáno, že zdejší lesy jsou dvakrát až třikrát více poškozené, než je celostátní průměr, navíc - což je pro nás alarmující - mizí nám odsud vzácnější druhy dřevin," uvedl Petr Hůla, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Na Křivoklátsku je unikátní soubor přírodních stanovišť na velmi pestrém geologickém podkladu, a na to je navázána celá biologická rozmanitost území, která je jedinečná minimálně v České republice, ale i s přesahem do zahraničí. Území plánovaného národního parku je v centrální části Křivoklátska, které se člověku nikdy historicky nepodařilo úplně přetvořit ke svému obrazu, a proto tam zůstaly zachované unikátní části lesů.
Petr Hůla
vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny

V září budou poslanci projednávat novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou ministerstvo připravuje. Novela má legislativně zastřešit všechny české národní parky. V případě, že bude schválena v navrženém znění, může s její pomocí být v budoucnu Národní park Křivoklátsko vyhlášen.

Park by nevznikl dnem účinnosti novely, protože její text se týká jen současných národních parků. Zákon ale bude mít vliv na způsob případného vyhlášení národního parku, statut jeho správy a jeho režim.

Nahrávám video
Bude nakonec na Křivoklátsku národní park?
Zdroj: ČT24

Národní park by na Křivoklátsku mohl být vyhlášen na více než 10 000 hektarech pozemků, převážně lesů. Měl by se rozprostírat jižně od Křivoklátu podél Berounky. 

Křivoklátsko by bylo pátým národním parkem v Česku. Hejtmanství chce, aby ministerstvo životního prostředí jeho výhody lidem ještě vysvětlilo.

  • Krkonošský národní park - vyhlášen v roce 1963 - rozloha 36 300 ha
  • Národní park Podyjí - vyhlášen v roce 1991 - rozloha 6300 ha
  • Národní park Šumava - vyhlášen v roce 1991 - rozloha 69 000 ha
  • Národní park České Švýcarsko - vyhlášen v roce 2000 - rozloha 7900 ha
mapa národních parků
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 21 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...