Krásy jeskyní Moravského krasu jsou přístupné díky skvělé práci speleologů

Praha - Tento týden uplynulo padesát let od smrti Karla Absolona - slavného archeologa a objevitele jeskyní Moravského krasu. Svého času, tedy v první polovině dvacátého století, byl jednou z velkých postav evropské archeologie a speleologie. Za jeho nejvýznamnější objevy se považuje sídliště lovců mamutů u Dolních Věstonic s objevem tzv. Věstonické venuše a objev Punkevních jeskyní v Moravském krasu a jejich propojení s propastí Macochou. I díky jeho objevům a práci dnešních speleologů se veřejnosti naskýtá mnoho možností pozorovat krásy jeskynních útvarů.

Historie zkoumání Moravského krasu je velice dlouhá. První výzkumy začaly ještě před rokem 1600. Pozoruhodné je však především to, že v celosvětovém měřítku je v Moravskám krasu řada primátů v průzkumu jeskyní. Například Sloupské jeskyně byly první místo, kde byl roku 1748 zdokumentován sestup do propasti, vznikaly zde také první práce o krápnících či netopýrech. V současné době je veřejnosti díky těmto úspěchům otevřeno v Moravském krasu pět jeskyní, naučné stezky, krasové kaňony a krasová propadání. Dále je zde však i několik jeskyní, které zpřístupněné veřejnosti nejsou, jako například Amatérská jeskyně.

Amatérská jeskyně

Veřejnosti nepřístupná Amatérská jeskyně, která byla objevena v roce 1969, je nejdelším jeskynním systémem v ČR s délkou prozkoumaných prostor téměř 35 kilometrů. Protéká jí Sloupský potok, Bílá voda a Punkva. Systém sahá až do propasti Macocha a tvoří netradiční chodby připomínající tunely, jsou v něm rozlehlé dómy s krápníky, přičemž část podzemí je zatopená. Dodnes systém není zcela probádaný. V sousedství Amatérské jeskyně jsou i známé Sloupsko-šošůvské jeskyně s propadáním Punkvy, jeskyně Nová Rasovna, propast Macocha či Punkevní jeskyně.

Před půlnocí

Ačkoliv má toto bádání a prozkoumávání v Česku dlouhou historii, vše je na amatérské úrovni. Každý speleologický tým v současné době, ale i v historii, je určitým mixem specialistů na různá odvětví a podle Tomáše Mokrého, člena speleologické skupiny Pustý žleb, která se stala v posledních patnácti letech nejúspěšnejším výzkumným týmem speleologů, by tyto profesionály nikdo nezaplatil.

Zlatým věkem české a moravské speleologie byla doba, kdy v Moravském krasu působil Karel Absolon, tedy první polovina dvacátého století. Karlu Absolonovi se na základě jeho velkých objevů (Věstonické venuše, Punkevních jeskyní) v době první republiky podařilo speleologii velice zpopularizovat. Denní tisk takřka neustále informoval o Absolonových krocích a výsledcích.

To, co se nepodařilo prozkoumat Karlu Absolonovi, se daří jeho následovníkům. V posledních patnácti letech takovým nejúspěšnejším výzkumným týmem speleologů je skupina Pustý žleb. Práce dnešních speleologů je v podstatě stejná jako v době Karla Absolona, jen pomůcky jsou dokonalejší, neboť se začalo využívat například geofyzikálního měření. I tak ale krumpáč a lopata stále patří  k základnímu vybavení každého speleologa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Brno k výročí návštěvy Alžběty II. smekne klobouk

Na brněnskou Novou radnici přibude nové umělecké dílo od Radka Talaše. Motiv červeného klobouku odkazuje k návštěvě britské královny Alžběty II., která moravskou metropoli navštívila 28. března před třiceti lety. Pamětní desku odhalí Brňané v den výročí, nyní klobouk odlili pracovníci slévárny v Popovicích na Uherskohradišťsku.
26. 2. 2026

V Brně vznikne nový bulvár. Propojí budoucí nádraží s centrem

V Brně začala výstavba nové městské třídy nazvané Bulvár, která propojí nové hlavní nádraží s historickým centrem. Severní část má být hotová příští rok v létě, jižní se bude stavět později. Projekt je klíčový pro rozvoj nové čtvrti Trnitá, kde má vzniknout bydlení pro 15 tisíc obyvatel a až 20 tisíc pracovních míst.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Zametací vůz se v Brně propadl chodníkem do sklepa zbouraného domu

Zametací vůz v Grmelově ulici v Brně se ve středu dopoledne propadl chodníkem, vyproštovali jej hasiči, informovali na sociální síti Threads. Vůz se propadl zřejmě do sklepní části zbouraného domu, který stál vedle chodníku, a to asi do dvoumetrové hloubky. Ulice byla po dobu vyprošťování neprůjezdná. Řidič vozu je zraněný.
25. 2. 2026

Dálnici D2 u Břeclavi blokoval havarovaný kamion

Dálnici D2 u Břeclavi od noci na úterý asi devět hodin blokovala ve směru na Brno nehoda kamionu. Nákladní vůz se převrátil na bok a ležel přes všechny pruhy ve směru od slovenských hranic na Brno. Objízdná trasa vedla přes Slovensko. Informovaly o tom Národní dopravní informační centrum a policie.
24. 2. 2026Aktualizováno24. 2. 2026

Z jihomoravských nemocnic se má stát holding. Zaměstnanci nesouhlasí

Jihomoravští zastupitelé rozhodli o transformaci devíti krajských nemocnic z příspěvkových organizací do vertikálního holdingu. Každá nemocnice si ponechá vlastní vedení i odpovědnost. Rozvoj a investice bude řídit mateřská akciová společnost Jihomoravská zdravotní. Odboráři s transformací nesouhlasí, obávají se zejména dopadů na odměňování pracovníků a jejich jistoty. Protestovat přišli i na jednání zastupitelstva.
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Útoků na zdravotníky přibývá. Nemocnice posilují ochranu personálu

Slovních i fyzických útoků na personál v nemocnicích přibývá. Zdravotníci to přičítají bolesti a strachu, které lidé v danou chvíli prožívají, ale také vlivu návykových látek. Například ve Fakultní nemocnici Plzeň se počet případů za posledních pět let ztrojnásobil. K incidentům dochází nejčastěji na akutních ambulancích, například na urgentním příjmu. Nemocnice proto zavádí opatření na ochranu personálu a zaměstnance dlouhodobě školí ve spolupráci s policií i s využitím virtuální reality.
23. 2. 2026
Načítání...