Devět tisíc dětí se každoročně v Česku narodí předčasně, na celém světě pak 15 milionů. Každý rok je 17. listopadu připomíná Světový den předčasně narozených dětí, díky kterému se významné instituce ve více než sto zemích nasvítí purpurovou barvou.
Purpurová barva, která zahalila brněnský Špilberk, je symbolem králů a statečných bojovníků, a proto i předčasně narozených dětí. Jen v Jihomoravském kraji se jich ročně narodí přes 600. Počet nedonošených miminek přitom roste, a to kvůli asistovaným reprodukcím i vyššímu věku matek. Mezi nejohroženější patří právě i prvorodičky nad 35 let.
Předčasně narozené děti vyžadují speciální péči lékařů. „Tato problematika je skutečně po všech stránkách velmi náročná. Náročná je pro samotné pacienty, pro jejich rodiče, pro náš personál a je nesmírně náročná i z hlediska časového, přístrojového i ekonomického,“ řekl primář Neonatologické kliniky FN Brno Ivo Borek.
Do péče o předčasně narozené děti se brněnští lékaři snaží zapojit i matky. Třeba koupáním, čtením pohádek nebo odsátím prvotního mateřského mléka, které obsahuje vysoké množství protilátek, a dítěti tak pomůže vytvořit imunitu.
Na oddělení děti leží ve speciálním lůžku. „Jednak je to inkubátor, poté ventilátor, který je skrytý pod fólií a pomáhá s ventilací novorozence. Třetí hlavní součástí je systém monitoringu,“ vysvětlil Borek. Na lůžko jsou napojeny i další systémy, které zajišťují například infuze.
Lékaři dokážou pomoci dětem tak, že do budoucna neponesou větší rizika. Ale ne všechna. „Kritické nezralostní stavy mají prognózu závažnou a mohou být provázeny i závažnými zdravotními problémy. Je jich spousta, mohou se týkat centrální nervové soustavy nebo smyslových orgánů,“ dodal Borek.
I na tyto případy se tak snaží Světový den předčasně narozených dětí upozornit. Podobných center jako v Brně, kde pomáhají dětem zvládnout náročný vstup do života, je v celé republice ještě jedenáct.
