Opravená Jurkovičova vila přivítala první oficiální hosty

Brno - Přestože se vzácná brněnská Jurkovičova vila po téměř dvouleté rekonstrukci otevře návštěvníkům až za patnáct dní, už bylo v ní bude rušno. Na svoji investici se podívali donátoři oprav z takzvanných Norských fondů, kteří v tomto secesním uknikátu podpořili vznik Centra Dušana Samo Jurkoviče. Byl mezi nimi i norský velvyslanec Jens Eikaas. Moravská galerie, která dům odkoupila od soukromníků v roce 2006, tak bude mít i díky zahraniční dotaci ve své správě další skvost. Tato architektonická památka má pro secesní Brno stejný význam jako vila Tugendhat pro Brno funkcionalistické. Jen se své renovace dočkala mnohem dřív.

Jurkovičova vila je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek přelomu 19. a 20. století v Brně. Spolu s realizacemi Jurkovičových návrhů na Pustevnách, v Luhačovicích a na zámku Nové Město nad Metují tvoří páteř jeho dochovaného díla v České republice.

Vilu architekta Dušana Jurkoviče na ulici Jana Nečase v Brně-Žabovřeskách získala do správy Moravská galerie v Brně v roce 2006. Následně zde proběhl stavebně-historický, stavebně-technický a sondážní stratigrafický průzkum, na který v období od května 2009 do června 2010 navázala celková

Dušan Samo Jurkovič (23. srpna 1868 Turá Lúka – 21. prosince 1947 Bratislava) byl slovenský architekt, návrhář nábytku a etnograf. Byl výrazným představitelem secesní architektury. Vytvořil velice osobitý „ národní styl“, výrazně ovlivněný lidovou architekturou. Inspiraci hledal i u anglického hnutí Arts and Crafts. V letech 1884-88 studoval na Státní uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Po návratu do Martina spolupracoval s lidovými tesaři z Oravy u stavitele Bully. Poté odešel pracovat na Vsetín, kde u stavitele Michala Urbánka studoval valašské lidové stavby. S Michalem Urbánkem navrhoval valašskou dědinu a další folklórní stavby pro národopisnou výstavu v Praze. Od r. 1896 působil Dušan Jurkovič jako samostatný architekt v Brně. Za 1. světové války realizoval řadu vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči. Roku 1919 se stal přednostou Památkového úřadu v Bratislavě.

rekonstrukce objektu uskutečněná za finanční podpory grantu z Norska poskytnutého prostřednictvím Norského finančního mechanismu. Vila stála něco málo přes 15 milionů. Na 40 milionů vyjde rekonstrukce, která je financována grantem z Finančních mechanismů EHP/Norska - tzv. Norských fondů.

Moravská galerie v Brně zaplatila za Jurkovičovu vilu i s okolní zahradou 15 162 950 korun. Výsledky průzkumu, který byl ve vile po koupi proveden, naštěstí ukázaly, že je vila v poměrně dobrém technickém stavu a že ani pozdější stavební úpravy zásadně Jurkovičovo dílo nepoškodily. Bývalí majitelé sice prováděli různé úpravy, ty je ale většinou možné odstranit. V podkroví domu například upravili pro obývání prostor, se kterým Jurkovič původně pro bydlení nepočítal (bude uveden do původního stavu), z haly bude muset zmizet rovný podhled, po nímž je ukryta řezbami zdobená imitace krovu.

Největší škodu zaznamenal v minulosti exteriér vily, když byla z jejího štítu odstraněna barevná skleněná mozaika podle návrhu Adolfa Kašpara, která znázorňovala pohádku o drakovi. Situaci komplikuje skutečnost, že její podoba je zachycena jen na několika nedostatečně kvalitních dobových fotografiích. Moravská galerie proto oslovila současné umělce, kteří dostali stejné zadání jako měl v roce 1906 Adolf Kašpar. Vítězný návrh vytvořil malíř Josef Bolf (*1971) známý veřejnosti jako autor smutných a zneklidňujících obrazů, v nichž je realita interpretovaná jako sen a sen se stává realitou. Svým přístupem se nejvíce přiblížil podstatě námětu i původní Kašparově realizaci.

Jeho dílo je současným pohledem na svět pohádek a vrací Jurkovičově domu nejen jeho tajemnost, ale také připomíná, že se jednalo o dům architekta, který chtěl představovat to nejmodernější umění. Zvolená forma není mozaikou, ale malbou na skle vytvořenou postupným zapékáním proškrabávaných barevných skleněných vrstev, tzv. fusing.Celkové náklady na rekonstrukci vily, kde má vzniknout centrum věnované dílu Dušana Jurkoviče, se odhadují na 30 000 000 korun.

Jurkovičova vila bude pro veřejnost otevřena od 1. dubna 2011. Prohlídku vily s výkladem bude možné objednat přes elektronický rezervační formulář. Rezervace budou přijímány od března 2011. Rezervace předem je nutná. Otevření vily se bude slavit 31. března 2011 na vernisáži výstavy Made in Villa v Uměleckoprůmyslovém muzeu.

Virtuálně si můžete vilu prohlédnout na jejích stránkách.

  • Zahájení rekonstrukce Jurkovičovy vily v lednu 2010 zdroj: moravska-galerie.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2394/239328.jpg
  • Dušan Samo Jurkovič autor: ČT24, zdroj: jurkovic.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2395/239489.jpg
  • Návrh Bolfovy mozaiky pro Jurkovičovu vilu autor: Josef Bolf, zdroj: archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1929/192871.jpg
  • Rekonstrukce suterénu Jurkovičovy vily (duben 2010) zdroj: moravska-galerie.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2394/239324.jpg
  • Zahrada Jurkovičovy vily autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1930/192960.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
09:57Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
včera v 16:45

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026

Silničáři o víkendu strhnou v Brně most na D1, zavřou Kaštanovou ulici

Silničáři budou o víkendu v Brně demolovat další most na dálnici D1. Zatímco uplynulý víkend šlo o most přes dálnici D2, tentokrát přijde na řadu most přes Kaštanovou ulici. Ta propojuje Brno s okrajovými částmi Brněnské Ivanovice a Tuřany a slouží jako důležitá výpadovka na jihovýchod města. Ulice bude uzavřená od pátečního pozdního večera do pondělního rána.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Bezobslužné prodejny zažívají boom. Ministerstvo prodloužilo program

Bezobslužné obchody se v Česku rychle rozšiřují. Především na venkově, kde nahrazují zaniklé prodejny potravin. Nabízejí nepřetržitý provoz a nižší náklady. Automatizované či hybridní prodejny podporuje také ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s kraji prostřednictvím programu Obchůdek 21+, který je prodloužen až do roku 2028.
15. 1. 2026

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
14. 1. 2026

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
14. 1. 2026
Načítání...