Brno - Jak je možné spojit hudební a obrazový zážitek v netradiční podobě, to už podruhé předvedli v ojedinělém projektu „Hudba obrazem“ hudebníci z brněnské filharmonie a nadšenci z brněnské hvězdárny. Nejdříve se všichni diváci za zvuku Sibeliovy sedmé symfonie Hvězdy vydali na dalekou kosmickou pouť do vzdálených galaxií a mlhovin. Další severský skladatel - Esa-Pekka Salonen - pak provázel variace tanečního vystoupení Company ProArt. Videoart byl k vidění ke skladbě Alexandra Nikolajeviče Skrjabina Poema Extáze. Všechny tři kusy zazněly pod taktovkou srbského šéfdirigenta Aleksandra Markoviče.
Ve slévárně Wannieck Gallery se spojila hudba s nekonečnem
Hvězdy, člověk a universum jsou témata, která propojila hudbu brněnské filharmonie a vizuálního umění. Makrokosmos v podání projekce brněnské hvězdárny, strojové pohyby taneční skupiny, až po obyčejný příběh malého člověka spojila hudba v prostorách bývalé slévárny Wannieck Gallery.
„Jedním aspektem je uvedení těchto děl do Brna, protože zde předtím ještě nebyly realizovány. Je to něco jako hard-rock klasické hudby. Program koncertu ukazuje moderní tvář brněnské filharmonie. Snaží se také přílákat diváka na díla, která pochází i z našeho století,“ uvedl šéfdirigent brněnské filharmonie Aleksandar Markovič.
GALERIE
videogallery_000123884
První část koncertu byla věnována Sedmé symfonii Jeana Sybelia z let 1918 - 1924. Sám autor nazval jedno z témat Tam, kde září hvězdy. Drsnou severskou hudbu v surově jednoduché C dur doplnily záběry hvězdárny.
„Úžasné po technologické stránce jsou úvodní záběry, kde jsou vidět časosběrné záběry z různých observatoří světa. Všechny animace a vizualizace jsou buď skutečný snímky vesmírných objektů, nebo animace, které byly zhotoveny na základě reálných záběrů,“ uvedl ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.
Druhou částí prostoupil tanec skupiny skupiny ProART na hudbu Sibeliova žáka Esa-Pekka Salonena. Jeho dílo Cizí těla rozdělila taneční skupina na tři party. První je studií mechanického pohybu těla. Druhá připomíná květ uvnitř pokoje na motivy švédské básnířky Ann Jäderlundové. Třetí je „monotóní šamanský tanec“.
„Snažil jsem se k choreografii přistoupit abstraktně. Nevytváříme žádný příběh. Snažil jsem se postupovat inovativně, ale na druhou stranu jsem nechtěl působit postmoderně, aby to diváci nepochopili. Kuriózní je, že tančíme na dvou jevištích po dvou skupinách,“ shrnul choreograf taneční skupiny ProART Martin Dvořák.
Večer spojení hudby a obrazů uzavřela videoprojekce Ruce od Leoše Zavadílka, kdy mladík a dívka sledují ohňostroj příchodu nového roku a mladík by chtěl vyjádřit něco více.
Představení ve Wannieck Gallery proběhne ještě jednou dnes o půl osmé.
- Hudba obrazem autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2544/254385.jpg
- Hudba, obrazem autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2544/254388.jpg
- Hudba obrazem autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2544/254389.jpg
- Hudba obrazem autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2544/254381.jpg
- Hudba obrazem autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2544/254383.jpg
- Hudba obrazem autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2544/254384.jpg
