Brno - Až do včerejška měli lidé možnost hlasovat o tom, který strom ozdobí letošní Brněnské Vánoce. Do výběru byly zařazeny tři smrky. Všechny rostou v revíru Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, který se i v letošním roce stal oficiálním partnerem Brněnských Vánoc. O tom, že na náměstí bude nejvyšší ze tří nominovaných smrků, rozhodlo téměř 2300 hlasů. „Trošku nás ten výsledek zaskočil, protože loni ten vítězný strom získal 500 hlasů a letos měl 2270. Ale musím přiznat, že to byl i náš tajný favorit,“ přiznal zástupce vedoucího polesí Eduard Levý.
Nejnáročnější je při kácení podle lesníků logistika. „Musí tady být odvozní souprava a poměrně těžký jeřáb, který má velkou nosnost, z toho důvodu musí být u velmi dobře sjízdných cest,“ řekl Eduard Levý. A právě dostupnost je jedním z hlavních parametrů, které adept na vánoční strom musí splňovat. Mimoto musí být dostatečně vysoký, zdravý a mít rovnoměrně rozmístěné větve.
Samotné kácení bylo otázkou pár minut. Před tím ale musel lesník vylézt do koruny smrku a uvázat špičku stromu tak, aby nepadl k zemi, ale naopak ho jeřáb vytáhl nahoru. Mnohem déle trvalo pokládání stromu na odvozní soupravu. „Abychom ochránili samotné větve, musíme strom pokládat pomalu a postupně ty větve rovnat. Kdyby se zlomily, strom je znehodnocený,“ popsal peripetie s nakládáním Eduard Levý.
Celou akci nakonec přežil smrk bez újmy na kráse. Zítra jej tak lesníci z Bílovic nad Svitavou slavnostně předají Brnu a už v noci poputuje na náměstí Svobody. Pak už nebude nic bránit tomu, aby se začalo stavět dřevěné vánoční městečko, a 26. listopadu se strom poprvé rozsvítí.
Tradice vánočních stromů na náměstí Svobody sahá až do období první republiky. Založil ji Rudolf Těsnohlídek, který tak chtěl pomoci opuštěným dětem. Na tuto myšlenku ho přivedla událost, kterou zažil, když 22. prosince 1919 v lese u Bílovic nad Svitavou s přáteli zachránil odložené, téměř zmrzlé batole.
