Půda, kterou bránil stát, zřejmě skončí pod průmyslovou zónou. Díky kraji

Šlapanice u Brna - Jihomoravský krajský úřad, který fandí vzniku průmyslové zóny ve Šlapanicích, začal „salámovou“ metodou vyjímat úrodná pole z půdního fondu. A to i přes nesouhlasné rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které jasně řeklo - zlikvidovat takto 100 hektarů polí nepovolíme. Háček je v tom, že ukrajovat zem po kouskách a dělat z ní stavební pozemky kraj může. A tak nejdříve 100 stejných hektarů „rozřeže“ na malé kousky a ty pak jako „jinou půdu“ bez nutného souhlasu ministerstva připraví developerovi. Odpůrcci projektu z občanského sdružení Čisté Šlapanice proti těmto krokům protestují, ministestvo životního prostředí má však svázané ruce.

Kraj se rozhodl svůj záměr, průmyslovou zónu, realizovat i přesto, že mu to ministerstvo životního prostředí znemožnilo dokonce několikrát. Pole, která mají zmizet pod výrobními halami, jsou totiž stále zapsána v zemědělském půdním fondu jako vysoce kvalitní orná půda, a tak podle ministerstva není jediný důvod se takto kvalitní půdy zbavovat.

„Na většině toho území jde o půdu první bonity, tedy nejlepší pro daný region, a takové plochy by měly být zastavěny až jako poslední,“ vysvětlil Miroslav Rokos z ministerstva životního prostředí. Podle vnitřní směrnice ministerstva by se tato půda měla použít pro jiné než zemědělské účely jen v případě stavby velkého významu, jako je například mezinárodní silnice. „Pro účely průmyslové zóny odmítáme tuto půdu vyjmout,“ potvrdil Rokos.

Nahrávám video

Přesto se v minulých letech developerovi podařilo desetinu z plánových sta hektarů ukrojit a postavit na nich dvě haly. Přes zmíněný krajský úřad. Ten má totiž pravomoc u ploch do deseti hektarů rozhodnout o vyjmutí ze zemědělského půdního fondu bez povolení ministerstva.

Obavy odpůrců: Salámovou metodou zmizí celá zemědělská půda

Přestože by se zdálo, že by rozhodnutí ministerstva mělo mít rozhodně větší váhu než rozhodnutí krajského úřadu, opak je pravdou. A orná půda, která v Česku mizí devětkrát rychleji než v jiných evropských státech, se tak zcela znehodnotí.

„Vnímáme to jako obcházení našich rozhodnutí, ale jsme proti tomu téměř bezbranní. Bránit se můžeme jen soudní cestou, která je zdlouhavá, a než soud rozhodne, stavět se může a hotové haly už nikdo nezbourá,“ upozornil Rokos.

Podle vedoucí odboru životního prostředí Anny Hubáčkové, jejíž odbor o vyjmutí rozhodoval, bylo hlavním kritériem, že investor do regionu přinese nová pracovní místa. „To, že by se nesouhlas ministerstva týkal i těchto konkrétních deseti hektarů, si nemyslím. My jsme se, protože šlo o menší plochu, ministerstva ptát nemuseli,“ řekla Hubáčková. Jenže podle ministerstva jde ze strany Hubáčkové o výmluvu. „Krajský odbor dobře věděl, že se naše odmítavé stanovisko týká i zmíněné plochy deseti hektarů,“ dodal Rokos.

Stejná půda se tak posuzuje dvěma institucemi a pokaždé jinak. „V posledních letech se stává, že už i sami investoři, když jim úřady nepovolí výstavbu na větší ploše, požádají právě o onu “malou„ plochu deseti hektarů. Naučili se naše rozhodnutí takto obcházet,“ upozornil Rokos. Jeho obavy přitom sdílí i lidé z občanského sdružení Čisté Šlapanice.

„Tím, že už jednou došlo k obejítí stanoviska ministerstva životního prostředí, se obáváme, že to bude pokračovat. V návrhu zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje se objevilo dalších osmdesát hektarů k vyjmutí z půdního fondu. Touto salámovou metodou zmizí celá plocha nejlepší zemědělské půdy pod průmyslovými halami a skladišti,“ řekla nezávislá zastupitelka Michaela Trněná z občanského sdružení Čisté Šlapanice.

Jeden hektar vyjmuté půdy prodal náměstek za 6,5 milionu

Občanské sdružení navíc upozorňuje na to, že na vyjmutí pozemků z půdního fondu mohl mít vliv i bývalý náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro životní prostředí a někdejší radní Šlapanic Václav Horák (KDU-ČSL). Ten totiž právě pod plánovanou zónou vlastní pozemky a část z nich už salámovou metodou developerovi prodal.

„Pozemky, které měly původní hodnotu 15 korun na metr čtvereční, se změnou na stavební parcelu zhodnotily na 600 korun za metr čtvereční. Pan Horák si tak přišel na 6,5 milionu korun,“ upozornil člen občanského sdružení Čisté Šlapanice a současně nezávislý zastupitel Šlapanic Milan Pernica.

