Peníze z Evropské unie udělají z Brna centrum vědy ve světě

Brno - Brno překročilo důležitý mezník na cestě k plánované image světového centra vědy. Komise evropských odborníků doporučila ke schválení oba dva obří brněnské vědecké projekty - jak centrum česko-amerického klinického lékařského výzkumu ICRC nebo-li českou obdobu americké kliniky Mayo, tak vybudování evropského technologického parku CEITEC.

Centrum klinického výzkumu v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, tzv. ICRC (International linical Research Center), má být budoucností světové medicíny. Měl by se v něm spojit americký a evropský lékařský výzkum. Brněnská nemocnice u Svaté Anny má v plánu společně s americkou klinikou Mayo vyvíjet ty nejnovější lékařské technologie. Právě propojení úspěšné transatlantické vědy s Evropou přesvědčilo zahraniční experty, aby projekt ICRC doporučili Evropské komisi ke schválení.

„Pozitivně byl hodnocen zejména vstup amerických odborníků do jednotlivých našich projektů, který umožní to, že nejnovější poznatky bude možné přesunout do České republiky. Tím pádem dostanou čeští pacienti nejkvalitnější péči založenou na nejnovějších poznatcích vědy a výzkumu, které můžeme čerpat z amerických výzkumů,“ uvedl Petr Koška, ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Iniciátor projektu ICRC Tomáš Kára míní, že Evropskou komisi přesvědčil dobře připravený a velmi konkrétní cíl. „Snažili jsme se navrhnout takové projekty, které dokáží v relativně krátkém čase významně posunout hranice našeho vědění a pomoci nejen našim pacientům. Zároveň doufáme, že by se ty nové technologie mohly alespoň z části vyrábět tady v České republice nebo v Evropské unii. Naše projekty jsou orientovány primárně na zlepšení péče o pacienta, takže jedním z příkladů je projekt vývoje umělého srdce, další projekt na léčbu poruchy srdečního rytmu, silný program máme i pro oblast léčby některých neurologických onemocnění jako je Alzheimerova choroba atd,“ vysvětlil Kára.

První bude „umělé srdce“

A právě výzkum „umělého srdce“ by měl být pilotním projektem česko-americké spolupráce. Americká klinika Mayo, s níž „svatá Anna“ na přípravách spolupracuje již několik let, má největší klinický program pro technologie mechanických srdečních podpor na světě. V Brně by výzkum zase navázal na bohatou historii vývoje vlastní technologie umělého srdce. Brněnští odborníci totiž mají na svém kontě hned několik světových prvenství ve vývoji „umělých srdcí“.

Jenže brněnský vývojový program byl v roce 1989 ukončen, zřejmě kvůli fianančí náročnosti. V ICRC by se mělo na tuto slavnou historii navázat.
„V Brně jsou stále odborníci, kteří umělé srdce velice dlouho vyvíjeli, kteří s tímto problémem mají zkušenost. Druhá věc je naše technické zázemí. Máme špičkové vědecké pracoviště z hlediska klinického a jednak veterinární univerzitu z hlediska experimentu, který je pro vývoj naprosto zásadní záležitostí,“ vysvětluje vedoucí kardiochirurgického oddělení FN u svaté Anny Petr Němec.

CEITEC - Evropský technologický park

Druhý projekt, který si získal podporu evropských vědců je Středoevropský technologický institut CEITEC, za kterým stojí brněnské vysoké školy. V jeho zázemí by se měly vyvíjet například nanotechnologie a nové materiály použitelné v energetice nebo i zdravotnictví, jako například implantáty v zubním lékařství nebo chirurgické implantáty a energetice.

Od odborníků získal CEITEC ještě vyšší ohodnocení než projekt ICRC a zařadil se na první místo ze všech velkých projektů v rámci celé České republiky. „Mezinárodní experti ohodnotili zejména kvality našich výzkumných týmů, výslovně dokonce uvedli ve svém hodnocení, že naše týmy jsou už vlastně na mezinárodní úrovni. Takže to není tak, že se tam potřebujeme dostat, ale některé týmy už jsou na špici a některým to pomůže otevřít vrátka dále,“ pochlubil se Ondřej Hradil, zástupce ředitele projektu CEITEC.

Ze soupeřů partnery

Projekty ICRC a CEITEC si doposud spíše konkurovaly. S možností, že by u Evropské unie prošly oba dva se moc nepočítalo, protože dohromady budou stát 10 miliard korun. V případě ICRC by měly evropské peníze pokrýt šedesát procent nákladů, zbytek přislíbil stát. Oproti tomu projekt CEITEC by měl být plně hrazen ze strukturálních fondů Evropské unie. Díky vysokému ohodnocení mají oba projekty více než devadesátiprocentní pravděpodobnost, že miliardy z Evropy do Brna přitečou. Podle zástupců projektů tedy teď není otázkou jestli peníze přijdou, ale spíše kdy přijdou. Zatímco Fakultní nemocnice u svaté Anny čeká na stavební povolení a chce začít stavět ještě letos, CEITEC by se měl začít budovat příští rok.
 

  • Archivní fotografie historie brněnské výzkumu autor: archiv Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, zdroj: archiv Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1573/157201.jpg
  • Archivní fotografie historie brněnské výzkumu autor: archiv Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, zdroj: archiv Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1573/157205.jpg
  • Archivní fotografie historie brněnské výzkumu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1573/157204.jpg
  • Archivní fotografie historie brněnské výzkumu autor: archiv Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, zdroj: archiv Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1573/157203.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 16 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 17 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
22. 5. 2026
Načítání...