Rada města Brna doporučila zdražení MHD

Brno - O zdražování městské hromadné dopravy v Brně a integrované dopravy na jižní Moravě se mluví už od minulého týdne. Poprvé se o záměru Brna dozvěděla veřejnost na jednání zastupitelstva. Plány na zvýšení ceny jízdného ale vyvolávají vlnu nevole. A to nejen ze strany opozice na brněnské radnici, ale i občanské společnosti. Otevřený dopis proti zdražování cen ve veřejné dopravě napsalo 14 občanských sdružení, nelíbí se jim, že brněnský dopravní podnik zdražuje, místo aby hledal rezervy uvnitř.

Zdražování kritizuje i opoziční TOP 09. Ta dnes dokonce přišla s tvrzením, že se jízdné zdraží už od 1. července. To představitelé Brna, kraje i dopraváků jednoznačně odmítli. Se zdražením se počítá až za půl roku. Spekulace zřejmě vyvolala skutečnost, že o zdražování má zítra navíc jednat i rada Jihomoravského kraje, která se bude zabývat cenami IDS. Oba systémy - IDS JMK i MHD v Brně - jsou totiž velmi úzce provázány. Kraj přitom zdražení dopravy navrhoval už od října, brněnští radní ale tuto variantu odmítli.

Zdražování kvůli vyšší sazbě DPH

Roční jízdné dnes v Brně stojí 4430 korun. Podle mírnější z variant má zdražit na 4750 korun, což odpovídá ceně za roční kupon v Praze. U dražší z variant má být cena v Brně dokonce ještě o 200 korun vyšší. Primátor Roman Onderka (ČSSD) už dříve řekl, že sám bude prosazovat, aby brněnské ceny nešly nad ty pražské. Argumentoval i tím, že ceny jízdného se mají zvýšit především v reakci na změny v DPH a Brno prý nemůže mírnit důsledky změn daňových zákonů. Navíc městu podle Onderky musejí zůstat peníze na investice. Ke zdražení o přibližně sedm procent se dnes přiklonili i brněnští radní. O míře zdražení budou nyní jednat s Kordisem a v září se o něm bude hlasovat v zastupitelstvu.

Občanská sdružení a iniciativy mají jiný názor. Podle nich jsou ceny za dojíždění hromadnou dopravou už nyní na hranici toho, co jsou lidé ochotni zaplatit, a kdyby vzrostly, část lidí zvolí k dojíždění auto. Zhoršilo by to už tak špatnou ekologickou situaci ve městě. Roční kvótu na počet dní, po které smí být překročeny denní limity na koncentraci prachu ovzduší, Brno letos překročilo už v únoru. „Brno se tak letos zařadilo mezi první města, jejichž občané jsou nuceni dýchat ovzduší škodlivinami znečištěné víc, než připouští platná evropská směrnice o ovzduší,“ uvedli autoři dopisu.

Ozývá se i opozice

K dřívější kritice zelených se připojila i opoziční TOP 09. „Místo důkladného auditu hospodaření a restrukturalizace dopravního podniku řeší velká koalice deficit zdražením cen jízdného,“ uvedl brněnský šéf TOP 09 a zastupitel Jaroslav Kacer. Takové řešení je podle něj „typické pro centrálně řízené ekonomiky z éry socialismu“.

Primátor Roman Onderka (ČSSD) už dřív řekl, že nepodpoří zvýšení cen nad úroveň těch pražských. Jeho první náměstek Robert Kotzian (ODS) nechtěl o tom, jak bude hlasovat, nic říct. Podstatný pro něj prý je sílící tlak, aby město zvýšilo dotaci do hromadné dopravy. „A vedení města si s tím musí poradit, může se s tím smířit, nebo zvyšovat jízdné,“ uvedl Kotzian. Ke srovnání pražské a brněnské cenové politiky se nechtěl vyjádřit s tím, že není odborník.

Hromadná doprava se v Brně zdražovala naposledy před dvěma lety, a to zhruba o pětinu. Roční předplatní kupon tehdy podražil z 3700 na 4430 korun. V Praze budou vyšší jízdné v hromadné dopravě lidé platit od července. Zdražení se však nebude týkat předplatních kuponů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 16 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 17 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...