V Moravském zemském muzeu radí houbařům

Brno - Po deštivých dnech začala pravá houbařská sezóna a mnoho houbařů si pravost svých nálezů nechává raději ověřit u odborníků. Už přes čtyřicet let funguje v Moravském zemském muzeu houbařská poradna. Určí návštěvníkům druh přinesených hub, ale poradí ale také například různé recepty či jak houby zpracovat. Poradna je otevřena po celý rok, nejvíce lidí ale začíná chodit právě teď.

Zjistit, jestli jsou houby jedlé, zavítají v těchto dnech do poradny desítky lidí. Existuje totiž mnoho hub, které vypadají jako jedlé druhy, ale jsou smrtelně jedovaté. „Děsí mě, že si lidé pletou muchomůrku zelenou s holubinkami nebo žampiony. Vše se dá ale krásně rozlišit. Stačí si pouze dát pozor,“ uvedl mykolog z houbařské poradny Alois Vágner a dodal, že se stává velice často, že lidé chodí pro radu až druhý den po konzumaci hub: „To už může být pozdě. Houby totiž nemusí způsobovat pouze nevolnost, ale mohou být smrtelně jedovaté.“

Během krátké chvíle se v poradně vystřídá několik houbařů, kteří z košíků tahají své úlovky. Pan Karel Dostalík přišel do poradny s čechratkou  černohuňatou. „Potkal jsem v lese jednoho pána, který mi říkal, že je houba jedlá a používá ji na guláš. Nenašel jsem ji ale v žádném atlasu, a tak jsem si přišel informaci ověřit,“ shrnul Dostalík. Alois Vágner jej ale vyvádí z omylu: „Vůbec to k jídlu nedoporučujeme. Ještě za první republiky sice byla houba mezi jedlými, atlasy v té době ale doporučovaly houby, které dnes už mezi jedlé nepatří.“

Nejčastější houbou, kterou lidé přináší a v poradně ji nedoporučují ke konzumaci, je žampion zápašný. Ten na první pohled vypadá jako všechny ostatní jedlé verze žampionů. „Mnoho lidí má po požití průjmy nebo zvrací. Někdo to ovšem snáší bez újmy. Poznáte jej podle toho, že když jej vyjmete ze země a poškrabete jeho spodní část, tak zežloutne,“ vysvětlil jedné návštěvnici poradny mykolog Vágner.

I když se stává často, že se lidé spletou jedovaté houby s těmi jedlými, opravdu závažných případů, kdy je nezbytná hospitalizace, není mnoho. „Ročně evidujeme pouze pár případů. Jde ale většinou o ty nejzávažnější, které končí vypumpováním žaludku a dlouhou hospitalizací. Je velice důležité, aby člověk, který pozře jedovaté houby, byl přivezen co nejdříve,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice v Brně Anna Mrázová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
před 18 hhodinami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
24. 5. 2026

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
24. 5. 2026

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026
Načítání...