Podle Horákova právníka Radka Ondruše jeho klient neměl na rozhodování odboru z pozice náměstka vliv. „O tomto rozhoduje úředník a můj klient v žádném takovém rozhodnutí nefiguruje,“ prohlásil Ondruš.

Jenže Horák ještě jako zastupitel hlasoval pro změnu územního plánu, která vyjmutí pozemků předcházela. „Vidíme v tom jasnou finanční motivaci a střet zájmů,“ doplnil zastupitel Pernica. Podle Ondruše ale pro návrh hlasovala většina zastupitelů a Horákův hlas nehrál roli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Horký víkend pomohou zchladit pítka či mlžítka. Podívejte se, kde je najít v Praze a Brně

Lidé se mohou na různých místech v Praze a Brně během spalujícího víkendu ochladit u mlžítek či jiných vodních prvků. Takzvaná mlžítka, která rozprašováním vody dokážou snížit teplotu v okolí, zvýšit vlhkost a snížit prašnost, se stávají čím dál větším trendem. Poslední červnový víkend mají padat celorepublikové teplotní rekordy.
před 4 hhodinami

Některá města letos otevřela opravená koupaliště, jinde ale začátek prázdnin nestihli

Začátek letních prázdnin odstartoval hlavní sezonu koupališť. Zatímco některá města a obce letos otevřely nové biotopy nebo dokončily rozsáhlé rekonstrukce koupališť, jinde práce nabraly zpoždění. Důvodem jsou komplikace při stavbě i změny projektů.
před 13 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 22 hhodinami

Mikulov dokončil obnovu návrší pod Kozím hrádkem

Po více než roce prací a několika letech plánování skončila úprava návrší pod zříceninou Kozí hrádek nedaleko centra Mikulova na Břeclavsku. Vznikly nové cesty, vyhlídky, odpočinková místa i terasy zadržující vodu. Návrší prošlo také rozsáhlou obnovou zeleně. Práce stály přes 45 milionů korun.
25. 6. 2026Aktualizováno25. 6. 2026

Po pěti letech od tornáda na Moravě obce dokončují obnovu. Lidé chtějí zapomenout

Pět let po ničivém tornádu, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, mají postižené obce většinu škod odstraněnou. Dokončují výsadbu zeleně a úpravy veřejných prostranství, zároveň rozvíjejí nové projekty. Podle psychologů většina obyvatel katastrofu zvládla bez dlouhodobých následků, část lidí se však s jejími dopady vyrovnává dodnes. Výročí přírodní katastrofy si obyvatelé zasažených měst a obcí připomínat nechtějí. Tornádo zasáhlo oblast 24. června 2021, vyžádalo si šest životů a poničilo více než 1200 domů.
24. 6. 2026Aktualizováno24. 6. 2026

Otce viděla poprvé jako vězně. Byl to silný zážitek, vzpomíná Lastovecká

Právnička, bývalá poslankyně, primátorka města Brna, senátorka, soudkyně Ústavního soudu a dcera politického vězně Zdeňka Kesslera Dagmar Lastovecká slaví 75. narozeniny. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na své první setkání s otcem při návštěvě vězení, vypráví o dětství poznamenaném perzekucí rodiny, nadějích Pražského jara i proměnách po listopadu 1989.
24. 6. 2026

Soud v Břeclavi nepravomocně osvobodil muže kvůli smrti chlapce na hřišti

Okresní soud v Břeclavi zprostil viny bývalého vedoucího Servisního střediska Technických služeb Břeclav kvůli smrti chlapce na hřišti. Na dvanáctiletého chlapce spadla v květnu 2024 branka, i přes resuscitaci zemřel. Žalobkyně muže vinila z usmrcení z nedbalosti. Podle soudce nebylo prokázáno, že by obžalovaný čin spáchal, naopak šlo o systémové selhání. Muž, kterému hrozilo až šest let vězení, vinu odmítá. Řekl, že neporušil žádnou pracovní povinnost. Soud rozhodnutí odůvodňuje. Rozhodnutí není pravomocné, žalobkyně si ponechala lhůtu pro možné odvolání.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

VideoŠkola v Brně mívala nelichotivou nálepku. Jak se vyšvihla, popsali Reportéři ČT

Základní škola Jana Amose Komenského v Brně se nachází v lokalitě, kterou někteří označují za sociálně problematickou. Dlouhá léta nesla nálepku školy, které by se část rodičů raději vyhnula. Dnes je naopak příkladem kvalitní vzdělávací instituce, která děti připravuje na reálný život. Setkávají se v ní různé jazyky, kultury i moderní vzdělávací přístupy. Pod vedením nového ředitele sází na inovativní výuku, individuální přístup a prostředí, v němž se dobře cítí každý. Zájem o školu je natolik velký, že letos v září otevře místo jedné první třídy dvě. Ve škole pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.
23. 6. 2026
Načítání...