Peníze z Evropské unie udělají z Brna centrum vědy ve světě

Brno - Brno překročilo důležitý mezník na cestě k plánované image světového centra vědy. Komise evropských odborníků doporučila ke schválení oba dva obří brněnské vědecké projekty - jak centrum česko-amerického klinického lékařského výzkumu ICRC nebo-li českou obdobu americké kliniky Mayo, tak vybudování evropského technologického parku CEITEC.

Centrum klinického výzkumu v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, tzv. ICRC (International linical Research Center), má být budoucností světové medicíny. Měl by se v něm spojit americký a evropský lékařský výzkum. Brněnská nemocnice u Svaté Anny má v plánu společně s americkou klinikou Mayo vyvíjet ty nejnovější lékařské technologie. Právě propojení úspěšné transatlantické vědy s Evropou přesvědčilo zahraniční experty, aby projekt ICRC doporučili Evropské komisi ke schválení.

„Pozitivně byl hodnocen zejména vstup amerických odborníků do jednotlivých našich projektů, který umožní to, že nejnovější poznatky bude možné přesunout do České republiky. Tím pádem dostanou čeští pacienti nejkvalitnější péči založenou na nejnovějších poznatcích vědy a výzkumu, které můžeme čerpat z amerických výzkumů,“ uvedl Petr Koška, ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Iniciátor projektu ICRC Tomáš Kára míní, že Evropskou komisi přesvědčil dobře připravený a velmi konkrétní cíl. „Snažili jsme se navrhnout takové projekty, které dokáží v relativně krátkém čase významně posunout hranice našeho vědění a pomoci nejen našim pacientům. Zároveň doufáme, že by se ty nové technologie mohly alespoň z části vyrábět tady v České republice nebo v Evropské unii. Naše projekty jsou orientovány primárně na zlepšení péče o pacienta, takže jedním z příkladů je projekt vývoje umělého srdce, další projekt na léčbu poruchy srdečního rytmu, silný program máme i pro oblast léčby některých neurologických onemocnění jako je Alzheimerova choroba atd,“ vysvětlil Kára.

První bude „umělé srdce“

A právě výzkum „umělého srdce“ by měl být pilotním projektem česko-americké spolupráce. Americká klinika Mayo, s níž „svatá Anna“ na přípravách spolupracuje již několik let, má největší klinický program pro technologie mechanických srdečních podpor na světě. V Brně by výzkum zase navázal na bohatou historii vývoje vlastní technologie umělého srdce. Brněnští odborníci totiž mají na svém kontě hned několik světových prvenství ve vývoji „umělých srdcí“.

Jenže brněnský vývojový program byl v roce 1989 ukončen, zřejmě kvůli fianančí náročnosti. V ICRC by se mělo na tuto slavnou historii navázat.
„V Brně jsou stále odborníci, kteří umělé srdce velice dlouho vyvíjeli, kteří s tímto problémem mají zkušenost. Druhá věc je naše technické zázemí. Máme špičkové vědecké pracoviště z hlediska klinického a jednak veterinární univerzitu z hlediska experimentu, který je pro vývoj naprosto zásadní záležitostí,“ vysvětluje vedoucí kardiochirurgického oddělení FN u svaté Anny Petr Němec.

CEITEC - Evropský technologický park

Druhý projekt, který si získal podporu evropských vědců je Středoevropský technologický institut CEITEC, za kterým stojí brněnské vysoké školy. V jeho zázemí by se měly vyvíjet například nanotechnologie a nové materiály použitelné v energetice nebo i zdravotnictví, jako například implantáty v zubním lékařství nebo chirurgické implantáty a energetice.

Od odborníků získal CEITEC ještě vyšší ohodnocení než projekt ICRC a zařadil se na první místo ze všech velkých projektů v rámci celé České republiky. „Mezinárodní experti ohodnotili zejména kvality našich výzkumných týmů, výslovně dokonce uvedli ve svém hodnocení, že naše týmy jsou už vlastně na mezinárodní úrovni. Takže to není tak, že se tam potřebujeme dostat, ale některé týmy už jsou na špici a některým to pomůže otevřít vrátka dále,“ pochlubil se Ondřej Hradil, zástupce ředitele projektu CEITEC.

