Poštovní pobočka pod křídly obce? Danajský dar, shodují se starostové

Zlínsko - Obavy o budoucnost místních poštovních poboček v těchto dnech trápí tři obce na Zlínsku. Racková, Lhota a Březnice by se v příštích sedmi letech mohly stát součástí projektu Pošta - partner. Ten počítá se zánikem málo využívaných a neziskových poboček. Jejich povinnosti spojené s poštovními službami přejdou za úplatu pod místní samosprávy. Starostové s tím ale nesouhlasí.

„Stávající pobočková síť pochází z poloviny 19. století a je proto potřeba ji modernizovat. Naším cílem není žádnou pobočku zrušit, jen ji přesunout do místa, kde bude využívanější. Proto jsme oslovili zástupce obcí s nabídkou, aby poštovní služby v jejich obci poskytovali oni,“ vysvětlil vedoucí odboru komunikace České pošty Ivo Mravinac. Dodal, že podobný systém je v západní Evropě běžný a přináší výhody pro radnice i místní obyvatele. Pošty na malých obcích totiž mají otevřeno jen několik hodin v týdnu. Přesun na obecní úřady by přinesl nárůst úředních hodin, radnice by navíc za provozování poštovních služeb dostávaly od České pošty měsíční odměnu.

Podle starostů však jde o danajský dar. „Za všechno bychom nesli odpovědnost. Museli bychom se pojistit na značně vysoké částky a byli bychom pokutováni za jakoukoli chybu, kterou bychom udělali,“ obává se starosta Březnice Josef Hutěčka (nez.). Pokud by například radnice neměly skladem dostatečný počet poštovních známek v různých cenových hodnotách, následovala by pokuta. Ta by mohla být až milionová, to v případě, že by některý ze zaměstnanců porušil listovní tajemství.

Nahrávám video

V Rackové dokonce zastupitelé nabídli České poště pronájem prostor za symbolickou korunu. Ta ale odmítla. Pokud by však místní pobočce opravdu hrozil zánik, radnice by podle místostarostky Bronislavy Řiháčkové (nez.) na požadavek pošty nejspíš kývla. „Podle mého názoru bychom se měli postarat o to, aby občané o poštovní služby nepřišli. Často jde o starší lidi, kterým už dělá problém cestovat na poštu autobusem a auto nemají,“ domnívá se Řiháčková. Pokud by pošta v obci zanikla, museli by místní vozit zásilky do osm kilometrů vzdáleného Zlína.

Nad Březnicí visela hrozba zrušení pošty už před třemi lety, kdy měla být kamenná pobočka nahrazena motorizovaným kurýrem. „Tenkrát také přišli s velkou slávou, že to budou obratem rušit, nicméně k ničemu takovému nedošlo. Doufám, že opět to byl takový výkřik do tmy a Česká pošta jen zkouší, co všechno bychom za ně mohli dělat,“ doufá starosta Hutěčka.

Česká pošta má po celé republice 3 400 poboček. Během sedmi let by společnost chtěla do projektu Pošta - partner zapojit několik stovek z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
před 15 hhodinami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
24. 5. 2026

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
24. 5. 2026

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026
Načítání...