Opravená Jurkovičova vila přivítala první oficiální hosty

Brno - Přestože se vzácná brněnská Jurkovičova vila po téměř dvouleté rekonstrukci otevře návštěvníkům až za patnáct dní, už bylo v ní bude rušno. Na svoji investici se podívali donátoři oprav z takzvanných Norských fondů, kteří v tomto secesním uknikátu podpořili vznik Centra Dušana Samo Jurkoviče. Byl mezi nimi i norský velvyslanec Jens Eikaas. Moravská galerie, která dům odkoupila od soukromníků v roce 2006, tak bude mít i díky zahraniční dotaci ve své správě další skvost. Tato architektonická památka má pro secesní Brno stejný význam jako vila Tugendhat pro Brno funkcionalistické. Jen se své renovace dočkala mnohem dřív.

Jurkovičova vila je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek přelomu 19. a 20. století v Brně. Spolu s realizacemi Jurkovičových návrhů na Pustevnách, v Luhačovicích a na zámku Nové Město nad Metují tvoří páteř jeho dochovaného díla v České republice.

Vilu architekta Dušana Jurkoviče na ulici Jana Nečase v Brně-Žabovřeskách získala do správy Moravská galerie v Brně v roce 2006. Následně zde proběhl stavebně-historický, stavebně-technický a sondážní stratigrafický průzkum, na který v období od května 2009 do června 2010 navázala celková

Dušan Samo Jurkovič (23. srpna 1868 Turá Lúka – 21. prosince 1947 Bratislava) byl slovenský architekt, návrhář nábytku a etnograf. Byl výrazným představitelem secesní architektury. Vytvořil velice osobitý „ národní styl“, výrazně ovlivněný lidovou architekturou. Inspiraci hledal i u anglického hnutí Arts and Crafts. V letech 1884-88 studoval na Státní uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Po návratu do Martina spolupracoval s lidovými tesaři z Oravy u stavitele Bully. Poté odešel pracovat na Vsetín, kde u stavitele Michala Urbánka studoval valašské lidové stavby. S Michalem Urbánkem navrhoval valašskou dědinu a další folklórní stavby pro národopisnou výstavu v Praze. Od r. 1896 působil Dušan Jurkovič jako samostatný architekt v Brně. Za 1. světové války realizoval řadu vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči. Roku 1919 se stal přednostou Památkového úřadu v Bratislavě.

rekonstrukce objektu uskutečněná za finanční podpory grantu z Norska poskytnutého prostřednictvím Norského finančního mechanismu. Vila stála něco málo přes 15 milionů. Na 40 milionů vyjde rekonstrukce, která je financována grantem z Finančních mechanismů EHP/Norska - tzv. Norských fondů.

Moravská galerie v Brně zaplatila za Jurkovičovu vilu i s okolní zahradou 15 162 950 korun. Výsledky průzkumu, který byl ve vile po koupi proveden, naštěstí ukázaly, že je vila v poměrně dobrém technickém stavu a že ani pozdější stavební úpravy zásadně Jurkovičovo dílo nepoškodily. Bývalí majitelé sice prováděli různé úpravy, ty je ale většinou možné odstranit. V podkroví domu například upravili pro obývání prostor, se kterým Jurkovič původně pro bydlení nepočítal (bude uveden do původního stavu), z haly bude muset zmizet rovný podhled, po nímž je ukryta řezbami zdobená imitace krovu.

Největší škodu zaznamenal v minulosti exteriér vily, když byla z jejího štítu odstraněna barevná skleněná mozaika podle návrhu Adolfa Kašpara, která znázorňovala pohádku o drakovi. Situaci komplikuje skutečnost, že její podoba je zachycena jen na několika nedostatečně kvalitních dobových fotografiích. Moravská galerie proto oslovila současné umělce, kteří dostali stejné zadání jako měl v roce 1906 Adolf Kašpar. Vítězný návrh vytvořil malíř Josef Bolf (*1971) známý veřejnosti jako autor smutných a zneklidňujících obrazů, v nichž je realita interpretovaná jako sen a sen se stává realitou. Svým přístupem se nejvíce přiblížil podstatě námětu i původní Kašparově realizaci.

Jeho dílo je současným pohledem na svět pohádek a vrací Jurkovičově domu nejen jeho tajemnost, ale také připomíná, že se jednalo o dům architekta, který chtěl představovat to nejmodernější umění. Zvolená forma není mozaikou, ale malbou na skle vytvořenou postupným zapékáním proškrabávaných barevných skleněných vrstev, tzv. fusing.Celkové náklady na rekonstrukci vily, kde má vzniknout centrum věnované dílu Dušana Jurkoviče, se odhadují na 30 000 000 korun.

