Dobrá Voda u Toužimi/Tábor – O zkušenosti, jak účinně měnit neutěšenou situaci i myšlení lidí ve vyloučených romských lokalitách, se chtějí podělit dvě regionální organizace, které mají konkrétními výsledky. Občanská sdružení Český západ z Dobré Vody u Toužimi a o Cheiron T z Tábora se rozhodla zpracovat metodiku komunitní práce s Romy. Metodik a záměrů, jak pomáhat Romům, je v současné době poměrně dost a problém se zatím spíš prohlubuje. Šance, že to tentokrát k něčemu bude, je především v tom, že jak za Českým západem, tak za Cheironem jsou konkrétní výsledky. Nejde o nahodilou terénní práci, kdy kurátoři přijdou mezi Romy teprve ve chvíli, kdy je potřeba hasit problémy například v soužití s většinovou společností, lichvou, záškoláctvím a podobně. Jedná se o trpělivou komunitní práci s každodenní přítomností těch, kteří chtějí pomáhat.
Ještě v roce 2002 byly v Dobré Vodě dva téměř vybydlené paneláky, ze kterých město Toužim chtělo Romy vystěhovat. Český západ je odkoupil a přesvědčil nájemníky, aby si domy svépomocí opravili s tím, že si časem jednotlivé byty odkoupí. Od té doby doučuje, i jinak se stará o místní děti a pro dospělé nabízí a zprostředkovává práci. Kdysi uzavřená romská komunita, se sžívá s vesnicí. Třináct sociálních pracovníků Českého západu na všechny tyto aktivity čerpá ročně z pětimiliónového rozpočtu, který je většinou ze státních a evropských dotací. „V roce 2002 jsme měli stoprocentní nezaměstnanost. Nyní máme zaměstnanost 60 procent a také šest středoškoláků,“ uvedla výkonná ředitelka OS Český západ Soňa Vašíčková a koordinátorka pro zpracování metodiky komunitní práce mezi Romy Jana Kosová doplnila: „Chtějí proměňovat svůj život a své okolí, chtějí ovlivňovat společnost. To je výsledek komunitní práce.“
Táborské komunitní centrum Cheiron se dětem ze sociálně slabých rodin věnuje třináct let. „Chodím tam už od malička,“ pochlubila se návštěvnice centra Aneta Miková. Činnost dětí v Cheironu, tedy hudba, keramika, výlety, ale také předškolní vzdělávání, doučování nebo exkurse, rychle překonala pouhé naplnění volného času. „Centrum jim pomáhá při orientaci v možnostech dalšího vzdělávání a profesního zaměření,“ prohlásila třídní učitelka MŠ a ZŠ Tábor Lenka Knotková.
Zpočátku se zde věnovali především dětem, časem však získali pracovníci Cheiron i důvěru rodičů. „Je nám tam dobře,“ potvrdila Žaneta Dumková. Komunitní pracovnice společnosti Cheiron Tábor Pavla Kohelová poznamenala: „Začali se zapojovat do aktivit se svými dětmi, což u romské komunity obvyklé není.“ Výkonná ředitelka Cheironu Aneta Vomlelová zdůraznila: „Pracujeme s celou rodinou a řeší se problémy celé rodiny.“ Jedním z těchto problémů je třeba i kvalita bydlení v domě pro sociálně slabé. Někteří jeho obyvatelé sami požádali komunitní pracovníky o pomoc a sami se i pustili do uklízení.
Pro koordinování a metodickou pomoc ve vyloučených romských lokalitách byla před lety vytvořena vládní Agentura pro sociální začleňování v romských komunitách. Na otázku, zda nyní nedělají v Dobré Vodě a v Táboře práci za ni, ředitel agentury Martin Šimáček odpověděl: „Domnívám se, že v ČR metody komunitní práce ještě nejsou dostatečně dobře popsány. Záměr obou společností velmi vítám, potřebujeme ty nejlepší praxe přenášet mezi městy. Zejména pro malé obce a malá města, kde lidé žijí ve větší pospolitosti a sousedství, se komunitní práce hodí jako výborný nástroj sociální integrace.“
Občanská sdružení Český západ a Cheiron jsou připravena vedle metodiky pro zájemce z humanitárních organizací uspořádat pro místní samosprávy i školící kurzy.
