Jihlava – Sběrné dvory, biopopelnice či kompostéry. O dotovanou nabídku zpracování biologického odpadu je mezi lidmi stále větší zájem. Zvlášť, když jsou podmínky na jejich pořízení velmi příjemné. V duchu hesla lepší kompost než popelnice si teď lidé za pár stovek houfně pořizují kompostéry ve většině velkých měst Vysočiny.
Zahrádkáři i prostí majitelé pozemků si schránky na bioodpad nemohou vynachválit. V Jihlavě jim město nabízí kompostéry z přírodních materiálů na několik let. Kromě primárního účelu přitom schránky mohou posloužit jako nápaditá dekorace na zahradě, upozorňuje Jaroslava Šuterová z Jihlavy. Kompostér využívá od roku 2010 – od magistrátu dostala hned dva.
Pořídit si dotovaný kompostér dnes znamená kupříkladu podepsat smlouvu na pět let, a přitom zaplatit 200 korun. Jinými slovy desetinu původní ceny. Poté už stačí si konstrukci vyzvednout a jednoduše sestavit.
Jen Praha například zas poslední tři roky nakoupila více než 800 nádob na domácí kompostování. Potenciál ušetřit za svoz odpadu je podle magistrátu tak výrazný, že je lidem dokonce bezplatně zapůjčila. K podobným akcím se připojila řada dalších měst.
Biologický odpad tvoří až 40 procent komunálního odpadu, který končí na skládce. Mnozí lidé, kteří dnes sekají zahrady u rodinných domů, zatím vyhazují trávu do popelnic. Separací biologického odpadu do kompostéru si tak města mimo jiné slibují snížení nákladů na sběr a svoz komunálního odpadu. Ekonomicky výhodné a ekologické řešení navíc chrání životní prostředí a produkuje kvalitní přírodní hnojivo.
Lidé mohou zdarma žádat o kompostér prostřednictvím webových stránek www.odpadovecentrum.cz. Podle organizátorů je třídění odpadu pro stále větší počet lidí běžnou součástí života. Každý Čech během roku vytřídí kolem 40 kilogramů papíru, skla, plastů a nápojových kartonů. Na biologický odpad se ale stále zapomíná. Na skládkách tak končí cenná surovina, kterou je možné využívat třeba ke zkvalitnění jakosti půdy, píše se na serveru.
Kompostování je přírodní proces, při kterém se působením mikroorganismů, vody a kyslíku mění bioodpad na kompost. Do kompostéru patří zbytky rostlin, plevele, bramborové slupky, listí, tráva, rozdrcené dřevo, piliny, sláma i novinový papír, karton, kůra či skořápky.
