Lázně v brněnských Zábrdovicích dál chátrají

Brno - Kdysi byly funkcionalistickým skvostem, dnes je z nich troska. Městské lázně v brněnských Zábrdovicích chátrají už čtrnáct let. Před rokem a půl sice město opravilo střechu, která byla v naprosto kritickém stavu, k dalším opravám se ale neschyluje. O budovu v tak dezolátním stavu nemá zájem nikdo, komu ji město nabídlo. Lázně jsou tak stále bez dechu života.

Brněnské městské lázně v Zábrdovicích jsou dílem uznávaného architekta Bohuslava Fuchse z roku 1931. V současnosti je zapomenutá budova ostudou města. Naposledy se do lázeňských van ponořili lidé v devadesátých letech, od té doby se tam zastavil čas a budova pouze chátrá. „Myslím si, že by bylo potřeba spravit jak ten plášť budovy, tak hlavně vnitřní prostory, protože tam nefunguje prakticky nic. Ani elektrika, je to prostě takříkajíc vybydlená budova,“ posteskl si ředitel Lázní města Brna Česlav Gojný.

Budou ještě lázně sloužit svému účelu?

Nahrávám video

Město si nad myšlenkou, jak do budovy vdechnout život, láme hlavu už několik let. Budova je chráněnou památkou, a proto do ní nelze radikálněji zasáhnout. „Ta budova má spoustu nevýhod. Nemá okna, tepelně a izolačně je na tom také velmi špatně, těžko by se vytápěla,“ vylíčil základní problémy náměstek primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL).

Ve hře bylo hned několik nápadů, jak do komplexu lázní vrátit život. „Uvažovali jsme o možnosti zřídit tam nějaké muzeum lázeňství z původní doby. To se nechytilo. Jednali jsme také se silnou brněnskou komunitou akvaristů, jestli by třeba neměli zájem, když ale viděli, v jakém je to stavu, také se zarazili. Dokonce jsme se bavili i s kaktusáři, ale zatím to prostě nikdo nechce,“ posteskl si Daniel Rychnovský.

Myšlenka Domu vína se nechytila

Návrhem, který byl nejdéle ve hře, byl Dům vína. „Když jsem slyšel o lázních, napadly mě vinné lázně. Prezentační místo, které Brnu a celkově i jižní Moravě chybí. Mohly fungovat jako turistické místo vhodné pro prezentaci moravského vinařství,“ vylíčil svou myšlenku vinař Martin Prokeš. I ta ale ztroskotala hned po první prohlídce objektu. „Byli jsme se v lázních podívat, ale je to rozsáhlý komplex, který by si žádal velké investice. V tomto stavu je pro Dům vína zcela nevyhovující,“ řekl Martin Prokeš.

Památkově chráněná budova v dezolátním stavu tak zůstává stále bez využití. Město navíc neplánuje ani další investice. Ta poslední před rokem a půl - do nové střechy - alespoň udělala chátrajícím funkcionalistickým lázním čepec, pod který neprší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Každý druhý člověk v nemocnici bloudí. Nová metodika má zařízení zpřehlednit

Pacienti v českých nemocnicích často tápou při hledání ordinací či vyšetření. Podle výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu bloudí po zdravotnických zařízeních každý druhý člověk. Nový projekt chce pomocí jednotného navigačního systému snížit stres pacientů i zátěž pro zdravotníky. Výsledkem má být metodika pro nemocnice po celé republice.
před 12 hhodinami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
24. 5. 2026

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
24. 5. 2026

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
24. 5. 2026

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
24. 5. 2026

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
23. 5. 2026

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026
Načítání...