Jurkovičova vila bude pro veřejnost otevřena od 1. dubna 2011. Prohlídku vily s výkladem bude možné objednat přes elektronický rezervační formulář. Rezervace budou přijímány od března 2011. Rezervace předem je nutná. Otevření vily se bude slavit 31. března 2011 na vernisáži výstavy Made in Villa v Uměleckoprůmyslovém muzeu.

Virtuálně si můžete vilu prohlédnout na jejích stránkách.

  • Zahájení rekonstrukce Jurkovičovy vily v lednu 2010 zdroj: moravska-galerie.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2394/239328.jpg
  • Dušan Samo Jurkovič autor: ČT24, zdroj: jurkovic.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2395/239489.jpg
  • Návrh Bolfovy mozaiky pro Jurkovičovu vilu autor: Josef Bolf, zdroj: archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1929/192871.jpg
  • Rekonstrukce suterénu Jurkovičovy vily (duben 2010) zdroj: moravska-galerie.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2394/239324.jpg
  • Zahrada Jurkovičovy vily autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1930/192960.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Publikum festivalu ve Strážnici vypískalo po Klempířovi i Macinku

Návštěvníci Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici na Hodonínsku v sobotu vypískali ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé), píše iROZHLAS.cz. Stalo se tak den poté, co část publika podobně reagovala na ministra kultury Otu Klempíře (za Motoristy). Macinka později uvedl, že páteční vypískání Klempíře vzal jako výzvu.
před 3 hhodinami

Horký víkend pomohou zchladit pítka či mlžítka. Podívejte se, kde je najít v Praze a Brně

Lidé se mohou na různých místech v Praze a Brně během spalujícího víkendu ochladit u mlžítek či jiných vodních prvků. Takzvaná mlžítka, která rozprašováním vody dokážou snížit teplotu v okolí, zvýšit vlhkost a snížit prašnost, se stávají čím dál větším trendem. Poslední červnový víkend mají padat celorepublikové teplotní rekordy.
před 18 hhodinami

Některá města letos otevřela opravená koupaliště, jinde ale začátek prázdnin nestihli

Začátek letních prázdnin odstartoval hlavní sezonu koupališť. Zatímco některá města a obce letos otevřely nové biotopy nebo dokončily rozsáhlé rekonstrukce koupališť, jinde práce nabraly zpoždění. Důvodem jsou komplikace při stavbě i změny projektů.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Mikulov dokončil obnovu návrší pod Kozím hrádkem

Po více než roce prací a několika letech plánování skončila úprava návrší pod zříceninou Kozí hrádek nedaleko centra Mikulova na Břeclavsku. Vznikly nové cesty, vyhlídky, odpočinková místa i terasy zadržující vodu. Návrší prošlo také rozsáhlou obnovou zeleně. Práce stály přes 45 milionů korun.
25. 6. 2026Aktualizováno25. 6. 2026

Po pěti letech od tornáda na Moravě obce dokončují obnovu. Lidé chtějí zapomenout

Pět let po ničivém tornádu, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, mají postižené obce většinu škod odstraněnou. Dokončují výsadbu zeleně a úpravy veřejných prostranství, zároveň rozvíjejí nové projekty. Podle psychologů většina obyvatel katastrofu zvládla bez dlouhodobých následků, část lidí se však s jejími dopady vyrovnává dodnes. Výročí přírodní katastrofy si obyvatelé zasažených měst a obcí připomínat nechtějí. Tornádo zasáhlo oblast 24. června 2021, vyžádalo si šest životů a poničilo více než 1200 domů.
24. 6. 2026Aktualizováno24. 6. 2026

Otce viděla poprvé jako vězně. Byl to silný zážitek, vzpomíná Lastovecká

Právnička, bývalá poslankyně, primátorka města Brna, senátorka, soudkyně Ústavního soudu a dcera politického vězně Zdeňka Kesslera Dagmar Lastovecká slaví 75. narozeniny. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na své první setkání s otcem při návštěvě vězení, vypráví o dětství poznamenaném perzekucí rodiny, nadějích Pražského jara i proměnách po listopadu 1989.
24. 6. 2026

Soud v Břeclavi nepravomocně osvobodil muže kvůli smrti chlapce na hřišti

Okresní soud v Břeclavi zprostil viny bývalého vedoucího Servisního střediska Technických služeb Břeclav kvůli smrti chlapce na hřišti. Na dvanáctiletého chlapce spadla v květnu 2024 branka, i přes resuscitaci zemřel. Žalobkyně muže vinila z usmrcení z nedbalosti. Podle soudce nebylo prokázáno, že by obžalovaný čin spáchal, naopak šlo o systémové selhání. Muž, kterému hrozilo až šest let vězení, vinu odmítá. Řekl, že neporušil žádnou pracovní povinnost. Soud rozhodnutí odůvodňuje. Rozhodnutí není pravomocné, žalobkyně si ponechala lhůtu pro možné odvolání.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...