Z Brna nyní létají jen tři pravidelné linky, do budoucna jich ale plánuje Jihomoravský kraj i město Brno mnohem víc. Podle nich má letiště potenciál se rozrůst. Pokud ale chtějí přilákat více dopravců, musí spolupracovat radnice, vedení kraje i letiště dohromady. V této chvíli ale nejsou jejich vzájemné vztahy ideální.
Oproti letištím v podobně velkých městech v zahraničí to brněnské odbaví desetkrát méně cestujících. „Vedení kraje chce společně s městem Brno rozlétat, aby do světa mohli vyrazit podnikatelé, studenti i rodiny. Chceme pravidelné linky, které by město spojily se světem,“ okomentoval záměr kraje jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (ANO).
Více leteckých spojení si přeje i brněnská radnice. Podle primátora Petra Vokřála (ANO) je škoda, že linky do Milána a do Říma byly zrušeny. Z Brna se v minulosti létalo i na další místa, například do Moskvy, italského Bergama či chorvatského Zadaru. Pravidelná spojení se ale firmám nevyplatila, po čase byla proto většina z nich zrušena.
Zatím z Brna létají jen tři pravidelné linky, a to do Londýna, Eindhovenu a Mnichova. „Minulé i současné vedení letiště mělo dost času, aby se projevilo a dotáhlo letecké dopravce a zatím se jim to nedaří,“ dodal hejtman.
Letiště se prý dostatečně nesnaží
Spolu s Vokřálem se shoduje na tom, že vedení letiště nedělá všechno proto, aby se situace zlepšila. Před necelým měsícem navíc kraj oznámil, že chce zrušit Jihomoravskou rozvojovou společnost, která vznikla vloni pro podporu letecké dostupnosti Brna. Podle náměstkyně hejtmana Taťány Malé (ANO) totiž neplní svou funkci.
Společnost má napůl s firmou Letiště Brno, která má letiště v nájmu. Kraj i město měly do firmy dávat peníze na nové linky z Brna, ale podle Malé to ze zákona nelze učinit kvůli nedovolené veřejné podpoře. Kraj proto bude hledat jiné cesty, jak letišti pomoci.
Letiště Brno postup kraje překvapil, chce dál jednat. Podle tiskové mluvčí letiště Kateřiny Pichalové se bude o existenci společnosti ještě jednat. Její případný zánik musí schválit valná hromada.
- Vlastníkem brněnského letiště je kraj, který před lety uzavřel nájemní smlouvu na 50 let s akciovou společností Letiště Brno. Počátkem letošního roku se kraj dostal s nájemcem do sporu, protože pozastavil proces přípravy stavby logistického centra u letiště za půl miliardy. Chce ho postavit Brno Airport Logistic Park, dceřiná společnost Letiště Brno. Kraj ale nejdříve požaduje revizi vztahů s Letištěm Brno, aby pro něj byly nájemní vztahy co nejvýhodnější. Hejtman Bohumil Šimek (ANO) už dříve zastupitelům řekl, že jednat s dopravci o linkách z brněnského letiště není vůbec jednoduché s ohledem na arogantní vystupování vedení Letiště Brno.
- Smlouvy mezi krajem a Letištěm Brno vznikly ještě za doby hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL). Bývalý hejtman Michal Hašek (ČSSD) nechal udělat audit vztahů, který sice neodhalil pochybení, ale na základě jeho výsledků chtěl kraj zvýšit roční nájemné, zlepšit kontrolu a posílit své kompetence formou dodatku ke smlouvě nebo novou smlouvou.
Vztahy mezi letištěm, vedením Brna a krajem nejsou ideální, ale je nutné, aby všechny tři instituce spolupracovaly, pokud chtějí přitáhnout více aerolinek. „Ano, úzká spolupráce je nutná, ale v otázkách letecké dostupnosti je nutná spolupráce také dalších, kteří podnikají v cestovním ruchu,“ dodala tisková mluvčí a tím, že budoucnost letecké dostupnosti Brna závisí pouze na dalších jednáních a domluvách.
Brno nejspíše není pro aerolinky atraktivní
Podle analytika Tomáše Menčíka ze společnosti Cyrrus je získat novou pravidelnou linku, která by fungovala na malém letišti, velmi obtížné. Navíc tomu nepomáhá právě fakt, že napětí mezi regionem a letištěm je veřejně známé a nedobré vztahy mohou být také důvodem, proč se nedaří navýšit počet spojů létajících z Brna.
„Není to tak, že si letiště vymyslí novou linku a ona začne fungovat. Musí přijít i dopravce, a pokud nepřichází, nevidí v letišti potenciál. Ten by se dal zvýšit lepší komunikací mezi stranami, podporou turistiky, propagací regionu,“ vysvětlil Menčík.
I tak ale podle analytiků nemá Brno potenciál, aby se vyrovnalo podobným letištím například v Polsku, a to třeba Krakovu nebo Katovicím, odkud za měsíc odletí tolik lidí, jako z Brna za celý rok. Mluvčí letiště na toto hodnocení reagovala slovy, že není možné letiště takto jednoduše srovnávat, protože v městech žijí lidé různě ochotní cestovat za prací, je tam rozdílná koupěschopnost nebo jiná životní úroveň.