Ze soupeřů partnery

Projekty ICRC a CEITEC si doposud spíše konkurovaly. S možností, že by u Evropské unie prošly oba dva se moc nepočítalo, protože dohromady budou stát 10 miliard korun. V případě ICRC by měly evropské peníze pokrýt šedesát procent nákladů, zbytek přislíbil stát. Oproti tomu projekt CEITEC by měl být plně hrazen ze strukturálních fondů Evropské unie. Díky vysokému ohodnocení mají oba projekty více než devadesátiprocentní pravděpodobnost, že miliardy z Evropy do Brna přitečou. Podle zástupců projektů tedy teď není otázkou jestli peníze přijdou, ale spíše kdy přijdou. Zatímco Fakultní nemocnice u svaté Anny čeká na stavební povolení a chce začít stavět ještě letos, CEITEC by se měl začít budovat příští rok.
 

  • Archivní fotografie historie brněnské výzkumu autor: archiv Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, zdroj: archiv Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1573/157201.jpg
  • Archivní fotografie historie brněnské výzkumu autor: archiv Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, zdroj: archiv Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1573/157205.jpg
  • Archivní fotografie historie brněnské výzkumu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1573/157204.jpg
  • Archivní fotografie historie brněnské výzkumu autor: archiv Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, zdroj: archiv Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1573/157203.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Chytré technologie pomáhají seniorům být déle samostatní, lidskou péči ale zcela nenahradí

Moderní technologie mohou zlepšit kvalitu života seniorů, prodloužit jejich soběstačnost a snížit potřebu péče v domovech. Asistivní technologie se speciálními čidly hlídajícími seniora čtyřiadvacet hodin denně teď v praxi zkouší řada krajů i obcí. Někde je chtějí zavádět i do obecních bytů určených pro seniory. Odborníci upozorňují i na rizika, například falešný pocit bezpečí či otázky soukromí. Zdůrazňují, že rozhodovat má vždy lidský pečovatel.
před 2 hhodinami

Brněnští vědci našli v buňce bod zlomu. Může v něm začít rakovina

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.
před 8 hhodinami

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Viceprezident Hospodářské komory Štefl byl propuštěn z vazby, píší Seznam Zprávy

Viceprezident Hospodářské komory Michal Štefl, stíhaný v kauze údajného zneužívání dotací na inovace, byl propuštěn z vazby. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Evropský pověřený žalobce Radek Mezlík webu řekl, že důvody vazby pominuly.
12. 5. 2026

Silné deště a krupobití. Hasiči kvůli bouřkám měli desítky výjezdů

Bouřky, které zasáhly Česko, zeslábly. Do úterní šesté hodiny ranní platila výstraha ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Nejsilněji bouřky udeřily na Hodonínsku, hasiči tam vyjížděli kvůli počasí k 52 událostem. V regionu řešili hlavně popadané stromy a zaplavené sklepy. Bouřky se objevily ale i v okolí Bruntálu či Plzně. Na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje i na dalších místech na Moravě se vyskytlo krupobití.
11. 5. 2026Aktualizováno12. 5. 2026

VideoÚřady řeší chov koz uprostřed obce. Veterináři doporučili část odebrat

Stovky koz uprostřed Unkovic na Brněnsku rozdělují obec už několik let. Starosta a část obyvatel upozorňují na zápach, uhynulá zvířata i špatné podmínky chovu, majitel stáda ale pochybení odmítá a tvrdí, že se o kozy dokáže postarat. Státní veterinární správa u něj opakovaně zjistila porušení předpisů a doporučila počet zvířat výrazně snížit. O možném odebrání části stáda nyní rozhoduje městský úřad v Židlochovicích.
11. 5. 2026

Útěk do Anglie ho zachránil. Dnes válečný veterán žije v Melbourne

Jiří Švenger utekl těsně před druhou světovou válkou do Anglie. Zachránilo mu to život, protože byl židovského původu. Ještě mu nebylo osmnáct let. Nastoupil do armády, chtěl být letcem, ale špatný zrak mu to nedovolil, stal se proto radiotelegrafistou. Válečný veterán, příslušník 311. československé bombardovací perutě Royal Air Force (RAF), dnes žije v Austrálii a je mu 102 let.
9. 5. 2026

Požár zničil část brněnské záchranné stanice pro zvířata. Uhynulo několik psů

Požár v Brně-Slatině v noci na čtvrtek zničil část záchranné stanice pro ptáky a malé savce, kterou provozuje Zdeněk Machař. Podle majitele bylo při požáru zničeno zázemí stanice a uhynulo několik psů. Na pomoc v tíživé situaci vypsal sbírku. Příčina požáru se vyšetřuje, předběžná výše škody bude ve statisících.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...