Broumov - Barokní benediktinský klášter v Broumově na Náchodsku prošel největší rekonstrukcí od svého založení. Národní kulturní památku, jejíž současnou podobu vytvořili Kryštof a Kylián Ignác Dientzenhoferovi, se podařilo alespoň částečně opravit díky evropské dotaci. Zatím však jen její menší část - revitalizována byla jen asi pětina objektu, čtyři pětiny kláštera na opravu stále čekají.
Ještě v zimě 2013, tedy před rekonstrukcí, se v klášteře v Broumově drolila omítka, některé podlahy kvůli dřevomorce úplně chyběly. Dnes už to na stejných místech vypadá jinak - jsou opravená.
Například Libuše Růčková z Agentury pro rozvoj Broumovska, o.s. provedla štáb ČT místnostmi, které v minulosti zřejmě jako své soukromé prostory využíval opat kláštera. To ale platilo jen do poloviny 40. let 20. století. Pak v nich byli vězněni řeholníci a od 70. let bylo severozápadní křídlo kláštera bez využití. Libuše Růčková doplnila, že opravené místnosti teď budou sloužit ke kulturním a vzdělávacím účelům.
„Restaurátorský průzkum, který se provedl v budově kláštera v průběhu léta 2012, potvrdil, že se pod malbou vyskytují fresky a potvrdil se i jejich rozsah. Jenom se nevědělo, co na těch zdech vlastně je vymalováno. Na malbách je zobrazena romantická středomořská krajina, ale na interpretaci památkářů a restaurátorů tyto malby teprve čekají. Neznáme přesnou dobu jejich vzniku a samozřejmě ani autora,“ uvedla Libuše Růčková z Agentury pro rozvoj Broumovska, o.s.
Při opravách se ale investovalo nejen v interiéru kláštera, ale také venku – v klášterní zahradě z roku 1676. Přemysl Sochor, správce kláštera například upozornil na kuželník, který byl v žalostném stavu, rozpadl se, a teď prošel rekonstrukcí.
Práce trvaly rok a stály 250 milionů korun. Opravena ale byla jen zhruba pětina areálu. Zatímco zahrada byla návštěvníkům přístupná i před obnovou, zrekonstruované místnosti se turistům otevřou vůbec poprvé v historii kláštera - a to 22. dubna 2015.
22. 4. 2015 od 17:00 proběhne při příležitosti otevření zrekonstruovaného kláštera v Broumově mše, kterou bude celebrovat kardinál Dominik Duka.
Některé místnosti kláštera teď ještě zbývá uklidit a dovybavit nábytkem. V projektu se pamatovalo taky na handicapované, proto byl do kláštera dostavěn výtah – upozornil správce kláštera Přemysl Sochor.
Opravená je ale pořád jen část broumovského kláštera. Další zhruba čtyři pětiny na rekonstrukci stále čekají. Kdy na účty dorazí další dotace a začne se opravovat, na to v Broumově nikdo odpověď nezná.
Historie a fakta o Broumovském klášteře
Broumovský klášter náleží Řádu svatého Benedikta, od roku 1995 je zapsán v seznamu národních kulturních památek České republiky. Klášter s původně gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu byl zbudován na místě původní tvrze v 1. polovině 14. století. Poté, co byl břevnovský klášter roku 1420 vypálen husity, opat Mikuláš II. se s několika řeholními bratry uchýlil do Broumova. S sebou přinesli řadu cenných předmětů, mezi jinými i největší rukopisnou knihu světa, tzv. Codex gigas, jenž se od roku 1648 nachází jako válečná kořist ve Švédsku.
Broumovský klášter a Codex gigas hrály také důležitou roli v seriálu ČT Ďáblova lest:
Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo nesmírný význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města i celého kraje. V období tzv. katolické reformace po roce 1620 měl klášter opaty velkého významu - např. Tomáš Sartorius nebo Otmar Zinke. Nastala tak doba velkolepé stavební činnosti. Již za opata Sartoria se začal klášterní kostel přestavovat z gotické do barokní podoby (pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu v letech 1685-1688). Dokončení uskutečnil opat Zinke, který toto dílo svěřil významným barokním architektům Kryštofovi Dientzenhoferovi a jeho synovi Kiliánu Ignáci. Ti také přestavěli další části kláštera.
Otec a syn Dientzenhoferové jsou také autory většiny kostelů na Broumovsku, o kterých se mluví jako o Broumovské skupině. Jedná se o unikátní soubor barokní sakrální architektury.
Kilián Ignác Dientzenhofer je autorem návrhů výzdoby vnitřních prostor broumovského kláštera, realizovaných vynikajícími umělci pražského baroka - štukatérem Bernardem Spinettim, freskařem Janem Karlem Kovářem či malířem Felixem A. Schefflerem. Interiéry opatství a konventu byly vyzdobeny mj. obrazy Petra Brandla. Oltářní obrazy v bočních kaplích kostela namaloval V. V. Reiner.
Po 2. světové válce byla německá komunita z Broumova vyhnána, v roce 1946 byl ještě učiněn pokus osídlit klášter čechoamerickými benediktiny z opatství sv. Prokopa v Lisle nedaleko Chicaga. V roce 1948 po nástupu komunistů k moci byla jejich komunita vypovězena z republiky.
Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor pro řeholníky a řeholnice různých řádů. Internované sestry byly nuceny pracovat v továrnách a zemědělství v Broumově a okolí.
Benediktinská klášterní škola (později gymnázium) měla řadu významných absolventů - patří mezi ně např. první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, dějepisec Bohuslav Balbín nebo spisovatel Alois Jirásek. Studentem zdejšího gymnázia byl rovněž ministr financí 1. československé vlády Alois Rašín.
Knihovna v Broumovském klášteře má zhruba 17 000 svazků - patří mezi vzácně dochované klášterní knihovny v České republice. Významnou památkou kláštera je kopie Turínského plátna z roku 1651 - byla nalezena v klášterním kostele nad kaplí sv. Kříže v roce 1999. Na světě se nachází kolem 40 podobných kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě.
V současné době nežije v klášteře žádný příslušník benediktinského řádu. Komplex kláštera byl zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví České republiky. V prostorách kláštera nyní vzniká Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov, které zde pořádá koncerty, hudebně-naučné večery, vědecké besedy, Univerzitu třetího věku, vernisáže v Galerii Dům a řadu dalších kulturních a vzdělávacích projektů.
