Za „okrádání“ školy dostala bývalá ředitelka podmínku

Brno - Za nesrovnalosti v účetnictví, neoprávněné přidělování vysokých odměn svým stoupencům a gigantické odchodné, které vyplatila sama sobě, dostala dnes bývalá ředitelka Základní školy v Žebětíne Jiřína Káňová podmínku. Přestože podle soudce připravila stát a školu o 1,2 milionu korun, odešla s relativně nízkým trestem, dostala jeden rok s tříletým podmíněčným odkladem. Hrozilo jí přitom až pět let vězení. Musí ale zaplatit způsobenou škodu.

Drobná nesrovnalost ve výpočtu sociální dávky přivedla brněnské kriminalisty na stopu dnes již bývalé ředitelky základní školy v brněnské části Žebětín. Podle policie neoprávněně nakládala se svěřenými penězi, rozdělovala je na odměnách mezi své stoupence z pedagogického sboru a sama sobě při odchodu do důchodu opakovaně vyplatila desetitisícové odškodné. Jednašedesátiletá žena byla obžalována z porušování povinnosti při správě cizího majetku.

„Vyšetřovatelé při hloubkové revizi dostupných podkladů odhalili nejen zmatečně vedenou dokumentaci protežující ve svém důsledku užší kolektiv pracovníků nakloněných vedení, ale i daleko závažnější prohřešky ředitelské agendy, jako jsou smyšlené počty dětí ve družinách,“ uvedl policejní mluvčí Petr Nečesánek. Místo třiceti dětí jich ředitelka hlásila šedesát. „Tím v podstatě dostávala větší peníze, větší dotace,“ vysvětlila policejní vyšetřovatelka Hana Šinclová, která se případem poslední rok zabývala. Do spisu nashromáždila více než tisíc stran materiálů.

Policejní zjištění navíc potvrdila už minulý týden soudní znalkyně z oboru ekonomiky. „V záznamech školy chyběl plán a přehled práce učitelů i podrobnější výkazy o dovolených a suplování. Není možné prokázat, co učitelé dělali a za co tedy brali vysoké odměny. Nezažila jsem ve své praxi, aby měl ICT koordinátor tak vysoké odměny,“ prohlásila znalkyně.

Zlatý důchodový padák: desetitisíce z rozpočtu školy

Bez povšimnutí nezůstalo ani angažmá rodinných příslušníků a známých, kteří se podíleli na chodu instituce. „Uzavřela dohodu o provedení práce na údržbu zeleně kolem školy, ačkoliv škola neměla žádné pozemky,“ informovala  Šinclová. „Práci navíc měla provádět její dcera,“ doplnila.

U příležitosti vlastního odchodu do důchodu si navíc pedagožka v řídicí funkci po pěti letech ředitelování opakovaně vyplatila ze spravovaných účtů desetitisícové odměny. Konečným výsledkem zúročení jejích profesních zkušeností tak je škoda přesahující svým rozsahem jeden milion dvě stě tisíc korun. „Přišla na to nová ředitelka školy, když měla své předchůdkyni vyplatit odchodné. To ale bylo příliš vysoké, tak to krajský úřad nechal znovu prověřit a nestačil se divit,“ řekla Šinclová.

Žáci při vyučování
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Většinu Čech a část Moravy mohou zasáhnout silné bouřky s větrem a kroupami

Většinu Čech a část Moravy zasáhnou v sobotu a v neděli silné bouřky. Doprovázet je může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti až více než 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy, kterou v sobotu dopoledne zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční.
12:17Aktualizovánopřed 52 mminutami

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

Sdílené hračky na hřištích nesou rizika

Na dětských hřištích přibývá hraček, které tam jejich majitelé záměrně nechávají pro ostatní. I když jde o dobrou myšlenku, radnicím a správcům hřišť způsobuje potíže. Rozbité a znečištěné hračky se mohou změnit v nebezpečný odpad, hrozí kvůli nim riziko poranění, nebo dokonce nákazy, například žloutenkou. Některá města nebo městské části se proto rozhodly pořídit na hračky boxy, případně rozbité kusy při kontrolách odstraňují.
28. 5. 2026

Liberec řeší budoucnost domovníků. Bez dotací budou stát město miliony

Liberec se zabývá budoucností domovníků v městských domech. Projekt, který poslední tři roky financovala státní dotace z programu Zaměstnanost plus, letos v listopadu skončí. Pokud město nenajde jiný zdroj peněz, bude muset službu platit samo. Třeba Brno už domovníky financuje z rozpočtu, Břeclav zase projekt po vypršení dotace ukončila.
26. 5. 2026

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
25. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
25. 5. 2026Aktualizováno25. 5. 2026

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026
Načítání...